Panická ataka

Hodně pomáhá pohyb a dobrá mysl. Měl jsem první ataku minulý rok v srpnu a bylo to jako blesk z čistého nebe, bylo moc práce. Chytlo to mě to, tak jsem ujížděl autem a bylo to horší a horší. Pak jsem cítil hrozný tlukot srdce a po 20 minutách to přešlo. Mám nález na páteři a to může taky trošku rozdmýchat, alespoň si to myslím. Pak dlouho pryč a stres se po novém roce vrátil, bylo toho hodně. A začal tlukot srdce, nikomu neradím měřit si tlak, protože vás to psychicky složí víc a víc. Od jara se opakovali hodněkrát, ale když jsem v klidu a nemusím řešit moc pracovních problémů, tak je pohoda. Samozřejmě jsem si volal sanitku, pocitu, že člověk umírá, ale jak jsem psal, nález na páteří můžu tomu pomáhat. Bez léků to ale nejde, beru Triticco a pak funguju. Ale tablet mám na několik měsíců. Bojovat a bojovat. je důležité, když to co mám, někdo popíše a dá do škatulky...

Jako bych to napsal já...přesně stejné zážitky...jízda autem...k tomu mžitky před očima špatně od žaludku strašlivé brnění rukou a nohou,bolest zad...měl jsem co dělat,abych zastavil zamkl vůz a volal 155...v nemocnici nezjistili vůbec nic ležel jsem 6 hodin na kapačkách a pak mě pustili domů....samozřejmě se to za dva dny opakovalo...spousta vyšetření a nic....opakuje se to skoro deně i když ne v takové intenzitě jako poprvé,ale je to prostě PEKLO...zatím mi dali jen Rivotril,ale to nějak nefunguje...já bych řekl,že je to stejně v hlavě....zkusím zabojovat psychykou...

Jsem asi ten nejhorší případ pacienta trpící pé-áčkem (omluvte mou terminologii) co znáte. Můj začátek? Jednoho krásnýho, letního odpoledne umírám na infarkt myokarů. Před zubatou ujíždím sanitkou, samozřejmě jako pasažér. Byl jsem natolik přesvědčivý, tedy hlavně můj vysoký tlak, že mi sanitku zavolala sama doktorka z pohotovosti. Přivezli mě na kardiologii, - najednou tlak normální, EKG čisté, pak injekce a vše OK, pár otázek a nakonec doktor stanovil diagnózu. Pane to je panická ataka. Zeptal jsem se ho, takže jsem blázen? odpověděl: Né pane, ale píši vám doporučení k psychiatrovi. Co děláte? Manažerskou činnost a obchod. Tak zvolněte. Je to jen ve vaší hlavě a dal mi Lexaurin. Druhý den jsem šel k mé lékařce. Dala mi Lexaurin a doplnila doporučení k psychiatrovi. Doporučení jsem založil do diáře a během následujících dvou týdnů jsem sežral cca 3plata Lexaurinů. No. Co Vám budu vyprávět. Sice pohodička, ale byl jsem uplně někdo jiný. Pak jsem zjistil že mně vlastně stresuje pocit, že jsem oblblej práškama. Doporučení k psychiatrovi jsem zmuchlal a i s Lexaurinem jsem vše vyhodil. A pak přišli facky. Byl jsem v totálních sračkách. Ale nevzdal jsem to. Je to pouze ve vaší hlavě, opakoval jsem si slova kardiologa. Upnul jsem se na jeho radu. Změnil jsem celej svůj životní styl. Začal jsem jíst zdravě,cvičit (samozřejmě doma). Pracuji jen 4 dny v týdnu. Teď mám stav úzkosti cca jednou v týdnu a občas cítím napětí. Strašně mi pomohl pravidelný spánek. Ale neuvěřitelně. Opravdu je nutné usínat třeba v 10 nebo v 11 večír. Nevytvářím si potenciálně stresující situace. např. neslibuju co dělat nechci, nebo na co nemám čas. Po 20:00 pouze odpočívám. Spím min.8 hodin. Snídám léhké jídla. třeba jagurt, banán. ovocný čaj bez cukru. Hodně piji neslazenou vodu, dokonce hubnu. Cítím se lépe, ale běda když vyskočím z rytmu. Hned mně ta moje palice potrestá. A když to příjde, dám si čokoládu (hodně kvalitní, nešetřim-stojí to zato). Ležím, i když to je strašný a snažím se myslet na hezké věci. i když to nejde. Snažím se meditovat, pozorovat své myšlenky, jak proudí. Divili by jste se co Vám vyvstane na mysli. Koukám se třeba na pohádky, nebo na něco hodně pozitivního. Žádné horory, nebo dramata. Myslím víc na sebe a to co mně dělá dobře. Sex alespoň 1x v týdnu. Jestli to jde. Občas si udělám radost a koupím si něco i třeba zbytečného. Nemrzí mě to. Cítím že to jde. S tímhle se dá bojovat. Moje rada je. neberte léky, nebo jen minimálně. Snažte se, když to příjde soustředit na něco pozitivního, překonat to svou vůlí. A né práškem.Věřte že to jde, sice po malých krůčkách, ale jde to. Hlavní je spánek! Hodně spánku. A když nemůžete spát, vstaňte. Unavte se nějakou prací a jděte spát a dospěte se. I kdybych si měl druhý den vzít dovolenou, dám přednot spánku! Přeji hodně štěstí

ahojte lidi tak jsem si vas precetla a trochu se mi ulevilo ze v tom nejsem sama 2mesice jsem v novem zamestnani ale nadupana neurolem a tri dny jsem ho ted nebrala a zamestnavatel me musel odvezt na pohotovost trpim tou atakou snad uz 10let a vyzkousela jsem snad vse uz nevim si rady nemohu vubec jezdit autobusem nakupovat ve velkych obchodech proste vubec nic psychous a i internista me posilaj na 8tydenni terapii ale ja si stale myslim ze neni treba vezmu si ten neurol a je mi fajn az ted jsem ho zkousela vysadit a bylo zle a to do slova zacla jsem zmatkovat zbledla jsem tlak mi vylitl a vubec jsem myslela ze je konec.:-(..nekdy mi pomuze pac jsem se zabívala i alternativou tak"rikat si nekolikrat za sebou-jsem ochotna zmenit svuj mentalni navyk ktery zpusobuje tento stav-tak mozna i vam nekterym tento ,proslov,pomuze..dekuji ze vase clanky pomahaji mi ujistit ze v tom nejsem sama..

Ahoj všem panickou poruchu jsem poprve zažila dá se říci vlastní vinou, né teda, že jsem si jí přivolala, ale podpořila ji...s holkama jsme měli dámnskou jízdu a zkusili jsme TRIPA...poprvé a naposledy, nejsem fetna, ale byla jsem mladá a blbá..no a při tzn. nájezdu to začalo. Klasika, bušení srdce, šílenej nepopsatelnej pocit, že umřu, děs a hrůza...trvalo to dvě hodiny, což mi připadalo jako konec. Jenže jak to přišlo tak to odešlo...Jenže asi za týden jsem se složila zase, doma u rodičů, prosila jsem je, že určitě mám infarkt, je fakt, že tlak byl asi 170 na 120, ať zavolají záchranku...no děs, raději bych měla obě nohy zlámané. Pak už to začalo, doktoři, různá vyšetření, EKG...vše v pořádku. Beru Stimuloton, dříve i Frontin. 3 roky bez ataky. Tak jsem začala postupně vysazovat Stimulotone, nejdřív jeden v tydnu, pak dva...a asi jsem to podcenila...ataka přišla, zase hnus...obavy, ale jsem tu a zvládám i vše co jsem dříve nemohla, fronty, davy...držte mi palce i já držím Vám. jana

Ahoj navštěvuji tuhle stránku pravidelně už dva měsíce a až dnes jsem se odhodlala se s Vámi podělit o mé panické ataky. 16.11.2009 v 11.00 h dopoledne jsem se chystala jít s kolegyní z práce na oběd a ejhle z ničeho nic se mi začala motat hlava, tak příšerně, že jsem myslela, že každou chvílí omdlím a srdce, že mi v tu ránu praskne.Okamžitě mě vezli do nemocnice, kde mi píchli léky na uklidnění a bylo to lepší. Od té doby s tím ale bojuju každý den až do dneška. Veškerá vyšetření mám v pořádku, k psychiatrovi chodím už přes měsíc a půl a zatím mi všechny léky dělali spíš ještě hůř, kromě Remoodu, který semnou neudělal vůbec nic. Minulý týden jsem začala chodit k psychologovi a rozhodla jsem se, že se tomu i já postavím čelem a zvládnu vše bez léku. Nebudu nikomu lhát je to těžký, strašně těžký. I když vím, že je to všechno jen psychikou, stejně každý čekám na to kdy to semnou sekne a už se neproberu, zatím se tak nestalo a věřim tomu, že ani nestane. Chtěla bych Vám všem říct, aby jste s tím taky zkusili bojovat bez léků a postavili se tomu čelem. I když je to hnus a bude to těžký to zvládnout, tak uvidíte(i já tomu věřím) že to jednoho dne zabere a řeknete si, ksaru už rok se strachuju tím, že dostanu každou chvíli infarkt a nic, tak teď už ho opravdu nedostanu. Nechci říkat, že jsem na tom oproti vám nějak hůř, ale ke mě se všichni vč. celé mojí rodiny otočili zády, takže kromě toho psychologa nemám vůbec žádnou podporu a jsem na všechno úplně sama, protože pro všechny ostatní jsem jen hypochondr, kterýmu se nechce dělat :( PŘEJU VŠEM KTEŘÍ SE POTKAJÍ, NEBO POTKALI S PANICKOU ATAKOU ABY S NÍ DOKÁZALI BOJOVAT A HLAVNĚ ABY TU MRCHU PORAZILI A ŽILI ZASE NORMÁLNÍ ŽIVOT JAKO DŘÍV!!!!

Presne tohle zazivam i ja,u doktora jsem zatim nebyla ale vim ze to je ataka ,buseni srdce ,pocit na omdleni toceni hlavy ,nemuzu se nadychnout a okamzite musi na zachod protoze dostanu prujem ,jit nakoupit nebo nekam ject,to je nemozny,bohuzel i me nikdo nepodpori,mysi si taky ze jsem hypochondr a syn mi rika ze se nemam pozorovat,ale to nejde kdyz to prijde ta to nejde ignorovat,vezmu si neurol a jemi lip ,nebo musim bud cist nebo lustit ,proste myslet na eco jineho

Ahojky, chci se zeptat, kdo berete léky na panickou ataku - přibírá se po nich? mám z toho docela strach, aby pak ze mě nebyla dělová koule a ještě se záchvatama.Děkuju.

Zdravím vás všechny... A PROSIM O PŘEČTENÍ!!! I já jsem si panickou atakou prošla a musim přiznat, že to bylo moje nejhorší období v životě. A zrovna v období, kdy jsem mela před maturitou ( začátkem unora) a myslela jsem, že ani neodmaturuju.. Začalo divným pocitem, že já nejsem já a lidi kolem jako by nebyly, jako by to byl sen.. Prostě divnej nepopsatelnej pocit.. Pořád sem se na to soustředila, co to je?? až to přišlo strašný bušení srdce, strach a pocit že nemužu dychat - tata mi musel zavolat záchranku, ale samozřejmě všechno bylo v pořádku.. jenže mě bylo pořád hrozně, strašně sem se bála, že umřu.. začala sem mit děsny navaly horka, později návaly do hlavy, brnění rukou.. ale nejhorší byl ten pocit že já nejsem já, jako bych se viděla v zrcadle.. neustale sem navštěvovala svého lékaře, který si o mně už začínal myslet, že sem blazen.. prtže jsem mela veškerá vyšetření v naprostem pořádku.. jenže ja jsem nemohla nic.. nemohla jsem prostě normálně žít.. a tak mi nezbylo nic jinyho než navštívit psychiatra.. doktorka mi řekla, že mam tzv. panickou ataku.. napsala mi antidepresiva citalec s neurolem.. neurol sem musela brat, aby se zamezilo nežádoucim učinkum citalecu!! zpočátku se jim moc nezabranilo, já mela halucinace, zdalo se mi, že se se mnou pohypuje zem a zdi..hroznyy pocity!!! vysadila sem je, řekla sem s, že taková svinstva brat nebudu.. jenže me stavy uzkosti byly nesnesitelný.. začala sem to brat znovu, doktorka mi řekla, že musim vydržet asi 3 tydny, pak že citalec začne pusobit a nežádoucí přiznaky odejdou.. - muj nejhorší měsic v životě.. asi po pul roce, se muj stav vyrazne zlepšil, tak se depresiva vysadily.. ale po roce v to samé období se to začalo znovu opakovat - opět sem musela nasadit prašky a začít uplně odznova.. neurol, se postupně vysazoval, aby na nem nevznikla závislost.. už je to přes dva roky a muj stav je prostě uplne normální.. sem zdravá, nemame žadne pocity uzkosti, žadne paniky,.. nic, nic, nic... ale stale beru citalec- jednu tabletu denně.. ale už na to nemyslím a žiju normální život.. pokud by vám to pomohlo.. zkuste to.. mně to zabralo, a věřte, moje paniky byly děsivé.. usínala sem s pocitem, že se už rano neprobudím.. ted je vše ok.. odmaturovala jsem, a nyní studuji 2. rokem vysokou školu.. nebojte se ty AD brát- pomužou vam.. mně teda pomohly!! držím vam všem palce..

Tak a jsem asi doma....po přečtení těchto řádků a popsání všech příznaků se s tím vším stoprocentně ztotožňuji!!!!Prožívám tyto stavy asi půl roku a doktoři nemohou pořád nic nalézt...všechny testy a vyšetření v pořádku a já jsem v poslední době v podstatě na šrot...opakuje se to skoro obden...strašné stavy.... Mám to vlastně od smrti rodičů, se kterými jsem měl strašlivé trápení a když umírali (17 dní po sobě) a asi podvědomě se s tím nemohu srovnat... Na posledním vyšetření na interně,když mě tam přivezla záchranka jsem dostal papír,kde byla napsána dignóza právě Panická ataka.Začal jsem se o to¨zajímat a myslím,že je to asi to ono....trochu mi tam sice nesedí prohlášení neurologa,že jsem zkroucený jak paragraf (záda,páteř)...ale třeba to jde s tím ruku v ruce.... Každopádně díky za Vaše řádky...pokusím se změnit myšlení a dám vědět díky!!!

NA UZKOST A PANICKE ATAKY PRY TEMER STOPROCENTNE ZABIRA A TRVALE LECI LNDENOVA METODA! LEKY NERESI PRICINU. PODSTATA TECHTO STAVU JE VE STRUKTURE MOZKU ZVANE AMYGDALA. JSTE TRVALE NALADENI NA VYSSI UZKOSTNE ROVINE. TENTO CLOVEK-CHARLES LINDEN, SI TIM PROSEL, KDYZ UZ NIC NEPOMAHALO,SAM PRISEL NA METODU,KTERA HO Z TOHO DOSTALA.NYNI JE UZ 12 LET BEZ POTIZI A POMAHA LIDEM S UZKOSTMI Z CELEHO SVETA. SPOLUPRACUJE S PSYCHOLOGY A PSYCHIATRY. DIVIM SE, ZE TO K NAM JESTE NEDORAZILO!! http://www.youtube.com/watch?v=kUCPVx3hieg

Ahoj,uz nekolik let se potykam s temito pocity.Nekdy mam sileny strach,ze uz je konec,ze uz umiram,jak mi je spatne,ale doktorka mi rekla,ze se vubec nemam bat.Snazim se ty ataky zvladat,ale je to hnusny.Prichazi to necekane,vetsinou,kdyz jsem "jako"stastna,ale doktorka mi rekla,ze mozek to ale neprijma a proto i kdyz si myslim,ze jsem v klidu,tak mozek neco vyprovokuje.Bojim se,nevim,az kam to muze dojit,nekdy si preju umrit,protoze sance na vyleceni je minimalni.Strasne bych chtela uz byt zdrava a zase vesela a uzivat si zivota,ale proste mam strach.A nikdo mi v mem okoli neumi pomuct,nechapou to,cim prochazim,proto se snad ani na ne nemuzu zlobit,Prala bych si uz jen,aby to preslo,ale nadeje je asi miziva

Dobrý den, přečetla jsem si Vaše příspěvky a mám na všechny prosbu. Můj manžel trpěl touto zákeřnou nemocí a občas i po několika letech bývá velmi často v lehké depresi. Prosím vás, poradil by mi někdo, jak se k němu mám chovat? co třeba vám pomáhá nebo naopak co byste nesnesli? Moc děkuji za vaše rady.

Dobrý den i já mám 4.měsice panickou ataku,tet je to chvílu v klidu a když to začalo, tak jsem .taky myslela,že umřu.Začalo to teplem od noh pak do celého těla,bolest hlavy bušení srdce a pak pálení atlak na hrudi,tlak 170-100,takže odvoz rychlou a udělané ekg to vpořádku,No apak to začalo, co druhý den rychlá,pak vždy vše vpořádku,ale přidaly se další příznaky.Tet bych se Vás chtěla zeptat zda máte taky tady tyto příznaky.Pícaní a bolest hlavy brnění horních i dolních končětin,rtů,zimnice i teplo.pálení těla,prosím může mi někdo poradit,děkuji,

co nejdříve ke specialistovi! já jsem dostal Neurol a důkladnou léčbu, takže nyní beru prášky jen příležitostně, ataku jako takovou už moc nedostávám, spíš jen slabší stavy - neurozy. Ty v pohodě rozeženu autosugescí nebo práškem, když je nejhůř. Co se týče Neurolu tak beru 0,5 neurol a vystačí mi dvě balení na tři až pět měsíců Základem je co nejdřív zajít k doktorovi a začít léčbu!!!! (a nestydět se k doktorovi jít)

Ano mam , a je to hrozny pichani v hlave jako by hrebikem kazdou chvili s ebojim z edojde mrtvice, prosla sem vysetrenim v nemocnici vse v norme.... ted cekam na psychiatra jdu tam a tri dny mysli si z e jsou to ataky akorad narozdil od tebe mam nikzy tlak.....Se uz bojim jezdit i autem.....

Takmer každý príspevok je akoby som ho písal ja, atak je u mňa búšenie srdca, dýchavičnosť, zlé vnímanie až neskutočna, šedá, biela pokožka, takmer ste si istý že ste vo FINÁLE - teda smrť, v mojom prípade myslím že sa nebojím smrti - to je predsa normálne a v tomto svete snáď jediné spravodlivé, ale toho že sa zveziem k zemi a budú ma vidieť iný ľudia, preto keď som niekde sám v hore som v pohode, prejdem 10 km a nič mi nie je, potom stačí nejaký konakt "ťažšia situácia" pre zdravého človeka je to blbosť ísť nakúpiť do tesca ale ako nad tým ja rozmýšľam...sám by som si najradšej dal po hube, viem že je to v mysli ale prežite si to v skutočnosti...Naozaj nikomu to neprajem a tí ktorí majú tento problém držím palce, dá sa z toho dostať 100 percentne áno, je to nezmyselný strach doslova z ničoho, a keď myšlienka má moc dostať človeka totálne na dno, má takú istú moc aj opačným smerom- nahor, len to chce čas a pevnú vôľu, musí sa nám to podariť, život je predsa v každom nádychu, súste jedla a dúšku vody, nestresujme, nikomu tým nepomáhame a sebe už vôbec nie, je na tom strašné to že väčšina ľudí vás jednoducho nechápe, ale to nemôžu, myslia si že ste blázon a skutočný hypochonder, kým to proste niekto nezažije, nemôže nás pochopiť aké to je, takže držme sa, veľmi pomáha aj hlboké vedomé dýchanie - s vdychom energia a s výdychom všetko zlé, a na ten strach zo smrti ešte jeden krásny príklad - ako veľmi sme sa báli pred tým než sme prišli na tento svet? Tak ako sa môžeme báť z neho odísť - veď je to to isté a okrem toho každý tam na druhej strane má už určite veľa spriaznených duší, ešte raz USMIEVAJME SA AJ KEĎ JE TO NIEKEDY DO PLAčU, ahojte

Dobry vecer odpovidam pani marusce trpim temito pocity uz od decka a myslim ze se to nikdy nestrati mam take panickou ataku a po me operaci srdce se to zhorsilo jeste vice kazdej den myslim na smrt svoji a take mam stoho deprese myslim denne na same nesmysli a vim ze nejde stim nic delat leky??jen vas to utlumi Marek

Toto je jasný případ chlamydie pneumoniae. Kdo v tomto případě stanovuje diagnozu,panická porucha ,tak té osobě poškozuje zdraví.

Ahojte! Som zo Slovenska . Mám 20 rokov . Čítam si diskusie,rôzne príspevky,a spája nás jedno - diagnoza. Na panické ataky sa liečim nejaký rok a pol,ťažkosti však začali asi tak tri roky dozadu. Samozrejme začala som si pripúštať všetky choroby sveta,prešla som rôznymi vyšetreniami od kardiologie,cez testy( stitna zlaza,cukrovka..) Bolo to obdobie matúr,kedy sa moja situacia pripisovala stresom a obavam z matur. Zacinala som neurolom,ze to mi ma "zlepsit naladu" . Situacia bola neunosna,co ma nakoniec dohnalo na vysetrenie k psychiatrovi. Diagnoza znela panicke ataky. Najskor som brala cipralex a xanax,teraz beriem escitil a xanax - v podstate vsetko na rovnakej baze. Priebeh liecenia je rozny,raz je dobre obdobie,inokedy ma zasypu negativne pesitmisticke myslienky,ze sa z toho nikdy nedostanem. Vsetci vravia - pozivne mysli, len kto nezazije co je to taky uzkostny zachvat,nepochopi. spočiatku som sa snazila chorobu utajit,ked mi ponukali alkohol,vyhovarala som sa na ochorenie obliciek. Bala som sa ako to ludia zoberu,predsa len mlady clovek. Dnes mi to je uz jedno,a som s tym zmierena. Chcem bojovat a vyhrat tento boj so psychikou.

Dobrý den Dovolte abych prevypravel svuj pribeh. Asi v unoru minuleho roku jsem mel jakysi zachvat. (nahle rozbuseni srdce, dusnost, strach, panika pocit jakoby me nekdo skrtil). V te dobe jsem uz asi rok pracoval v docela stresujicim a casove narocnem zamestnaní. Nad timto "zachvatem jsem mavnul rukou rekl jsem si ze sem prepracovaný ten den jsem si vzal dovolenou a druhy den uz to bylo v pohode. Jenze asi tyden potom tusim ze to byla nedele jsem se vratil domu po navstiveni kavarny s prateli. a uz pri jizde autem jsem citil jakoby to zase prichazelo zacal jsem mit zase trach s toho ze ten zachvat prijde znovu. Dojel jsem domu a zaclo to: Pocit duseni, zacala hrazna panika brneni rukou a rtu az jsem pomalu stracel vedomí. Pritelkyne nakonec zavolala sanitku, avsak nez prijely tak jsem se uklidnil a najednou mi nic nebylo. Doktorka akorat konstatovala ze jsem se tzv. predychal zmerily mi tlak atd. a odjely.( Pak se mi to stalo jeste asi 5x). Hned druhy den zacala moje tour po doktorech ktera trvala mesic. Kardiologie, rehabilitace, neurol. plicni, odbery stit zlazy atd atd. Vysledek toho je ze mi prisly na ztuhle trapezove svaly a astma. Tudiz jsem se zacal lecit s tim ze jsem mel astmaticke zachvaty. Obvodni lekarka mi jeste predepsala Lexaurin a šlus. Lexaurin jsem si vzal jen jednou a pri mých 70kliech to se mnou slusne zamavalo tak sem si rekl to ne nejsem prece zadnej "blazen" abych to uzival. No abych se dostal k veci. Potom jsem tedy opustil zamestnani anasel si jine mnohem klidnejsi a najednou jakoby nic zadnej vetsi " zachvat jsem nemel", ale prijde mi divne, ze pokud mam astma tak zachvaty a dusnost se objevují i v noci,ale ja jsem behem spanku nikdy nic nepocitil. A taky teba mam pocit dusnosti, ale jakmile se zabavim necim jinym a nemyslim na to je to najednou pryc. Toto my prijde divne. Taky jsem vypozoroval, ze kdys jsem pred nejakou situaci ktera je trochu stresovejsi tak sem strasne nervní. Napr jedu za svoji vlastni babickou a po ceste premyslim nad takovou kravinou: O cem si sni budu povidat? A najednou jsem jak kdybych byl nastoupeny pred maturitni komisí :), pak prijedu privitam sem s babickou a nic v pohode nic mi neni a muzu normalne myslet a fungovat. Proto jsem narazil na diskuze o Panicke poruse a navalech uzkosti a chtel bych poradit co si o tom myslite? Jestli to co vypravim neni zpsobeno panickou poruchou... Preci jenom asi nemam "zatim" takovou kuraz si zajit nekam k psychatrovi.

Ahoj mam podobne co ty , ale ja spis motani hlavy hrozne az skoro na omdleni hrozne stavy pak to vzdy prejde ale ted to , mam treba kazdy den sem s Brna a tak sem sla do nemocnice prosla neurologii, interni kardiologie nic nenasli , az neurolog ekl z eua nevi co semnou . Jase bala uz i ridit chytlo me to i v aute a musela sem pul hodiny stat na boku.Tak sem se sama od sebe objednala na psychiatrii tak sem zvedava

ahoj, mam podobne stavy, take jsem se lecila na astma, ale leky na astma, na vdechovani mi nepomahaji, nemam pocit ulevy,pomaha mi pouze neurol, bylo mi receno, ze mam panicke poruchy, nevim presne, co zachvaty spousti, velmi se take stresuji pri jakekoliv zatezi, napr se nervuji, abych nekam neprisla pozde, a ze to bude trapny. dostala jsem leky antidepresiva, bojim se nezadoucich ucinku a ze mi bude jeste hur, obcas je mi i treba 3mesice dobre, ale stale se to vraci, dala bych vse, aby to zmizelo, je to strasne neprijemny, mam to hlavne vecer a taky kdyz vecer jim. zkusim asi ty antidepresiva, prej je taky hodne dobry sportovat, tak se zvysi hladina serotoninu v mozku, coz by melo pomoct.

Jak v pripade " stavu" dychate? Pomalu, zhluboka nebo kratce rychle? Jedna lekarka mi dokonce poradila pri takovem stavu dat si na hlavu sacek:) Panic ataca mi byla diagnostikovana pred nekolika lety. Uzivala jsem Xanax plus nejake doplnujici leky, ze kterych jsem vsak mela " divne" stavy- zive sny, motala se mi hlava takovym zpusobem, ze jsem nebyla schopna chuze, takze ty jsem prestala uzivat okamzite uplne. Take s Xanax jsem prestala... Panic ataka mne prepadala ve velkych obchodnich domech, mam hruzu z velkeho poctu lidi kolem, v tramvaji, v restauraci... nemohu dodechnout, brneni v prstech, zbela az zfialovi mi pod nehty, mam ledove ruce, vnitrni tres, buseni srdce, jsem zmatena, vzdycky vystrelim a chodim sem a tam neuveritelnou rychlosti... jsou to silene stavy!, zvlastni videni- rozostrene... bojim se o sebe. Mam hruzu ze smrti, umirani... Nastoupila jsem do noveho zamestnani ( domov pro seniory), kde se smrti setkavam casto... a samozrejme se ataka opet ozvala! Pri prvnim umrti uzivatele jsem se psychicky zhroutila a vyzadovala jsem po sestre neco na uklidneni, pak jsem chtela jet okamzite na pohotovost- no hruza:( Bohuzel mivam " stavy" cim dal casteji, zatim mi staci, kdyz to na me " jde" dve tablety Magnesia ( lactici), ale citim, ze je treba opet objednat se k psychiatrovi... Ucinim tak hned v pondeli.:)

Jeste by mne zajimalo... po rozhovoru se znamou, ktera trpi tetanii- mame podobne priznaky! Jaky je tedy rozdil? Stavy jsou velmi velmi podobne!

Ahoj,na všech různých diskusích každý popisuje své hrozné stavy, ale nemohl by někdo napsat jestli se z toho úplně dostal, že několik let je to už dobré? Pomocí AD,pomohly někomu natrvalo Bachovky nebo regresní terapie, kineziologie,psycholog?napiště někdo, dodá to všem naději!

Ahoj Majko, tak jsem tady,vím, že jsem se z toho už dostala. Nepravidelně jsem trpěla PA cca 10 let. Jedno období jsem brala lexaurin až 3x denně. Krátce vždy pomohl, ale neléčil. Už třetím rokem beru pod dohledem psychiatra 1,5 Citalonu denně a jsem v pohodě. Trvalo to dlouho TŘI roky, chce to notnou dávku trpělivosti. Jsem šťastná, spokojená, mám zpátky svůj život. Všichni prosím vydržte, opravdu si myslím, že pomůže jen čas a léčba odborníka. Držím všem palce, vím jak je PA strašná a šlená. Je to za mnou. Věřím tomu, jsem o tom přesvědčena a nepřipustím si tu mrchu k tělu.

Díky Ivo, chtěla bych se z toho dostat bez antidepresiv, dost se jich bojím, měla jsi ze začátku užívání nějaké zhoršení a přibírá se po nich? Nechci být utlumená, chci spíše najít příčinu,..

Ahoj Majko, mě je 31 let a půl roku trpím PA. absolutně jsem domítla brát nějaké léky. antidepresiva nebo jiné chemické srajdy (pardon), protože ty tě neléčí, ale potlačují nemoc. vím, že jsou návykové a mají vedlejší účinky. já jsem se rozhodla vyzkoušet kineziologii. Píšu ti proto, protože jsi se o tom zmínila a i o tom, že léky brát nechceš. je to ten nejlepší způsob. znám lidi který to beru a jsou o 100 kg těžší, závislý na tom, ale nemoc nevyléčitelná. Já jsem byla u kineziložky 4x a odblokovala mi různé bloky s dětství. vím, že ještě budu nějaký doblok potřebovat, ale vím, že mi to pomáhá. PA je fakt mrcha a trvá to trošku déle. Ještě bych ti doporučila knížky od Louise Hay. jak se můžeš začít dívat jinak na svět a jak myšlenky můžou být ve tvém životě důležité. přeju hodně štěstí.

Léčím se skoro dva roky na PA,beru každý den Paroxetin.Naprosto bez problémů,už rok a půl jsem si tím neprošel...no chtěl jsem ale s práškama skončit,tak jsem to začal brát obden,jaké bylo ale mé překvapení,když jsem zjstil,že nelze.Ten druhý den je k nevydržení...stavy co jsem míval dříve pominuly,ale vyvstaly jiné....hlavně hlava,bolest,jako když není vaše,šumy,vysoké tóny,prudké pohyby -ztráta rovnováhy...atd...doktor mi tvrdí,že je to můj psychický blok,jako že si to vyvolávám nevědomky sám...no nesouhlasil jsem s ním,protože,kdy člověk zapomene si prášek jednou vzít,tak to okamžitě příští den pocítím a nemyslím na to pochopitelně... Zkrátka si myslím,že to jsou klasické abstinenční příznaky....bojím se,že to nepůjde odbourat....nemáte s tímto někdo podobné zkušenosti?

Ahoj ty stavy co máš když vynecháš paroxetin znám moc dobře, já je nyzývám "výpadky" jakoby mě někdo na pl vteřiny vypnul. Když si potom paroxetin vezmu tak za 4 hodiny je to pryč. Zdar a sílu.

Přesně!Půl vteřinový vypínač!!Dokonale si to popsal(a).A někdy si připadám,jak ve zpomaleném filmu,který běží a já se na něj z povzdálí dívám...děs.Ty 4 hodiny taky sedí!Jak to bereš dlouho?A co na to Tvůj lékař?

Jsou to hrozne pocity!člověk ma dojem jak kdyby mu mělo prasknout srce a nemuže ani chodit,nejhorši kdyš to člověka chytne v praci a začne panikařit . Ja uživam neurol ale posledni dobou mě už nezabira jako dřiv.Na pohotovosti jsem byl už 4 krat a pokažde se mě akorat vysmaly že ve 22 letech nemohu mit takove problemy

Mám podobné problémy. Předem bych asi měl říct,že mi je 17let.Začalo to už asi před rokem. Šla jsem spát a najednou jsem měla pocit,že nedýchám.Většinou stačilo prudce sebou pohnout a vše bylo v pořádku.Zhoršilo se to letos o prázdninách na dovolené. Ležela jsem na pláži a najednou mě to chytlo.Trvalo to delší dobu,měla jsem pocit,že nemám kam utéct a celá jsem se roztřášla.Do té doby nic netuší mamka z toho potom byla celá špatná.A já jsem si uvědomila, že jsem o tom měla říct dříve.Když se to druhý den opakovala, tak bylo jasné, že se to bude řešit. Šla jsem k doktorovi, který mi udělal testy a zjistil,že to je psychického původu(což mě už bylo tak nějak jasné).Objednal mě k psycholožce,která mi předepsala homeopatika.Od té doby už je to o hodně lepší.Sice je mi hůř při výuce,kde jsem ve vydýchané třídě a kde je hodně lidí.Začnu vždy hrozně špatně dýchat(což je ještě horší) a začnou se mi potit ruce.Když jsem někde jinde,tak se mi to neděje.Takže doufám,že mě přejde i toto.V poslední době mě tak začala v myšlenkách trápit smrt.Pořád přemýšlím,jestli se druhý den vůbec probudím. Možná je to tím, že v červnu zemřela při autohavárii má nevlastní 18-ti letá sestra a já mám pocit, že by podobný osud mohl potkat mne.Za týden mám jít na druhou návštěvu k psycholožce,tak jen doufám,že budu schopná se otevřít a říct ji o svých problémech,aby mi mohla pomoci.

Zdravím všechny"spolubojovníky". Když tak procitam vsechny ty pribehy, najednou si uvedomuji,ze na tomhle svete nejsem sam, kdo ma tyhle hnusne stavy. Muj pribeh zacal pred tremi lety, kdy jsem po praci na RD najednou mel pocit ze je to ma posledni hodina.Sileny zachvat strachu,tres,poceni,zrychleny tep atd.Netusil jsem co se deje a nechal jsem se odvezt do nemocnice, kde me na pohotovosti ujistili, ze je vsechno v poradku jen jsem dehydrovany.Napichli me infuzema a za dve hodiny jsem byl propusten.Ulevilo se mi,ale dalsi den tento pocit prisel znovu.Objednal jsem se u psychologa a ten mi po kratkem rozboru priznaku oznamil, ze trpim panickou poruchou a predepsal AD.Ze zacatku to byl remood ale postupem casu jsem presel k elicea, ktera je setrnejsi k organizmu. Jsem vetsinu roku sam mimo republiku, sem tam se nejaky ten pocit pokusi o evoluci, ale snazim se to ustat bez dalsich leku.Sport,pratele,odreagovani delaji divy.Drzim palce vsem a doufam, ze jednou budeme vsichni bez blbych pocitu a stastni az do konce zivota.

to co tady píšete je pěkná blbost samo se to nesrovná , je to nejspíš chlamydioza, a ta se u nás neléčí a léčit nebude , musíte se snažit sami zlikvidovat viry a pak se Vám částečně uleví

Zdravím, je mi 15 a také mám příznaky panické ataky, ale ještě jsem se neodhodlal zajít za psychologem.Panické ataky mívám tak jednou do týdne, ale když zrovna nemám panickou ataku tak se musím pořád pozorovat jestli dýchám, protože se obávám že přijde panická ataka. Dost mě to štve, jestli dáte nějakou radu, tak předem dík.

Tomáš, užívej extrakty lichořeřišnice větší a tužebník jilmový asi tři měsíce a sirup rakytník

A vám to pomohlo ? Já totiž mám také podobné problémy ale mám i bolesti v oblasti ledvin a zad celkově mi připadá že mě napadl nějaký bacil či co ale doktoři stále tvrdí že mi nic není a přitom test na chlamydie nedělali.

Má dcera také

Omlouvám se,nějak jsem to zblbla.Má dcera taky trpí PA, je v 1.ročníku střední školy a bojí se školy tak strašně, že už tam není ani schopná dojet.Má individuál a pokud má přezkoušení je úplně mimo, protože má strašnej strach.Poprvé se jí to stalo v 7.třídě a bylo opravdu hrozné.Příznaky přesné, jak zde popisujete.Dnes bere prothiaden, xanax sr a ještě zyprexu pro uklidnění a když má jet do školy ani tahle síla nepomáhá. Dobrý by prý byly psychoterapie, ale mají všude tak plno, že jí nemůžou v současnosti vzít. Jsem z toho dost špatná, protože zatím nevidím žádné zlepšení. Doktorka doporučuje hospitalizaci v psych.léčebně, ale i to má už jednou za sebou a nic moc.Jinak je to zlatá, veselá holka, velmi oblíbená v kolektivu pro svůj jedinečný humor.Ale co se vlastně stalo,proč přišla PA neřekne a nebo opravdu neví. Když se prý neotevře, bude léčení velmi těžký.Proto, pokud máte vy mladí nějaký takový problémy, řekněte to doms a začněte se léčit. PA je hnusná věc a ničí Vás i Vaše blízké. Všem Vám držím palce, aby bylo líp.

Dědkovi : A vám to pomohlo ? Já totiž mám také podobné problémy ale mám i bolesti v oblasti ledvin a zad celkově mi připadá že mě napadl nějaký bacil či co ale doktoři stále tvrdí že mi nic není a přitom test na chlamydie nedělali.

Paní Marcelo samozřejmě že to Dědkovi nepomohlo já nechápu jak může pánovi co má příznaky panické ataky radit byliny antibiotického rázu . Asi nepochopil pan Dědek že tady nikdo nehodlá léčit chřipku . Měl jsem jednou obvoďáka co na všecko dával acylpyrin a kapky .

Tak to je přesně i ten můj "vemte si paralen a tady máte algifenové kapky a už neotravujte" .fakt doktoři jak mají být.

Ahoj, předevčírem mě odvezla sanitka. Asi tři roky mám problémy se zádama, o vánocích mě to ortoped dvakrát odblokoval, mělo se to zlepšit do 14ti dnů zahojit což se téměř stalo. Teď je to už přez dva měsíce a jakmile začnu řídit auto, někam vyrazím nebo začnu ruce a záda trochu namáhat dostaví se to co tu popisujete. V nemocnici mi nezjistili nic, řekli že to byla hyperventilace, že jsem se lek. No a od toho jsem se dostal až sem a ulevilo se mi hrozně, že nejsem sám kdo to řeší. Jde o tak nepříjemné zoufalé stavy tělesného rázu, že jsem nejdřív ani nemohl uvěřit, že by to mohlo být psychické. Je mi 33 let, vždycky jsem byl dobrodruh co se jentak něčeho nelekne, cestoval jsem bez peněz, dělal šílené věci a nikdyse mi to nestalo až tenhle rok. dnes to bylo už potřetí. Nemohl jsem ani dojet domů, klepaly se mi ruce, měl jsem pocit jako když umírám, jako by mi z páteře šel do hlavy místo krve nějaký jed po kterém ztrácím veškerou kontrolu nad svým tělem, jakoby mi přestávala proudit krev a nemohl jsem dýchat. Nejhorší na tom stavu je, že si člověk nijak nepomůže. Procházka, sednout si vubec nic, vždycky mám sto chutí sebou seknout na zem a začít křičet o pomoc jaká bezmoc mě přepadne. Něco tak děsnýho jsem v životě nezažil. Dostal jsem náhodou neurol, po něm je to naprosto v pohodě, takže je mi asi jasné, že je to PA.. Bydlím sám na polosamotě a poslední dobou přemýšlím o smrti přesně jak píšete i vy někteří. Takže to jenom jsem chtěl napsat, že to může postihnout kohokoli v jakémkoli věku i toho největšího drsňáka a není to nic za co by se člověk měl stydět. Alespoň teď poznávám, které lidi za to stáli a kteří ne. Te kdo Vás zavrhne je blbec a nestojí za to se s ním bavit! Hodně zdaru, rád pokecam s kýmkoli KRAL.L@EMAIL.CZ ahoj

Ahoj marusko , Ja trpel panickou poruchou skoro rok nez me donutila kamaradka zajit k psichiatrovi. ten mi predepsal Deniban a cipralex a po dalsim roce muzu rict,ze jsem jakz takz v poradku ..obcas se mi jeste udela spatne ale vim co to je a dychacim cvicenim se toho da okamzite zbavit. Niceho se neboj da se to lecit . Hodne stesti. tomas

právě,že jsem to pochopil, a proto léčte všichni chlanydie pn a další druhy ,promořenost je obrovská, působí všechny nemoci, hlavně nervové a proto se nikdo neůže vyléčit. Doktoři si vyrábí pacienty

Ahoj me busi srdce a mota se mi hlava doktor mi predepsal kapky valium diasepam a 5 mlg ziprexi ziprex vas odblokuje ale postupem casu vam znej bude spatne zatim mi pomaha diazepam trpim tim uz mesic myslel jsem ze je to z maryhuvany a kokainu no vetsinou to vivolavaji drogi nebo prudky fyzicky stres ktery je nemilosrdny clovek se musi sklidnit doporucuji kapky diazepam je jich nekolik druhu staci si je nakapat 20 rano 20 vecer po dobu jednoho mesice a bacha na stres ten dokaze i omracit a vestari vivolava ryzikovi infarkt v mladi to jeste rozchodite.

Franta: máš chlamydie , nepiš blbosti a leč se,jinak tě to zabije

Ne delali mi rozbory moce a krve zadny virus nenasli a rekli ze je to z drog CHLAMIDIE JE ZANET MOCOVICH CEST.Tak ze je to panycky stres nebo debka a nato plati ziprexa ta to odblokuje .