ahoj
tak jsem si přečetl polední příspěvky a nedá mě to, abych neragoval.
lexo, pokud i jen maličko mě věříš, nedělej to. já vím, jsem profláklej, porušil jsem, neudržel jsem tu správnou vlnu, ale na druhou stranu myslím , že mohu vydat to nejobjektivnější stanovisko a ještě živé pocity.
já došel v nemocnici pravděpodobně k těm samým závěrům , jako ty. navíc jsem měl po ruce lákačku ze stran kolegy. myslím, že číslo 3, je takovým magickým pro kuřáky, nekuřáky. nechci předjímat, ale myslím, že si říkáš, ráno, v poledne, večer jednu. tři denně nemohou ani zdraví výrazněji poškodit, zejména, když některý dobrák tě naťukne, že doktoři do 5denně to neberou jako kouření a 3denně, to ani nepoleze do peněz.
měl jsem za sebou skoro 160 dní, byl jsem na tom špatně a podlehl jsem. celý měsíc, jsem si jakoby dělal radost, dokonce jsem vydržel celý měsíc na 3denně, ale. jako vše i toto má své ale.
tím, že jsem nekouřil již více jak 5měsíců, tak můj prvotní pocit byl stejný, jako malého kluka, když jsem vytáhl první svoji maricu.
mimo toho, že mě nebylo fyzicky zle, jsem zažil stejné pocity jako v dětství, v hubě (a jinak se tomuto orgánu, který přijmul tu bílou bestii nejde říkat) smrad a kouř připomínající spíše pálící se slámu a točila se mě hlava.
již když jsem dotahoval první cigaretu, mě v hlavě lítaly myšlenky , jak dál, kdy začít žebrat na kolegovi druhou, kdy to nebude brát jako žebrání, potom myšlenky svědomí, oddálit to na co nejdéle, trochu hrdinství, že budou stačit dvě denně.....no prostě slaboch, a když té touze dáš prostor...tak je to neudržitelné.
já tedy vydržel celý měsíc o 3denně, ale. ten rozvrh 7 - 12 -17hodin nedodržíš, nebo jsi na něm tak závislá, že to je až o nervy. pak se přistihneš, že například místo ve 12, si dovolíš již v 11, s tím, že jsi hrdina a tebe to nezlomí a do těch 17 přečkáš v pohodě, vždyť nejsi slaboch, hovno (sorry) , ale je to tak, pak zjistíš, že jsi vzhůru v 5 a počítáš minuty, kdy již bude ta povolená hodina, a když do ní zbývá například již jen 6minut, tak si zase povolíš, že již můžeš,....no prostě , jak píše friduč....slaboch.
největší paradox z tohoto mého extempore je : ty 3denně je tak málo, že za celý měsíc, jsem nezažil to správný počitkářský pocit správného cíga, jak jsem si pamatoval. celý měsíc, jsem měl v hubě a cítil jen ten přismrádlý kouř a samotnému mě to bylo protivné, ale když jsem típnul, již jsem počítal minuty k dalšímu termínu.
myslím, že kdyby nebyla ta finální moje zdravotní komplikace, tak jsem postupně neodolal a byl jsem dnes , tak na nějakých deseti a dobře rozjetý na další přísun a dovolím si předpovědět, že nějaká oslava na cestě by znamenala i konec a plné spuštění stavidel, které jsem se snažil udržet z nějakého svědomí a snad i úcty z toho co jsem již vydržel.
výsledek. vlastně jsem si ani nezakouřil, za ten měsíc nemám pocit, že by mě to vlastně chutnalo. zklamán sebou, před vámi a vůbec.........a snad i proto jsem se snažil tento svůj úlet zamlčet (nikdy mě nikdo neviděl. protizápachový program vymyšlen do detailu) a jediné co zbylo je, že ze 160 nekuřáckých dní jsem skončil na nule. dnes, vlastně zítra, kdy bude 27 mám za sebou další 3 celé kalendářní měsíce, čistého pocitu. ano mám myšlenky.
nevím jestli jsem to napsal správně a pochopitelně. jen jsem chtěl říct...nedělej to, nemysli na ty nechutnosti. já vím nejsem zrovna nejvěrohodnější, sám jsem zklamal, ale...ve vnitř to pak mrzí, bolí ta ztráta, dobře rozjetého výkonu a vůbec je to prostě zklamání.
bohužel já to nemám v hlavě srovnané tak jako friduč. každý nejsme stejný. mám chutě, někdy je to i problém, ale vše vevnitř říká ne, akdyž je lepší stav, tak i hrdost, že další meta je za mnou.
tak snad alespoň takto.
ahoj nekuřáci
Přidat nový komentář