Deprese zabíjí ročně víc lidí než dopravní nehody

Trpím středně těžkou depresí spojenou s úzkostnými stavy. Léčím se od roku 2004. Pokusila jsem se ve spolupráci s psychiatrem užívání léků vysadit, bohužel s okamžitým návratem akutních stavů. Jsem smířena s užíváním léků, ale necítím spolupráci všech odborných lékařů. Takže dodnes nevím byla zde dříve deprese (brzy po 40 roce života) nebo mé neurologické, imunitní, alergické a ortopedické onemocnění. V podstatě mám pocit, že zmírňujeme následky základních onemocnění, ale ne jejich podstatu. Ke všemu nesnáším široké spektrum léků, mám výrazné nežadoucí reakce. Je zde v ČR malý zájem zdravotních pojišťoven (důkladná vyšetření jsou drahá) a neochota lékařů udělat pro stálého pacienta něco navíc. Vždyť každý z nás nemá základní onemocnění spojené s komplikacemi. Nevím si už rady, neustálé kolečka co tři měsíce po odborných ambulancích bez zásadního výsledku mě unavuje. Už ztrácím víru ve zlepšení. Poradí někdo?

Dobrý den, Prothiaden jsem užíval asi 2,5 roku ve svých 20ti letech a velmi mi tehdy pomohl. Bojoval jsem s depresemi a špatnými myšlenkami. Myslím,že to byl pro mě tehdy dobrý lék. Po čase jsem dostudoval, oženil se a život šel normálním tempem dál a já byl v pohodě.V mých 45-ti letech se ale dostavily opět deprese (nevěra, nejistota zaměstnání...). Šel jsem tehdy opět k lékaři a začal brát Zoloft. To co jsem zažil nikomu nepřeji-byl jsem úplně někdo jiný (úplně mě to začalo měnit osobnost).Z vlastní vůle jsem léčbu ukončil a NIKDO by mě dobrovolně nyní nepřesvědčil tento lék užívat. Z problémů jsem se vyhrabal sám, bez léků a nyní vedu normální život a bojuji se všedními starostmi. Tato má celoživotní zkušenost změnila můj pohled na zdravotnictví obecně, zvláště vidím před očima zásadní změny, které v tomto oboru nastaly po revoluci. Všem doporučuji se zamyslet nad zbytečným užíváním léků (MUDr. Jan Hnízdil, jeho pohled na zdravotnictví a jeho diskuze na youtube a v české televizi). Farmakologický průmysl na lécích vydělává a lékaři jsou tlačeni k jejich předepisování. Nechci tady politikařit, je to jen moje životní zkušenost. Zajímavé stránky: http://www.albert-sd.cz/o-nebezpeci-uzivani-antidepresiv/ http://cs.gloria.tv/?media=409040

Asi tak před deseti lety jsem se v dost bídném stavu rozhodl vyhledat psychiatra. Sdělil mi, že mne může objednat za měsíc. Nebyl jsem ve stavu,abych aktivně vyhledával jiná řešení, abych ze sebe dokázal dostat hrůzu, která se ve mně nahromadila a zajistit si přednostní přístup k léčbě. Přežil jsem to díky šťastné náhodě, ale stále ve mně přetrvává pocit, že pokud se z deprese mám dostat, musím vyvinout úsilí, kterého jako nemocný nejsem schopen, abych se dovolal potřebné pomoci. Už deset let s nemocí nepříliš úspěšně bojuji, protože zároveň bojuji i s problémy sociálně ekonomickými a poskytovaná léčba je stále pozadu za potřebou. Paradoxně se musím nejdšíve dát dohromady sám, bez pomoci, abych si byl schopen zařídit pomoc. Tak jako se u protidrogových poraden hovoří o nízkém prahu, je nutno zabezpečit SKUTEČNOU nízkoprahovost pro léčbu deprese. Nedostatek psychologů, psychiatrů a dalších kapacit a zdrojů povede jinak k tomu, že deprese ve společnosti bude čím dále rozšířenější a bude nabývat závažnějších podob.

příčinou nervových chorob je napadení CNS mikroparazity, není potřeba žádných odborníků, je potřeba napadení jenom chtít léčit, zatím to zdravotnictví neumí léčit a přitom v krajním případě stačí baba kořenářka.

Pane Rybko, mluvíte mě z duše. Mám vlastní zkušenost s Démonem zvaným DEPRESE.. Léta s depresí bojuji, víceméně neúspěšně.Léky nezabíraly a tak jsem je před pár měsíci vysadila. Proč si zanášet organismus když to nemá žádné pozitivní účinky? Možná skončím pod koly vlaku,... kdoví.... Ale k čemu je takový život?

myslíš známou celebritu ? vyléčit se to dá, ale musí se chtít a vědět jak, od zdravotnictví to nečekej :-)