Držte nám palce!

Zdravím Vás mladí přátelé, budeme s manželem rádi sledovat Vaši cestu za početím a díky Vám sbírat poznatky, do kterých zatím moc nevidíme a čerpáme také jen z článků kdekoliv. Na kliniku se ještě bojím zajít, ale čekám, že Váš příběh mě ukáže, že na tom nic není, je třeba to zkusit a jít si za svým snem o dítěti. Jste odvážní a opravdu Vám přeji hodně štěstí, ať Váš vztah zůstane pevný a nenaruší souhru, která mezi Vámi vládne. Takže GooD Luck. Šárka

zpráva

zpráva

My byli na vyšetření na IVF ve Zlíně. Já jsem v pořádku, ale manžel má pomalý spermie a má jich málo. V dubnu nás čeká umělé oplodnění, tak nám držte palce.

My byli taky na IVF, nám to vyšlo hned na 1.pokus a teď sem 18tt

Doufám, že se nám taky rychle zadaří, jsem z toho už teď nějak nervózní

Hlavně to chce být v klidu, psychika dělá taky hodně.

Moc vám přeji, aby váš mediální projekt brzy skončil nebo přešel do deníčku těhotenského. Sama jsem martyriem vyšetření prošla a nakonec jsem musela na IVF. Měla jsem štěstí, zadařilo se napoprvé a mám chlapečka. Příčina neplodnosti byla poměrně banální, neprůchodnost vejcovodů. Ideální kandidát na IVF, přesto z 15ti vajíček byla jen 2 dobrá embrya, z nichž se jedno uchytilo. Veřejnost má někdy dojem, že pořídit si dítě pomocí IVF je jako nakoupit si v supermarketu. Tak to není. Samotný proces je neobyčejně stresující (nervujete se 1) jestli vám to pojištovna schválí, 2) jestli budete reagovat na stimulaci, 3) jrestli bude dost folikulů, 4) aby folikuly nepopraskaly moc brzy, 5) aby ve folikulech byla vajíčka, 6) aby vajíčka byla zralá, 7) aby se vajíčka oplodnila, 8) aby se embrya vyvíjela, 9) aby se nějaká uchytila, 10) aby bylo něco na zamražení, 11) aby embrya přežila rozmražení - a to všechno v případě, že muž je zdravý a pár nemá žádnou genetickou zátěž. Úspěšnost IVF je 30%, to znamená, že na jednu takovou, jako jsem já připadá cca jedna, které se zadaří až na pátý pokus. Nebo vůbec. Pojišťovna hradí pokusy tři. Tak vám přeji, abyste do tohoto stadia nemuseli dojít a na početí stačilo pár tabletek s hormony.

my se pokoušíme přes 2 roky, zkusili jsme 4 inseminace, 2x IVF a zatím nic. Po chlapovi se toho moc nechce, pár odběrů krve, pár vyšetření a samozřejmě pobyt v jisté kabince:) Hlavně musí podržet ženu psychicky - výkyvy nálad kvůli hormonům při stimulaci před IVF jsou opravdu brutální. V tomhle mám o toho kluka trochu strach.

Vážení přátele sama mám třiděti počaté a přivedené na svět přirozenou cestou.Je mi opravdu moc líto těch ,kterým to nejde.Pro mne jsou mé dcery doslova sluncem v životě -jsou již dospělé a tak dovolte prosím sdělit můj názor. Oprvdu se pozastavuji nad logikou myšlení dnešní populace a silným odklonem od přirozenosti a pokory k životu .Chráň bůh že bych chtěla kohokoliv moralizovat ,ale je až do nebe volající co jsou muži i ženy OCHOTNI PODSTOUPIT na cestě ke svým vytouženým cílum -početí dítěte. Moje rada zní : PTEJTE SE SEBE SAMA -CO MOHU JÁ UDĚLAT PROTO ABYCH POČAL(A) ,PŘIVEDLA NA SVĚT ZDRAVÉ DÍTĚ . ono to má vždy svou zjevnou příčinu(y) - A ty je třeba ELIMINOVAT - neboli vyřešit .Mohou to býti zablokované čakry ,stejně jako ,nedostatečně vyvinutá děloha ,či vaječník ,u mužů zase spermie, Nebo zrovna není vhodný okamžik pro duši ,aby plodila děti,protože by měla a chce pracovat na něčem jiném ,na jiném úkolu .Ovšem trend tohoto světa a normy ,kterými se populace řídí je k pláči . K přírodě vážení vzhlížejte a možno budete mít více síly i inspirace do života i k početí . Poradím i pomohu velmi ráda všem ,kteří pochopili o čem byla řeč.Více na www.eva-reiki.kvalitne.cz nebo na tel.č. 606 425 644

Držím Vám moc palce, aby Vám to vyšlo, co možná nejdřív a nemuseli jste se nad tím moc trápit. Také jsme si to zažili, Jedno dítě přirozeně - otěhotněla jsem hned a na druhé jsme si počkali 2 roky. Po roce neúspěchu, si nás vzali na starost v SANUSU, následoval kolotoč, vyšetření, laparoskopie, ultrazvuky, spermiogramů, polykání tabletek, inseminací a pořád se nic nedělo. Poté, kdy už nás začali připravovat na stimulaci IVF jsem zjistila, že jsem otěhotněla bez pomoci lékařů a v prosinci budeme mít holčičku - hodila jsem všechno za hlavu a ono se to povedlo. Takže moje rada pro Pavlu, určitě si dát dohromady psychiku, nemyslet na to, že otěhotnění "je středobodem světa" a ono to určitě půjde :-)

Taky tu vysněnou cestu za miminkem znám moc dobře. Každé obrečené měsíčky, i to jak se člověk pokouší a neví kde je příčina a hlavně když vám lékaři nic nezjistí. Prošly jsme si 3x inseminací a 3x IVF, ale všechno naprosto marně, až jsme se rozhodli k razantnímu kroku. Podaly jsme si žádost o adopci a mezitím se dál pokoušeli o miminko. Naše 6 leté snažení o miminko, zkončilo ve chvíli kdy nám zavolali, že pro nás mají v kojeneckém ustavu 7 měsíčního chlapečka. Neváhali jsme ani minuty a malého si odvezli domu. Je to krásný kluk, který nám přináší jen samou radost, no a jen díky němu jsme zapoměli na veškeré problémy kolem oplodnění. Malého jsme si privezli domu v zaří roku 2008 a v únoru roku 2009 jsem zjistila, že jsem těhotná. Za pár dnů se nám má narodit miminko, a jsem za to vděčná ne lékařům ani ne sama sobě ale tomu malému skřítkovi, který nám pomohl zapomenout na ty starosti kolem toho všeho a veškerého snažení. Myslím si, že když vám lékaři nic nezjisti zkuste adopci a uvidite. Je to všechno o psychice a o tom, že je člověk upnutý jen a jen na tu jednu myšlenku a proto je pak problém na světě. Já mám pro vás tu samou radu jako paní Jana, která psala přede mnou, zapomenout na to všechno, totálně vysadit, i když vím že zapomenout se na to opravdu nedá, ale aspoň trošku se dá. Jste oba mladí neházejte proto flintu do žita a ono se pak zadaří, až to budete nejméně čekat. Hodně štěstí vám přeju :-)

AHoj, držím Vám pěstičky a budu pozorně sledovat Váš boj. Sama se s manžele už rok a půl snažíme o druhé miminko, Zatím neúspěšně. Takže třeba díky Vám dostanu odvahu si projít tím vším, co by mě k miminku dovedlo :)

Ahoj všem, hlavně "hlavním protagonistům", držím moc palce. Já sama jsem poprvé otěhotněla po 10 měsících, mám krásného syna, na druhé mimčo čekám už 19 měsíců, už bych mohla napsat knihu o všech těch pocitech zklamání, čekání...Stokrát jsem si už řekla, že tomu nechám volný průběh (moc jsem chtěla děti věkově kousek od sebe, aby byly parťáci..), ale hlava je mocná, pracuje, i když myslím, že ne...Přeji všem mnoho štěstí a s předstihem krásné Vánoce.

Jste dobrý, že s tím jdete ven. Fandím Vám.

ahoj Držím vam moc palečky at vam to vyjde.Take jsme si tim prošli a bylo to dos naročne ale dopadlo to dobře. Byli jsme v Brne,musela jsem si mesic pichat hormony do brich a menžel me tak pichl injekce do zadku ale zase to neni takova hraza.Po dvou měsicich jsme jeli na klinyku,dali do me na poprve dve vajička a oni se chytli obe dve.tet jsem v 5mesici a cekame dvojvaječna dvojčata a moc se na ne zesime.Bylo to marocne ale stalo to zato......držte se

Ahojky, jste odvážní, že veřejně jdete do tak citlivé,ale krásné záležitosti, moc Vám fandím, aby jste si navzájem byli velikou oporou při všech vyšetřeních a nikdy se nevzdávali naděje. Jsem maminkou 20měsíčního chlapečka a i přes informaci, že mám jen 20% šanci na otěhotnění díky několika gynekol.operacím jsem se nevzdávala naděje a vyšlo. Dokonce otěhotnění bylo přirozenou cestou a po půl roku snažení. Byla jsem šťastná i přes to, že jsme neměli vyhráno a věděli, že je více pravděpodobné, že do 3 měsíců potratím jsme to ustáli a i celé zbylé těhotenství bylo velmi náročné, protože mi bylo stále špatně, tak konečná fáze byla nejkrásnější a nejpřekvapivější, protože se nám dle tří ultrazvuků měla narodit holčička a narodil se nám krásný a hlavně zdraví chlapeček a nic se nevyrovná z toho problémového, co jsem prožívala tomu pocitu štěstí, které mi malý dává. Proto Vám přeji i hodně síly a fandím Vám .

Ahojky moc vám držím palečky.Vím o čem je řeč.5.let jsme se pokoušeli o mimi a nic.Dvakrát jsme podstoupily IVF ale taky nic.Pak jsem odjela na měsíc do lázní a povedlo se,ale radost nebyla moc dlouhá,protože v 7týdnu jsme zjistily že nebije srdíčko tak jsem musela do nemocnice.Bylo to hrozné protože to bylo zrovna na vánoce.Nakonec jsme si řekli s manželem že to necháme tak planovali jsme si dovolenou a další věci.Já jsem akorát začla chodit na cvičení podle Ludmily Mojžíšové.A nakonec se vše povedlo normální cestou.Ted už máme 29.měsíčního chlapečka.Jinak psychika hraje strašně tak moc na to nemyslete a snad se taky dočkáte.

Držím páru všechny palce a i kdyby došlo nakonec na až na IVF, dá se to zvládnout. My to podstoupili předloni a i když ty injekce nebyly nic moc, povedlo se to napoprvé a dnes tu máme malého lumpa, který je to nejcennější co máme. A hlavně... ženský, ruku na srdce... řeči o psychice jsou sice hezký, ale upřímně, nemyslet na to prostě nejde, když se dlouho nedaří a člověk o to víc chce, když kolem něj teť všude chodí těhule a jezdí kvanta kočárků. A hlavně, po nějaké době třeba mě osobně už řeči tohoto typu lezly vyloženě na nervy, takže "dávkovat" s citem ;o). Já jsem věřila hlavně medicíně a tomu, že lékaři pro nás chtějí opravdu jen to nejlepší a aby se zadařilo, takže jsem si prostě nepřipouštěla, že to špatně dopadne a věřila jsem, že všechno dopadne dobře. Takže nějaká víra tam byla, ale rozhodně ne "vypnutý" mozek, abych na to otěhotnění nemyslela. Ono totiž pokud je nějaký medicínský problém, tak psychika bohužel tento zádrhel nevyléčí a musí se řešit - čím dříve, tím lépe. Medicína dnes umí téměř zázraky, takže věřím že i tento projekt se sympatickým párem ke štěstí pomůže.

bože, mateřský mozek poněkud zřejmě měkne... teť se samozřejmě píše teď :oD

Nejsme v hodině českého jazyka! :P

Zrovna zítra jdeme s manželem na genetické vyšetření karyotypu páru a chromozonu Y. Poté po zhodnocení výsledků se budeme připravovat na IVF, o které je již zažádáno na pojišťovně. U mne do současné doby proběhla jen běžná prohlídka, odběry stěrů a krve + bylo naplánováno HyCoSy, ale vzhledem k donesenému spermiogramu na to nedošlo. Spermiogram a následná kultivace nedopadla moc šťastně. S manželem je nám 30 let a nemáme žádné děti, o miminko se pokoušíme 3 roky. Žádné operace, žádné nemoci. Pan doktor nám v podstatě řekl, že bohužel přirozenou cestou se zřejmě k miminku nedostaneme. Takže jsme se vydali do spárů odborníků a budeme doufat ... všem, kteří se pokoušejí přeji, aby se vše vydařilo bez komplikací a měli z "plodného" výsledku radost po celý život ...

Pročetla jsem tento projekt..Vybranému páru přeji, ať mu mimi vyjde. Ale znám spoustu párů, které by se do tohoto projktu hodily více...My osobně máme za sebou 3 IVF, 2 KETy , snažíme se 8 let a miminko nepřichází. A protože máme přes třicet, přichází obavy z toho, že už bez miminka zůstaneme navždy. Chtěla bych tímto poukázat na nemyslné omezení v hrazení zákroků pojišťovnami. Tři hrazené cykly jsou opravdu málo. Zvláště, když si neplodnost člověk nezpůsobí sám!!!Nekouříte, nepijete, neužíváte návykové látky a přesto máte problém, který vám finanční situace neumožní vyřešit do úspěšného cíle. Je to smutné.Klidně budu mít i tři děti, ale když to nejde?

To já jsem naštěstí otěhotněla hned. Byla to náhoda v 18 letech a to jen kvůli tomu, že jsem zapomněla prášek. Viděla jsem plno zpráv o tom jak jiné maminy děti vyhazují a některé, které dítě chtějí ho mít nemůžou. Podle mě je to nespravedlivé!!! Snad se vám všem zadaří aspoň trošku jako mně. Držím palečky a hooodně moc štěstí vám přeju lidičky. Nika

Dobrý den, držím Vám pěsti i já s manželem. Jsme oba tělesně postižení. Postižení není tak velké, aby to ovlivnilo plod. Žádné genetické vady. Snažíme se už 3 měsíce a zatím bez výsledku. Čeká nás vyšetření a pokud to nepůjde přirozeně, bude to muset jít přes umělé oplodnění. Když ani to nepůjde, chtěli by jsme dítě adoptovat, ale vzhledem k našemu postižení by to asi zamítli. Je nám s manželem 24, takže ještě nestrácíme naději a aspoň do 28 let se budeme snažít přirozenou cestou. Možná je to tím, že na to furt myslíme a bavíme se o tom i s přáteli co mají miminka. Hanka

Dvacetiletý kluk, který ještě studuje a devětadvcetiletá ženská se po měsíci chození rozhodli pro dítě? To je fakt rozumné plánování rodičovství.

Souhlas:))) To nenasli nejaky jiny par, ktery je vic "normalnejsi", jsou spolu delsi dobu a snazi se treba tri roky.

Předpokládám, že je dost obtížný stanovit, co přesně je "ideální pár" pro takový projekt, jako je tenhle. Já osobně jsem rád, že se vůbec můžu někde dočíst informace z první ruky, přímo od těch, co tuhle nemilou situaci zažívají. Když začneme na všechno vybírat ideální páry, skončí to pak jak "Vyvolení" nebo "Big Brother":-P

Držím palce. S manželem jsme to zkoušeli 4,5 roku. prošli jsme vším možným, taky jsme byli pacienti Sanusu v Hradci Králové a nakonec jsme objevili čiště náhodu jednoho pana doktora z liroměřic, který měl patentovanou metodu,kterou sice pojišťovna nehradila, ale jak slíbil tak bylo. Do 3 měsíců jsme byla TĚHOTNÁ !!! Nejkrásnější okmažik mého života / druhý bylo narození mého syna /. Isce to už je 13 let,ale pořád na to vzpomínám. Takže, jsem v duchu s Váma a držím pěsti!!

Dobrý den, nevím jestli je to vhodne, ale ráda by jsem Radku, která navštěvolala lékaře v Litoměřicích požádala o nějaké další info nebo kontakt. My už se s manželem snažíme 8let podstoupili jsme 3x IVF a stále bez úspěchu. Tak by ráda zkusila ještě něco jiního. Moc děkuji a přeji pěkný den. Kontakt na mě je simnan@seznam.cz

Dobrý den,připojuji se s další prosbou o kontakt na doktora z Litoměřic.Děkuji Simona

zpráva

Milá zlatíčka, máte můj obdiv, nikdy bych nesebrala tolik odvahy abych nechala publikovat svůj příběh. A zároveň přijměte poděkování, protože jste mi dodali optimismu. Zatím mám pocit zě všechny IVF jdou jenom po penězích a taky jim nerozumím. Při každé návštěvě odcházim s tím, že toho vím ještště míň než když sem tam přišla. Lepší tam nechodit! Ale co potom dělat, bylo mi řečeno, že manžel je na tom špatně, takže umělé oplodnění. Ale proč nikoho nezajímá jestli já sem v pořádku??? Přeji vám hodně štěstí, pevné nervy, a hlavně lásku.

My také chtěli miminko a dlouho se nám nedařilo.Po roce snažení jsme se obrátili na mého gynekologa a začal proces různých vyšetřeních.Manžel podstoupil spermiogram,byl v pořádku.A já jsem se začala bát,že problém bude tedy u mně.Měla jsem nastoupit do nemocnice na laparoskopické vyšetření vejcovodů.Vyšetřením nebylo nic zjištěno.Moc se mi ulevilo a tak jsme se snažili o mimčo dál.Uplynulo půl roku a stále nic.To začalo léto a nějak jsme se rozhodli na poslední chvíli vyrazit na dovču k moři.Vybrali jsme si a za 14 dní jsme odlétali do Turecka.Dovču jsme si užili,hlavně si odpočinuli.Po návratu domů jsem nedostala menstruaci,myslela jsem jen zpoždění.Asi po 10 dnech jsem si udělala test,byl pozitivní.Radostí jsem brečela a gynekolog mi těhotenství potvrdil.Tak po 2 letech snažení jsem nakonec otěhotněla.Narodila se nám krásná zdravá holčička Klárka.Je jí nyní 5 měsíců a já jsem štastná maminka.Vytrvejte a nevzdávejte to.Zdraví Lenka

Zabýváme se východní medicínou již mno let. Zjistili jsme, že velká část párů, které nemohou otěhotnět jsou energeticky i psychicky rozhozeni. Energetiku Vám srovná dobrý odborník na východní medicínu a psychiku Vám srovná relativné nová EFT metoda. Na internetu lze získat informace o EFT metodě a můžete ji jednoduše realizovat sami na sobě. Máme na kontě několik desítek miminek po zharmonizování maminek. Naopak máme špatný pocit ze "zničených" žen, které absolvovaly obrovské dávky hormonální léčby a spíše onemocněly. Ještě máme statisticky významnou informaci o neplodností u párů, kdy někdo z rodiny nebo přátel novomanželům hodně silně "nepřál". Tyto informace jsem získával u pěstounských rodin s kterými jsem před pár lety spolupracoval. Držím Vám všem párům úspěch a přeji krásné a hlavně zdravé děťátko. Petr

Moc vám oběma držím palečky.... můj vysněný drobek už mě půl roku dělá jen radost.A na probrečené dny,kdy jsem dostala měsíčky,na všechna vyšetření před IVF-ICSI a na všechny stresy kolem už jsem zapoměla.....mám krásného syna a jsem ráda,že jsem to všechno podstoupila a že dnes ty možnosti jsou a mnoha párům k miminku pomohou. Jsem máma.....co víc si můžu přát.

Dobrý den,s manželem se snažíme o miminko 11 let,nebylo nám bohužel do teď přáno.Po několika IVF pokusech se při posledním s využitím prodloužené kultivace zjistilo,že naše embrya se po třech dnech přestávají vyvíjet......Má s tímto problémem někdo nějakou zkušenost?Zatím mi nikdo z doktorů nebyl schopen vysvětlit proč to tak je a tudíž ani to,co by se s tím případně dalo dělat....Děkuji za jakoukoliv radu nebo zkušenost.Simona

myslím, že to bude napínavé od začátku do konce. je to určitě zajímavý nápad a divím se, že se jej nezhostila nějaká masmédia. držím palce a obdivuju vaši odvahu. určitě to nebylo lehké se rozhodnout zapojit do tohoto projektu a přeji vám ať jste odměněni na konci krásným miminkem... tak vydržte..

Vitam zajimavy projekt a zvlast, kdyz garantem je p. Doc. MuDr. Mardesic. Nicmene... jsem prekvapena z paru, ktery budeme sledovat. O mimco se mohou snazit max. 12 mesicu (dle toho, jak jsou spolu dlouho) a pritom prvni zminka o mozne neplodnosti se uvadi po roce od prvnich pokusu. Zarazi me, ze par navstivil CAR a teprve se ROZHODUJE, zda podstoupi IVF ci pokracovat v prirozenem poceti. Jsou to stastlivci, kdyz se mohou rozhodovat. Ackoli si myslim, ze vybrany par neni zcela reprezentativni, budu cely projekt bedlive sledovat. Zajimaji me rady lekaru a predevsim psychicke vyrovnani obou partneru. Uvidime, jak zvladnou zkousky zivota (zvlast, pokud na ne ceka podobna cesta jako v mem pripade - i kdyz jim to z celeho srdce nepreji).

Zdravím Vás, když nemůžete mít děti začněte vyčištěním to znamená detoxinace organismu.Metod a způsobů je hodně, ale asi nejlevnějí je podle Petera JENTSCHURAY Zdraví díky odkyselení a vyloučení škodlivin. Kdo to udělal nelitije celkově ozdravi organismus . Zdraví je ve stravě,ale v dnešní době jí dobře velmi málo lidí. Proto vyčištění organismu je nutné už proto,aby se narodilo zdravé dítě.jestli to vyzkoušíte napiště anezka

Ahoj, moc Vám přeji, aby Vaše vysněná cesta se dostala až do cíle. Tuto cestu znám a mohu říct, že to není žádná sranda. Na to, abych zjistila, že jsem těhotná, jsem si počkala celých pět let. Byly to nervy, podstoupila jsem operaci, různá vyšetření a dokonce dvakrát IVF - nic se ale nezdařilo. Co nám ale pomohlo byl léčitel, který k nám jezdí většinou každou první sobotu v měsíci a má za sebou už nespočetně párů co toužili po miminku a kterým se to opravdu vydařilo. I my jsme u něj absolvovali návštěvu a musím říct, že se vydařilo a šest měsíců po první návštěvě jsem zjistila, že jsem těhotná a že to šlo úplně normální cestou. Je to úžasný pocit a přála bych ho i nepříteli. Vřele doporučuji zkusit tuto cestu, mám další kamárádky, které to taky u něj na náš popud zkusily a již také mají potomka nebo ho čekají. My máme pětiměsíční holčičku a je úžasná. PŘEJI VÁM TO Z CELÉHO SRDCE.

Dobrý den, Jani! mám prosbičku, mohla byste mi, prosím, poslat nějaký kontakt na tohoto léčitele? Moc děkuji. he.lisek@centrum.cz

infce podám ................ pište na ValentynMach@seznam.cz

Jak uz bylo receno, je to vsechno o psychice. S manzelem se snazime pres dva roky a stale nic. Inseminace v mem pripade nema cenu, protoze ja nemam ovulaci. Tak jsme presli hned na IVF. Injekce, odber vajice, oplodneni vajicek, embryotransfer, hrozici hyperstimulacni syndrom...to vse je jeden velky stres. Prvni pokus se nam nepodaril, pri druhem nam neprezili 3 embrya, ale stale jsme meli jeste 4, druhy pokus opet nevysel. Rozhodujeme se na treti pokus,posledni, z prvniho cyklu. Jen bych jeste chtela rict, ze vsude pisou, ze je to hrazene pojistovnou, ale ne cele. Jinak preji hodne stesti, tfuj tfuj tfuj. Preji vam krasne Vanoce ( Jeziska do briska ). :-)

Dobrý den, chci se jen zeptat zdali při žloutence typu A se v nemocnici musí ležet na kapačkách, nebo se léky podávají v podobě kapslí, injekcí...???Toto jsem se nikde nedozvěděla...

Dobrý den, Pavlínko, vím, jak je těžké čekat na miminko.S manželem se o něj snažíme 4 roky. Potíže s nepřítomností menses bez hormonální stimulace měla moje kamarádka,dvakrát se jí podařilo otěhotnět, ale pokaždé potratila ve čtvrtém měsíci. Začala navštěvovat paní doktorku Kupfovou, která se zabývá homeopatií a reflexními masážemi. A po dvou měsících se menses nastartovala. Po půl roce otěhotněla a má krásnou holčičku. Homeopatie dokáže odstranit psychické bloky, které si ani nemusíte uvědomovat. Ze své zkušenosti můžu doporučit jako skvělý doplněk léčby neplodnosti. Než jsem začala paní doktorku navštěvovat, chtěla jsem víc brečet než žít, teď bojuju. Druhý pomocník při otěhotnění je cvičení metodou Ludmily Mojžíšové. Chodím ke zkušené fyzioterapeutce, vypráví mi příběhy těch, které otěhotněli díky cvičení i díky IVF a dodává mi naději. Cvičí se doma, takže nemusíte nikam složitě dojíždět. Jen jednou za měsíc na kontroly. I když mi k těhotenství cvičení ještě nepomohlo, zbavila jsem se bolestí zad a svalů. Díky homeopatii, reflexním masážím a cvičení se cítím o 100% líp než dřív, když jsem se cítila jenom "neplodná". Nevzdávejte se, držím palečky.

Presne tohle jsem take chtela rict. Ja mela pri odberu na UZ 14 folikulu a z toho jsem mela ''jen'' 9 vajicek. Takze opravdu neplati 1FOLIKUL=1VAJICKO

Držím palce

Ahoj,držím palce!Naštěstí my s manželkou v tomto problémy nemáme,naše hlavní starost bylo v dnešní době zabezbečit naše 2 děti aby neživořily,což si myslíme že zvládáme.Zdravím a hodně štěstí:)

Budoucí mamky a taťkové nevzdávejte to! Ten boj za to stojí! A že je potřeba pořádná dávka odvahy, síly a zdravého rozumu, to víme my "zasvěcení". I já jsem bojovnice a stále doufající. A i kdyby to nedopadlo, aspoň si nemůžu nikdy (až budu neplodná), že jsem nebojovalo pro svý potomky... Začali jsme (já a můj manžel, tedy tenkrát ještě přítel) v roce 2003 docházet do CARu. Zkrátím to...píše se rok skoro 2010, mám za sebou svatbu, 12 inseminací od dárce (zjistilo se, že manžel trpí genet.poruchou a nemůže mít děti), jedno mimoděložní těhotenství s následnou operací a odstranění jednoho vejcovodu, rozvod, psychicky náročné dny, měsíce a roky, pak nový přítel, moje životní láska...smysl všeho...po třech letech chození jsme šli rovnou na IVF (mimi ze zkumavky). Pak šílené dny nevolností ze stimulačních injekcí a punkce vajíček. Bylo jich 6. Oplodnili je a teď mám jedno v sobě :) Jenom jedno...původně jsme chtěli dvě, ale jsem nemocná, tak jsme neriskovali zánik rovnou dvou (předpokládám bohužel, že to z důvodu mého zdr.stavu nevyjde) ale zbytek nám zamrazili, takže za dva měsíce bych šla na transfer znova. No tak teď jsme ve fázi čekání a doufání...Co je nějakých 14 dní, proti těm letům...Držte pěsti :)