O své léčbě máte právo rozhodnout

Mám zkušenosti takové, že nai první otázku doktor odpoví, při druhé se diví proč vás to zajímá, přece ON je ten nejchytřejší a JEHO metody NEJ. Pokud si dovolíte zeptat se znovu, naznačí, že nemá čas. A to jsou moje zkušenosti, protože se umím zatím účině bránit, to jak jsou na tom staří lidé, to vím od své matky. A to je úplná hrůza.

Dobrý den,já se přikláním k paní pisatelce,já mám osobně taky takové zkušenosti a možná ještě horší,vzhledem k tomu,že už jsem starší,tak se neumím bránit,když mám bolesti nebo je mi špatně. Přístup některých lékařů je katastrofální,protože,když přijdete k lékaři,který se špatně vyspal vám to dá okamžitě najevo a když řeknete co vám je, nebo jdete s určitým problémem,tak osekne "nikdo nemá takové příznaky jen vy" tak co na to říci a to podotýkám,že už nechodím do práce,takže nevím proč se takto chovají.

K právu lékaře "dát vám padáka" a k právu "zvolit si jiného lékaře". To je naprosto pochybené dilema. Uvedu příklad: Kardiolog XY mi rozepsal, jak užívat Warfarin. Přesně jsem se rozpisem řídil. Přesto laboratorní hodnoty Quicka "skákaly od 1.1. - 2.8 a někdy až 4.1. On se velice rozzlobil a řekl, že za mě neponese odpovědnost a že si mohu najít jiného specialistu. Doslova prohlásil: "Já vás nepotřebuju, ale vy mě ano." Takový výrok jsem dosud od žádného "svého" lékaře v životě neslyšel, ale toleroval jsem to a máme nyní "korektní" vztahy. Kdybych si byl vybral jiného specialistu v dané poliklinice, nijak by mi to neprospělo. Ten "nový" by mne bral jako "potížistu", takže by "dobrodiní" nové úpravy zákona je velmi problematické. Vše zůstane při starém a klient (nebo pacient?) bude nadále vystaven zaběhnutým terapeutickým postupům, ale v některých případech i vrtochům a náladám lékaře, třebaže jinak zkušeného a odborně zdatného.

Oprava: škrtnout v předcházejícím komentáři slůvko --by-- "dobrodiní"...