Kouření a jeho vliv na dutinu ústní

„Cigaretový kouř dutinu ústní vysušuje. Kouření mění ústní mikroflóru, oxid uhelnatý podporuje růst anaerobních bakterií,“ upozorňuje MUDr. Jaroslav Myšák ze Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK. Kouření má také nepřímý negativní vliv na kvalitu ústní hygieny, která souvisí s menším zájmem většiny kuřáků o celkový zdravotní stav včetně orálního zdraví. S tímto souvisí zvýšené množství zubního plaku a nepříjemný zápach z úst. To vše má negativní vliv na vznik zubního kazu.

Estetický vliv kouření na zuby

Kouření stojí za žloutnutím zubů a za hnědočernými až černými pigmentacemi na povrchu zubů a umělých površích (např. zubní náhrady) a na zubním kameni. Není znám jejich patogenní efekt, jejich význam je spíše estetický. Kuřáci nerozeznají vůně a chutě, které jsou pro nekuřáka samozřejmé.

Oxid uhelnatý vznikající při kouření se snadno váže na krevní barvivo, hemoglobin. Brání tak přenosu kyslíku do tkání a zubů. Následkem je jejich nedostatečná výživa, která způsobuje jejich poškození. Dlouhodobé kouření dýmek stále ve stejné pozici může vést k abrazi předních zubů, tedy k odhalení zuboviny.

U některých silných kuřáků se můžeme setkat s tzv. kuřáckou melanózou, hnědavým nebo hnědočerným zbarvením dásně, sliznice tváří nebo rtů. Opět se jedná spíše o problém estetický než zdravotní.

Zánět dásní (gingivitida)

Kouření je významným faktorem při vzniku plakem podmíněné gingivitidy (zánětu dásní), která se může po nějaké době rozvinout až v parodontitidu, zánětlivé onemocnění tkání tvořící závěsný aparát zubu, destrukce tkání může skončit až ztrátou zubu. U kuřáků je postup onemocnění rychlejší, možnost hojení je omezenější. Toto onemocnění souvisí spíše s nedostatečnou hygienou než se samotným kouřením. Terapii gingivitidy lze chápat i jako prevenci parodontitidy.

Onemocnění způsobené kouřením

Palatinální leukokeratóza

Onemocněním způsobeným kouřením je kuřácká leukokeratóza. Projevuje se bělavým zabarvením sliznice v části i celém rozsahu tvrdého a měkkého patra a patrnými červenými tečkami, kterými jsou ústí vývodů jednotlivých patrových slinných žlázek. Neexistuje léčba, jediným možným opatřením je omezení kouření.

Orální leukoplakie

Dalším onemocněním je orální leukoplakie, slizniční změny bělavé barvy v dutině ústní. Tyto plochy se někdy transformují v dlaždicobuněčný karcinom. Ten patří k nejzávažnějším chorobám ústní sliznice ovlivněné kouřením. Mnohdy je rozpoznán až v pozdních stádiích, kdy již nemusí být léčitelný.

Kouření má negativní vliv na dlouhodobou úspěšnost zavedených implantátů. U silných kuřáků (21 a více cigaret denně) často dochází k jejich odhojení, zejména v horní čelisti.

Kouření a problematické hojení ran

Kuřákům se déle hojí rány (nejen) v dutině ústní. Mluví se o tzv. suchém lůžku, alveolární ostitidě. Je častou komplikací extrakce zubu. Extrakční rána je prázdná, dochází k předčasnému vypadnutí krevního koagula. Prázdné lůžko je velmi bolestivé. Okolní sliznice je zarudlá a oteklá. Léčba spočívá v lokální aplikaci antiseptik, analgetik a prostředků k dočasnému překrytí či vyplnění prázdného zubního lůžka a eliminaci kouření.

Kouření má negativní vliv na dlouhodobou úspěšnost zavedených implantátů. U silných kuřáků (21 a více cigaret denně) často dochází k jejich odhojení, zejména v horní čelisti.

Přečtěte si také

Život bez cigarety rovná se život s tloušťkou?

"Lehká" cigareta, také cigareta

Více než 50 % případů rakoviny močového měchýře je způsobeno kouřením