Metabolický syndrom

• Jaká je příčina
• Jaké jsou příznaky
• První pomoc
• U lékaře
• Co neovlivníte
• Co můžete sami
• Máte riziko vzniku onemocnění?
• Časté otázky
• Otestuj se…

Hrozba moderní civilizace

Přejídáte se? Nesportujete? Jste obézní? Pak jste ideální adept pro metabolický syndrom.
Metabolický syndrom ani jeho synonyma Reavenův syndrom nebo syndrom inzulínové rezistence nezní tak děsivě, ale co smrtící kvartet? A přitom jsou to všechno označení současného výskytu obezity, vyšší hladiny cholesterolu a triglyceridů, cukrovky nebo porušené glukózové tolerance, vysokého krevního tlaku a některých dalších odchylek, které výrazně urychlují průběh aterosklerózy (kornatění cév) a jsou tak v konečném důsledku příčinou infarktu myokardu, anginy pectoris, cévní mozkové příhody, ischemické choroby dolních končetin apod.

Metabolický syndrom se vyskytuje asi u 30% populace, jeho výskyt stále narůstá a to dokonce i v zemích třetího světa. Metabolický syndrom se tak stává hrozbou moderní civilizace.

Jaká je příčina

Svou roli hrají jistě genetické faktory, v některých rodinách se metabolický syndrom a jeho komplikace vyskytují častěji než v jiných. Pokud se k této dědičné zátěži přidá ještě nezdravý životní styl – přejídání se, nevhodná skladba stravy (nadměrný přísun tuků a jednoduchých cukrů, málo vlákniny), kouření, nedostatek fyzické aktivity a stres, tak se metabolický syndrom velmi pravděpodobně dříve nebo později vyvine.

Jaké jsou příznaky

To je hlavní problém! Metabolický syndrom totiž nebolí. A ani jedna z výše zmíněných nemocí nemá nějaké časné a typické varovné signály. Proto můžete tímto rizikovým syndromem trpět dost dlouho a nevědět o tom. Často se pak při běžné kontrole nebo při předoperačním vyšetření zjistí zvýšení krevní tlak, následují krevní odběry, kde je zjištěna vyšší hladina cukru, krevních tuků atd. Nezřídka se poprvé po jednotlivých diagnózách tvořících metabolický syndrom začne pátrat až v momentě výskytu komplikací – infarktu myokardu, anginy pectoris, cévní mozkové příhody nebo ischemické choroby dolních končetin (nedokrevnosti).
Jediné, co je vlastně vidět, není to příznak v pravém slova smyslu, je nadváha nebo obezita. Ale ani ta se nemusí vždycky vyskytovat.

První pomoc

Metabolický syndrom není akutní záležitostí, první pomoc tedy neexistuje.

U lékaře

Při první návštěvě lékaře s vámi bude podrobně probrán váš životní styl, dietní zvyklosti a fyzická aktivita. Lékaře budou zajímat vaše ostatní onemocnění, léky, které užíváte, zda kouříte. Také se bude ptát na nemoci, které se vyskytly v rodině, hlavně srdeční infarkt, cévní mozkové příhody, ischemická choroba dolních končetin a i jiné cévní a metabolické poruchy.
Lékař vás celkově vyšetří, změří vám krevní tlak, zváží a změří vás, vypočte body mass index (BMI). Dále bude nutný odběr krve na stanovení hladiny cukru, tuků a dalších rizikových faktorů aterosklerózy. Při podezření na rozvinuté komplikace vám lékař doporučí podrobnější srdeční vyšetření (EKG, ultrazvuk srdce, zátěžové EKG) nebo vyšetření velkých cév (ultrazvuk krčních tepen a tepen dolních končetin).

Na základě těchto výsledků vám lékař doporučí léčbu. Základem úspěchu je vaše spolupráce a to sice dodržování diety a zvýšení fyzické aktivity. Dietní doporučení jsou v základě stejná pro všechny nemoci, které jsou součástí metabolického syndromu. Jde hlavně o redukci tělesné hmotnosti, pokud je to třeba. Dále snížení příjmu tuků v potravě, a to hlavně živočišných tuků a cholesterolu. Pokud je přítomna cukrovka, tak je důležité omezit i příjem cukrů a to hlavně jednoduchých – sladkosti, ovoce. Snížit bychom měli také nadměrnou konzumaci alkoholu a soli. Důležitým opatřením je zvýšení obsahu vlákniny v potravě, je obsažena hlavně v zelenině, luštěninách a tmavém pečivu.

Velmi důležitá je pravidelná fyzická aktivita. Ideální je aerobní cvičení (běh, plavání, cyklistika, aerobik) 2 – 3x týdně alespoň 30 minut! Rozhodně bychom měli přestat kouřit.
Léčba léky je volena hned u velmi rizikových skupin vzniku aterosklerózy, i přesto ale zůstává základem úprava životosprávy! Většinou čekáme několik týdnů na efekt diety a úpravy režimu. Užívají se léky na snížení hladiny tuků-hypolipidemika, na úpravy hladiny cukru – antidiabetika, případně inzulín, léky snižující krevní tlak-antihypertenziva. Ve speciálních případech mohou být předepsány i léky snižující chuť k jídlu.

Co neovlivníte

Nemůžete ovlivnit svou genetickou výbavu. Pokud se v rodině metabolický syndrom vyskytuje, tak je dost možné, že ho budete mít i vy, i přes dodržování zdravého životního stylu.

Co můžete sami

Nejdůležitějším opatřením v prevenci metabolického syndromu je zdravý životní styl. Hlavně dieta a pohybová aktivita. Pokud máte nadváhu nebo obezitu, tak je důležité zhubnout. Normální tělesnou hmotnost určujeme pomocí body mass indexu (BMI), který by se měl pohybovat mezi 20 a 25 kg/m2. BMI vypočítáme tak, že hmotnost dělíme výšku v metrech na druhou. (Pokud např. máte hmotnost 65 kg a výšku 172 cm, tak vaše BMI je 65/(1,722), tedy 21,97 kg/m2.)

Ve stravě omezujeme hlavně tučné pokrmy (hlavně živočišné tuky) a sladká jídla a nápoje. V dietě by měl být dostatečný přísun vlákniny, která je obsažena v zelenině, ovoci, luštěninách. Dále je důležité omezit solení a přísun alkoholu.

Důležitá je pravidelná sportovní aktivita, nejlépe 2 – 3 x týdně alespoň 30 minut aktivního cvičení, nejlépe plavání, jízdy na kole, aerobiku, běhu nebo rychlé chůze.
Samozřejmostí by mělo být přestat kouřit.

Máte riziko vzniku onemocnění?

Přejídáte-li se, máte-li nadváhu a nesportujete-li, tak je dost pravděpodobné, že lékaři u vás dříve nebo později některou složku tvořící metabolický syndrom odhalí. Pokud ani pak nezačnete s dietou a fyzickou aktivitou, tak se časem objeví i další součásti tohoto smrtícího kvartetu.
Pokud se ve vaší rodině metabolický syndrom vyskytuje, tak jste jeho rozvojem ohroženi i vy.

Časté otázky

Mám zjištěný metabolický syndrom – zvýšenou hladinu cholesterolu a tuků v krvi a vyšší krevní tlak a lékař mi doporučil pouze dietu a fyzickou aktivitu. Nechce mi zatím předepsat žádné léky. Je to tak správně?
Ano. Léčbu zahajujeme pouze dietními opatřeními a zvýšením pohybu. I kdybyste užíval léky, stejně byste musel současná doporučení dodržovat. Podle dalších rizikových faktorů Váš lékař počká 3–6 měsíců s další léčbou. Třeba se situace znormalizuje nebo zlepší jen úpravou diety a sportováním!

Jím hrozně málo, ale stále přibývám na váze. Jak je to možné?
Možné to není, i pro naše tělo platí zákon zachování energie. Zkuste si na papír napsat za celý den vše, co sníte, a uvidíte, že je toho mnohem více, než byste řekla. I když třeba sníte málo „k normálním jídlům“, tak si musíte dát veliký pozor na pamlsky typu oříšky, které sníte jen tak mimochodem u televize a které mají velmi vysoký obsah energie. Stejně tak pozor na sladké nápoje.

Čím bychom měli mastit?
Ideální je omezit maštění co nejvíce. V přípravě pokrmů preferujte vaření, úpravu na páře nebo grilování před smažením. Když je třeba použít tuk tak nejlépe rostlinné oleje nebo rostlinné máslo.

Chtěl bych začít cvičit. Je posilování dobrý sport ke snížení rizika srdeční příhody?
Doporučujeme spíše aerobní – vytrvalostní cvičení, např. rychlou chůzi, běh, jízdu na kole, plavání, aerobik.

Otestuj se…

Co je to metabolický syndrom?
Jak se vypočítá body mass index?
Jaká jsou hlavní dietní opatření při léčbě metabolického syndromu?