Mydlice lékařská je vskutku renesanční rostlina. Se stejným úspěchem může být použita v medicíně, v kosmetice i v domácnosti. Ačkoli její léčivé vlastnosti byly známy již v antickém Řecku ...
Mydlice lékařská je vskutku renesanční rostlina. Se stejným úspěchem může být použita v medicíně, v kosmetice i v domácnosti. Ačkoli její léčivé vlastnosti byly známy již v antickém Řecku a ve středověku, v minulém století se prodávala hlavně jako prostředek na praní jemných tkanin, hedvábí a vlny pod názvem "mýdlový kořínek".
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Mydlice je vlhkomilná rostlina. Dobře se jí daří v písčité půdě. Najdeme ji v pobřežních křovinách rybníků, potoků, řek i na vlhkých loukách. A tak vodák, kterému uplave mýdlo, není odsouzen na své pouti k životu bez hygieny. Pokud ovšem mydlici pozná.
Rostlina vyrůstá z bohatě větveného kořene a dosahuje výšky přibližně 3 m. Kořeny mají citrónově žlutou dužinu, na povrchu jsou hnědočervené, ve vodě pění. Lodyha je přímá, jen částečně větvená, zakončená bílými až narůžovělými květy. Kvete od června do září.
Sbírá se kořen (Radix saponariae) a to nejlépe na podzim (září -- listopad), nebo brzy z jara (březen -- duben). Kořen se kope kolem desáté hodiny ranní. Pak se zbaví nadzemní části rostliny a opláchne se ve studené vodě, aby nedošlo k vyluhování saponinů. Suší se na dobře větraných místech, na slunci nebo v troubě. Teplota by neměla překročit 60oC. Rostlinnou drogu tvoří kořeny asi 20cm dlouhé a 4-10 mm silné s postraními kořínky.
Hlavní obsahovou látkou jsou saponiny. Jejich vlastností je, že při protřepávání s vodou silně pění.V zanícených průduškách zřeďují husté hleny, zvyšují sekreci sliznic, působí proti bakteriím a plísním. Podporují také tvorbu moči a potu. Jedná se o látky mimořádně účinné, jejich větší množství způsobuje rozpad červených krvinek. Dalšími obsahovými látkami jsou sliz, sacharidy a pryskyřice, ale ve srovnání s obsahem saponinů jsou zanedbatelné.
I když se mydlice používala od nepaměti jako expektorans, dnes je přidávána do čajových směsí pouze výjimečně, protože dráždí střevní sliznici. Při předávkování se dostavuje pocit nevolnosti a zvracení. K rozpadu červených krvinek by došlo pouze v případě, že bychom mydlici podali do těla injekčně. Mnohem častěji se dnes používá mydlice zevně -- při obkladech a čištění zanícené pokožky (např. v léčbě akné), k mytí a regeneraci vlasů, k protirevmatickým obkladům a při kožních obtížích (např. pásovém oparu). Mydlice má také využití v homeopatii.
Jsme právě v polovině období, které je pro sběr kořene vhodné. Proto s rýčem vzhůru na mydlici!
 Mydlice lékařská - herbář |  Mydlice lékařská - foto |
autor: PharmDr. Hana Šindelářová
