Každý rok proleží pacienti s chronickým onemocněním ledvin až 800 hodin na dialýze. Není tedy divu, že jejich svaly ztrácí sílu. Způsobuje to kromě častého polehávání i narušený metabolismus a zadržování toxických odpadních látek ve svalové tkáni. Dobrou zprávou je, že existuje metoda, jak dialyzovaným pomoci vrátit se do kondice.
Problémy s ledvinami má přes milion obyvatel Česka, tedy asi každý desátý z nás. Zrádné na tom je, že o tom nemusíme ani vědět, protože nemáme dlouho žádné potíže. A když je objeví první příznaky, bývá už docela pozdě a skončíme na dialýze - podle statistik dialyzační přístroj v ČR potřebuje asi osm tisíc lidí. Znamená to, že musí několikrát týdně trávit hodiny v dialyzačním centru na přístroji. Ročně to je průměrně 800 hodin. Výsledkem je také ochabnutí svalů zejména na nohách.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Odborníci z Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace (KTLR) a II. interní kliniky (II.IK) Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mají dobré výsledky s působením tzv. intradialytického kondičního tréninku. Novinkou v rehabilitaci hemodialyzovaných pacientů je nízkofrekvenční svalová elektrická stimulace (elektromyostimulace - EMS). Metoda je založena na přirozené přizpůsobivosti svalových vláken k přeměně jejich složení, pokud jsou dlouhodobě vystavena účinkům elektrického proudu o nízkých frekvencích 10 - 50 Hz. Jak uvádí Petr Dobšák, přednosta KTLR: "Díky stimulaci elektrickými impulzy se mění charakter svalu – ten je pak odolnější vůči únavě a metabolicky stabilní." Přednosta II. IK Miroslav Souček dodává: "Tato metoda není pro kardiovaskulární systém nemocných riziková a dokáže je udržet v potřebné kondici, a to je důležité pro dobré výsledky léčby."
"Ve výzkumu a v klinické aplikaci EMS patří Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně mezi špičková pracoviště v celosvětovém měřítku, a tuto metodu dále rozvíjí ve spolupráci s francouzskými kolegy z kardiocentra v Dijonu a s japonskými odborníky v Sendai. S ohledem na získaná data a praktické zkušenosti lze konstatovat, že metody intradialytické rehabilitace mají absolutně stejný význam jako jiná terapeutická opatření, včetně vlastní hemodialýzy," uvádí Petr Koška, ředitel FNUSA.
