25. srpna 2008,
|
přečteno: 4248x
Pití piva a jeho účinky na lidský organismus jsou tématem mnoha diskusí nejen u nás, kde je jedna z nejvyšších spotřeb piva v Evropě. Z chemického hlediska je pivo různorodá směs obsahující bílkoviny, sacharidy, tuky a nukleové kyseliny.
Dále pak hořké látky chmele, vitamíny, minerální látky a také alkohol. Složení piva se významně mění v závislosti na složení mladiny, stupni prokvašení a kvalitě výchozích surovin. Kombinací těchto složek vzniká fyziologicky vyrovnaný roztok, který je izotonický (podobný krvi či roztoku určenému k infuzi) až lehce hypotonický (zředěný). Zdrojem jeho energie jsou především sacharidy a alkohol (viz tabulka).
Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků. Kromě draslíku, sodíku a chloridů jsou zde ve fyziologicky využitelném stavu také vápník, fosfor, hořčík a křemík, prvek nezbytný pro růst kostí a zdravou strukturu pokožky. Obsahuje rovněž řadu vitamínů, z nichž největší podíl mají vitamíny skupiny B -pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová. Jeden litr piva obsahuje asi 10 až 30 % jejich denní spotřeby.
Vitamíny skupiny B jsou důležité pro řadu procesů látkové výměny (sacharidů, tuků, aminokyselin), dále pro správné fungování nervového systému apod. Rovněž příznivě ovlivňují hladinu homocysteinu, jehož zvýšená hladina se považuje za jeden z rizikových faktorů při vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky a mohou chránit před škodlivým působením volných radikálů, které mají podíl na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení. Z látek pocházejících ze sladu jsou to např. katechin, epikatechin a xanthohumol, které mají protirakovinné účinky.
Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a trávicích šťáv, které pozitivně ovlivňují trávení. Fytoestrogeny zase působí na řadu metabolických procesů v organismu.
Pivo lze zařadit mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu (30 až 50 g v jednom litru). V současné době se hodně diskutuje o preventivním účinku alkoholu na vznik kardiovaskulárních onemocnění, např. ovlivňováním hladiny LDL a HDL cholesterolu.
Je nutné zdůraznit, že relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při vyšší konzumaci hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému. Možný je také vznik závislosti. Pivo je nutno vnímat nejen jako tekutinu vhodnou k utišení žízně, ale též jako nápoj s vyváženým obsahem iontů, minerálních látek, vitamínů a polyfenolů, a v neposlední řadě i nápoj s nezanedbatelnou nutriční hodnotou. S tou je nutno počítat především při redukčním režimu a energii přijatou z tohoto nápoje započítat do celkové denní energetické bilance. Obecně se při snižování hmotnosti pití piva doporučuje omezit na minimum.
Zdroj:
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Zdravé rady
Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků. Kromě draslíku, sodíku a chloridů jsou zde ve fyziologicky využitelném stavu také vápník, fosfor, hořčík a křemík, prvek nezbytný pro růst kostí a zdravou strukturu pokožky. Obsahuje rovněž řadu vitamínů, z nichž největší podíl mají vitamíny skupiny B -pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová. Jeden litr piva obsahuje asi 10 až 30 % jejich denní spotřeby.
Vitamíny skupiny B jsou důležité pro řadu procesů látkové výměny (sacharidů, tuků, aminokyselin), dále pro správné fungování nervového systému apod. Rovněž příznivě ovlivňují hladinu homocysteinu, jehož zvýšená hladina se považuje za jeden z rizikových faktorů při vzniku kardiovaskulárních onemocnění.
Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky a mohou chránit před škodlivým působením volných radikálů, které mají podíl na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění a nádorového bujení. Z látek pocházejících ze sladu jsou to např. katechin, epikatechin a xanthohumol, které mají protirakovinné účinky.
Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a trávicích šťáv, které pozitivně ovlivňují trávení. Fytoestrogeny zase působí na řadu metabolických procesů v organismu.
Pivo lze zařadit mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu (30 až 50 g v jednom litru). V současné době se hodně diskutuje o preventivním účinku alkoholu na vznik kardiovaskulárních onemocnění, např. ovlivňováním hladiny LDL a HDL cholesterolu.
Je nutné zdůraznit, že relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při vyšší konzumaci hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému. Možný je také vznik závislosti. Pivo je nutno vnímat nejen jako tekutinu vhodnou k utišení žízně, ale též jako nápoj s vyváženým obsahem iontů, minerálních látek, vitamínů a polyfenolů, a v neposlední řadě i nápoj s nezanedbatelnou nutriční hodnotou. S tou je nutno počítat především při redukčním režimu a energii přijatou z tohoto nápoje započítat do celkové denní energetické bilance. Obecně se při snižování hmotnosti pití piva doporučuje omezit na minimum.
| kJ/100 ml | kJ/0,5 l | |
| Pivo světlé 10° | 130 | 650 |
| Pivo světlé 12° | 140 | 700 |
| Pivo tmavé 11° | 220 | 1100 |
| Pivo Dia | 130 | 650 |
| Pivo nealkoholické | 80 | 400 |
Zdroj:
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, Zdravé rady
