Infarkt myokardu, označovaný také jako srdeční infarkt nastává v okamžiku, kdy je přívod krve do části srdečního svalu výrazně omezen nebo zcela přerušen v důsledku uzávěru či výrazného zúžení věnčité tepny. V mladším věku bývají vyššímu riziku vystaveni muži, zatímco u žen se pravděpodobnost vzniku infarktu zvyšuje zejména po menopauze.
Pokud lidé antibiotika užívají v případech, kdy to není nutné, bakteriální původci infekcí si postupně vůči nim vytváří odolnost – rezistenci – a antibiotika se stávají neúčinnými. „Jen pro příklad, v devíti z deseti případů je bolest v krku způsobená virem, v případě chřipky je to dokonce ve 100 % případů. Nezřídka se přitom setkáváme s tím, že i na tato onemocnění jsou nesprávně antibiotika předepisována,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát. Zpracovaný Akční plán Národního antibiotického program pro období 2011-2013 se tak mimo jiné zabývá zlepšením informovanosti a posílení spoluzodpovědnosti laické veřejnosti za zachování účinnosti antibiotik a omezení šíření antibiotické rezistence. „Sledování antibiotické rezistence je velmi důležitým zdrojem cenných dat. Monitorování nám umožňuje určit rozsah problému a míru výskytu rezistence a slouží k včasnému záchytu nových typů rezistence,“ doplňuje Holcát.
V průběhu uplynulých čtyř let rezistence v evropském regionu významně vzrostla, patrné jsou však podstatné rozdíly ve výskytu rezistence mezi jednotlivými zeměmi Evropské unie. Vysokou úroveň rezistence tradičně potvrzují státy jižní a východní Evropy a naopak rezistence nejnižší se vyskytuje v zemích Evropy severní. „Situace v České republice odráží současné trendy výskytu rezistence v ostatních evropských zemích. Klesá spotřeba vysoce účinných základních antibiotik (např. penicilinu), přesně zacílených na určité původce infekcí, a naopak roste spotřeba antibiotik rezervních (např. novějších makrolidů). Jejich široké spektrum potlačuje přirozené bakteriální osídlení a selektuje rezistentní bakterie, přičemž dochází ke ztrátě účinnosti antibiotik v důsledku rezistence a mnohonásobnému zvýšení nákladů na léčbu,“ říká Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika při Státním zdravotním ústavu.
Příčinou vzestupu antibiotické rezistence je časté nadužívání a nesprávné užívání antibiotik v humánní a veterinární medicíně, a také nedostatky v oblasti prevence a kontroly infekcí usnadňující šíření rezistentních mikrobů ve zdravotnických zařízeních i v běžné populaci. V praxi se často stává, že pacienti antibiotika požadují, aniž by to jejich diagnóza vyžadovala. Zde je nutná přímá a otevřená spolupráce pacienta s lékařem a také osvěta, aby byl pacient upozorněn na všechna rizika nadužívání antibiotik a byl mu nabídnut vhodný alternativní způsob léčby.
Přečtěte si také
Výskyt černého kašle dosáhl svého maxima
Kašel je zcela přirozený reflex těla
Napište nám do diskuse nebo na [email protected].
Přidat nový komentář