Už je to tu zase. V tom samém místě jako včera. Kdy už bude zastávka? Já to snad nezvládnu. Minule jsem jen tak tak doběhl.
Už je to tu zase. V tom samém místě jako včera. Kdy už bude zastávka? Já to snad nezvládnu. Minule jsem jen taktak doběhl za křoví. Ta starší dáma na mne koukala tak pohoršeně, když jsem rozrazil dveře, sotva autobus zastavil. Probůh, ona dnes sedí vedle mne. Raději vstanu! Ten pocit je tak silný, že stejně nevnímám, co v dnešních novinách čtu.
Držíte dietu, a přesto si chcete pochutnat? Lékaři ověřené recepty, vhodné pro nemocné, najdete na www.receptnazdravi.cz.
Dřív jsem jezdil do práce služebním autem. Ani dopravní zácpy mně nevadily. Poslouchal jsem v klídku rádio, pozoroval okolní řidiče a dělal na blondýny za volantem taková ta gesta... No a pak jsem jednou zůstal trčet na Jižní spojce, odkud se člověk jen tak nedostane. A v tom to přišlo – ten pocit. Nemohl jsem vystoupit, nemohl jsem nic než dřepět na sedadle a trpět. Co by se stalo, kdybych... Jak bych to vysvětlil? Ta ostuda. Tragédie je, že to přišlo znovu a znovu. Proto jezdím autobusem, ze kterého můžu vystoupit a někde se ukrýt. Panebože, ten pocit je k nevydržení. Asi budu chodit pěšky!
