Játra jsou nepostradatenou továrnou na nové látky i čističkou, které odstraňuje nebezpečné toxiny z organismu. I když je jejich bezchybná činnost pro nás životně důležitá, často je zrovna nešetříme: ať už holdováním alkoholu, houbařským experimentováním nebo divokými kombinacemi léků. Odpovědi na základní otázky týkající se jater, jejich onemocnění a možné prevence pro vás zpracoval MUDr. Zdeněk Beneš, primář II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Játra mají v našem těle mnoho úloh: detoxikují krev, odbourávají škodlivé a nežádoucí látky, produkují žluč na podporu trávení, ukládají některé vitamíny, železo, glukózu a další.
„Vzhledem k důležitosti a zranitelnosti jater je třeba všechny problémy řešit co nejdříve. Pokročilá jaterní onemocnění mají hluboký negativní vliv na kvalitu a často i délku života nemocného. Mezi jaterní onemocnění patří například hepatitida, cirhóza, steatóza neboli ztučnění či nádory,“uvádí MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Čtěte také: Bezbolestné vyšetření místo biopsie jater
Co umí prozradit jaterní testy
Jedná se o soubor biochemických vyšetření, která jsou prováděna ze vzorků krve. Výsledky odborníky informují o hladině látek úzce souvisejících právě s jaterní tkání – jinými slovy naznačí aktuální stav tohoto orgánu.
V hlavní roli enzymy a bilirubin
Při jaterním vyšetření se obvykle kontroluje pět parametrů. Pozoruje se především tzv. sérová aktivita některých jaterních enzymů v krvi a hladina bilirubinu:
-
Alaninaminotransferáza (ALT) – jedná se o enzym obsažený v jaterních buňkách. Při jejich poškození se ve zvýšené míře vyplavuje do krve a jeho aktivita v séru je vyšší.
-
Aspartátaminotransferáza (AST) – vyskytuje se též v jaterních buňkách a zvýšení aktivity tohoto enzymu podléhá stejným principům jako u ALT. AST je však uložena ve speciálních organelách a pro její vyplavení je nutná vyšší míra poškození jaterní buňky.
-
Gamaglutamyltransferáza (GGT) – jde o enzym vázaný na membránách buněk, které vystýlají žlučovody. Jeho větší aktivita tak ukazuje na patologický proces právě v oblasti žlučových cest, kdy dochází k poruše odtoku žluči. Sérová aktivita GGT je také často nad normál při chronickém alkoholismu.
-
Alkalická fosfatáza (ALP) – tento enzym se nachází v jaterních buňkách v blízkosti drobných žlučovodů.
-
Bilirubin – je odpadní látka metabolismu hemoglobinu (bílkoviny obsažené v červených krvinkách a podílející se na transportu kyslíku). Bilirubin dává žluči nažloutlé zabarvení a jeho zvýšené množství v krvi je podkladem žlutavého zabarvení kůže a očního bělma při žloutence. Jeho hladiny se zvedají při nadměrném rozpadu červených krvinek nebo při poruše jater, která nejsou schopná bilirubin vyloučit do žluči.
A k čemu všemu jsou vlastně tyto testy dobré?
-
Pomáhají při diagnostice jaterních onemocnění v případě přítomnosti podezřelých příznaků (např. při žloutence).
-
Je možné za jejich pomoci monitorovat aktivitu a závažnost jaterního onemocnění.
-
Vyšetření může být někdy uděláno pro kontrolu jaterních funkcí po nasazení některých léků, aby se zjistilo, zdali jimi nejsou játra poškozována.
-
Testy jsou často indikovány pro obecný přehled o stavu pacienta, obzvláště při prvním kontaktu s lékařem.
Jak poznám problém?
Poškození jater se projevuje různě. Mezi příznaky onemocnění jater patří například žluté zabarvení kůže, očního bělma, tmavý odstín moči či naopak nápadně světlá stolice, výrazná únava, zápach z úst, hnědé skvrny na kůži.
„Tyto příznaky onemocnění jater se vztahují k jaterním onemocněním obecně. Ale existuje mnoho specifických onemocnění, která ovlivňují játra, a každé z nich má specifické příznaky. Aby byly případné problémy pokud možno včas zjištěny, je zapotřebí provést jaterní testy,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc.
„Vyšetřením jaterních testů se snažíme odhalit poškození jaterních buněk, jejich funkce či zhoršený odtok žluči z jater v důsledku akutních a chronických onemocnění jater. Problémy mohou způsobit též viry hepatitidy A, B, C a E. Funkci jater narušují ale i jiné viry – nejčastěji cytomegalovirus a EB virus – nebo chemické faktory, jako jsou např. alkohol ve větších dávkách, organická rozpouštědla či některé léky,“ dodává MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Čtěte také: Nová léčba virové hepatitidy C: účinnost je téměř 100%
Vyšetření je nenáročné a dostupné
Pokud si chcete ověřit, že jsou vaše základní jaterní testy v pořádku, přijďte nalačno, nejezte cca 12 hodin a nekuřte. Je vhodné vypít ¼ litru vody či neslazeného čaje. Laboratorní výsledky si můžete vyzvednout druhý pracovní den po odběru. U vyšetření cytomegaloviru a EB viru lze výsledky vyzvednout za 7 pracovních dní po odběru.
Veškerá vyšetření je možné provést i bez doporučení lékaře za přímou úhradu.
Zdroj: www.euclaboratore.cz.
