Aby vás netrápil helicobacter

Nobelovu cenu za medicínu získali v roce 2005 vědci, kteří před více než dvaceti lety zjistili, jak se to skutečně má s žaludečními a dvanáctníkovými vředy. Díky jejich objevu bakterie Helicobacter pylori se z této nemoci stala vcelku banální záležitost - stačí ji přeléčit antibiotiky.

Bohužel, ne každé zažívací potíže jsou způsobeny právě helicobacterem. A paradoxně, ten, u koho ho lékaři najdou, je na to lépe často lépe, než ten, kdo v sobě žádnou takovou bakterií nemá.

"Ve druhém případě jsou zažívací potíže a bolesti často způsobeny žaludeční neurózou neboli funkční dyspepsií, což bývá hodně vleklá potíž," vysvětluje Jan Martínek, gastroenterolog z mladoboleslavské Klaudiánovy nemocnice. Za neurózou většinou stojí stres, nervové vypětí a sklon k neurózám. A z toho plyne, jak obtížná může být léčba, nestačí totiž spolknout pilulku, ale často zabere až změna životního stylu."Je způsobena psychikou, takže dokud člověk nezmění například stresující povolání, nebude mu nejspíše lépe," upozorňuje Martínek. Na druhou stranu, dyspeptici žijí často velmi dlouho.

Typické příznaky obou potíží? Bolesti břicha, nadýmání, někdy až pocit na zvracení, ztráta chuti k jídlu, hubnutí. Skutečnou příčinu musí posoudit lékař a často nezbývá než podstoupit gastroskopii, neboli vyšetření žaludku pomocí sondy.

A je dost možné, že časem bude v případě zmíněných příčin potíží s trávením hrát neuróza jasný prim, protože lidí s helicobacterem ubývá. Zatímco mezi dospělými ho v sobě má asi polovina lidí - ne každému způsobuje problémy, u dětí už jen každé páté. Za nižší výskyt vděčíme lepší hygieně a také používání antibiotik třeba na angínu, protože ta zahubí i helicobactera.

Helicobacter nicméně nemusí způsobit pouze vředy, ale je spojován rovněž s rakovinou žaludku. Avšak té je u nás hodně málo, navíc zdaleka ne všechny případy rakoviny a vředů jsou způsobeny helicobacterem. U rakoviny hrají roli geny, u vředů třeba polykání aspirinů a brufenů.