Kdo jsem a co je projekt „Aktivní maminka online“, čtete v prvním blogu.
V tomhle posledním si přečtěte, že o sobě konečně můžu říct, že jsem aktivní maminka online a ne ploužící se zoufalec online jako na začátku projektu, kterému tímto děkuju (i své známé, která mě do něj uvrtala – díky, Alenko!). A nemyslím jen proto, že jsem mohla zkusit Femibion, jestli funguje a dokáže unaveným maminkám dodat energii, ale hlavně proto, že jsem měla možnost se nad sebou zamyslet (důkladně se zanalyzovat :-)) a začít trochu jinak. Čas, který mám občas na sebe, mi moc pomáhá nejen k tomu, že si odpočinu a vyčistím hlavu, ale i k tomu si uvědomit, že jsem bez dětí jak bezruká a jak moc bych si čas s nimi měla užívat, dokud o to stojí.
Ale konec filozofie, nejdůležitější události tohoto týdne, i když tentokrát nikterak převratné:
- Mám úúúplně letní náladu nejen kvůli horkému bouřkovému víkendu, ale naplánovali jsme na konci června společnou dovolenou u moře, mám cestovní horečku, jako když mi bylo osm. Naštěstí ji brzy vystřídá hrůza z balení.
- Počet zlomených končetin je stále 0, i když jsem byla bruslit už několikrát. Jo, je to to, co mi chybělo, láska na první zasvištění koleček. Doufám, že prosta pozamilovanostní kocoviny a vzájemného ubližování si.
- Ema byla na zkoušku na dvě dopoledně pár hodin ve školce a žádné, slovy: vůbec žádné, slzy. Ty se naopak objevily, když zjistila, že s dětma neobědvá a nespinká a musí domů.
- Vítek jedním hmatem zlikvidoval plnou láhev panenského olivového oleje a mám pocit, že i tři dny po slavné olejové povodni se kuchyň hezky leskne.
- O víkendu jsem byla na narozeninové oslavě své kamarádky Ivči. Mají statek a tři malé děti, takže Femibion byl dárek první volby.
- Rozkvetla jediná chlouba naší zanedbané a od psa rozryté zahrady, obrovský fialový rododendron.
Všem přeju krásné prázdniny a odvahu hodit některé věci za hlavu a dívat se na svět tak, že uvidíte i sebe.