Chladné ruce aneb Raynaudův syndrom

Definice říká, že jde o nepřiměřenou reakci cév, která se projevuje jejich záchvatovitým stažením na prstech především horních, ale i dolních končetin. Klinicky se projevuje ve 3 stádiích. V začátku dochází k stažení tepének na prstech, což způsobí nápadnou bledost a zbělení prstů. Následuje zfialovění až zmodrání prstů, které je způsobeno výrazným zpomalením krevního proudu a barevnou změnou krevního barviva způsobenou nedostatkem kyslíku v krvi. Třetí a tedy poslední fáze se projevuje zčervenáním, které je způsobeno opětovných roztažením cév a urychlením krevního proudu. Během těchto všech fází je subjektivně pociťována snížená citlivost prstů, jejich chlad a bolest nebo pocit brnění.

Hlavními a nejčastějšími vyvolávajícími činiteli jsou chlad a stres.

Čtěte také: Hořčík - přirozený ochránce organizmu nejen v době stresu

Raynaudův fenomén, Raynaudův syndrom

Někdy je možné se setkat hned s několika podobnými názvy stejného projevu. Příklady mohou být: Raynaudova choroba, Raynaudův syndrom nebo fenomén, primární či sekundární Ryanaudův syndrom nebo choroba.

Primární Raynaudův fenomén neboli Raynaudova choroba

Příčinou je pouze změněná reaktivita cév bez jiného onemocnění, postižení je většinou symetrické na obou končetinách. Typicky se objeví mezi 15-30 rokem věku a výrazně častěji postihuje ženy. Na prstech můžete pozorovat zpravidla všechny tři fáze záchvatu. Záchvat trvá obvykle několik minut, zcela výjimečně se může jednat i o hodiny. Důležité je vědět, že i při častých záchvatech na kůži končetin nezůstávají žádné trvalé změny a kůže je nepoškozená.

Sekundární Raynaudův fenomén neboli Raynaudův syndrom

Sekundární Raynaudův fenomén, Raynaudův syndrom, je projev jiného onemocnění. Někdy může změna barvy kůže být hlavní příznak dané nemoci a objevit se i léta před jejím plným propuknutím. Typicky se tento syndrom objevuje u systémových nemocí pojivové tkáně, jako jsou sklerodermie, systémový lupus erythematodes, artritida a dalších. Jsou to nemoci autoimunitní, při kterých imunitní systém člověka vytváří protilátky proti buňkám vlastního těla a ničí je.

Bývá také projevem nemocí způsobující ucpání tepének (ateroskleróza, Buergerova choroba u kuřáků), při útlaku nervově cévního svazku (tzv. syndrom horní hrudní apertury) či nervů v zápěstí (syndrom karpálního tunelu).

Syndrom se také může projevit jako důsledek přetěžování u pracovníků s vibrujícími nástroji (např. sbíječka), kdy dochází ke vzniku malinkých poranění v cévách a nervech končetin. Objevit se také může při otravě z dlouhodobého vystavování se těžkým kovům.

Jako vodítko k odlišení od primárního Raynaudova fenoménu mohou sloužit odlišné projevy – zpravidla se nejedná o typický záchvat ve třech fázích ale spíše trvalé bolesti prstů, které se zhoršují chladem. Postižení bývá asymetrické, postižen může být i palec. Protože nedokrvení prstů je dlouhodobé, tkáně odumírají a na kůži se po čase objevují trofické změny – kůže je sušší, tenčí či zbytnělá, olupuje se, může se objevit více pigmentových skvrn. Nehty jsou nekvalitní, lámou se, rostou pomaleji.

Čtěte také: Jak bojovat, když se proti nám bouří vlastní tělo

Diagnostika

Rozlišení, zda se jedná pouze o reaktivitu cév nebo o celkové onemocnění, je prvním úkolem vyšetření. Od stanovení správné diagnózy se rozvíjí návrh léčby a charakter sledování do budoucna.

Základem diagnostiky je anamnéza s případným výskytem tohoto problému u dalších členů rodiny a vlastní vyšetření končetin. Následuje vyšetření krve na přítomnost známek zánětu nebo protilátkové aktivity organizmu, optické vyšetření samotných cév na nehtovém lůžku a vyšetření pohyblivosti cév a jejich reakce na chladový podnět speciálním přístrojem.

Pokud dostupné metody neodhalí jiné onemocnění či není jasně prokázáno, že se jedná o nezávažnou reaktivitu cév při primárním fenoménu, pak je nutné pacienta sledovat v pravidelných intervalech, aby se dalo zavčas léčit případné systémové onemocnění. To se může jasně projevit teprve i dlouhá léta od vzniku Raynaudova příznaku.

Čtěte také: Nechcete brát antibiotika zbytečně?

Léčba projevů Raynaudova fenoménu

Je potřebné na prvním místě říci, že ne každý, kdo má chladné ruce, musí brát léky, u většiny postačí důsledné dodržování režimových opatření.

Režimová opatření

• ochrana před chladem
• ochrana před mechanickými vlivy
• nepříznivé vlivy nikotin, stres, některé léky
• informace o možném lékovém ovlivnění
• pitný režim s dostatečným přísunem tekutin

Ochrana před chladem - obecně panuje představa, že dostatečným opatřením je chránit ruce v zimních měsících teplými rukavicemi. Toto opatření je ale samo o sobě nedostačující. Teplým oblečením musí být chráněno celé tělo a to nejlépe více vrstev oblečení, než jeden huňatý svetr. Rukavice by měly být nejen teplé, ale také dostatečně volné, lépe palčáky než prstové. Pozornost by měla být věnována i správné obuvi, nevhodná je příliš těsná obuv. Na ochranu před chladem je ale potřeba myslet nejen v zimních, ale i v letních měsících, kdy je třeba se vyvarovat velkému celkovému prochlazení při koupání. Škodí prudké změny teplot!

Ochrana před mechanickými vlivy - naprosto nevhodná je práce s vibračními přístroji. Jako nepříjemná je také práce, kdy je nutné mít delší dobu zdvižené ruce. Dále sem lze zahrnout zhoršující vliv opakovaných mikrotraumat, která mohou být způsobena při některých sportech (např. box, odbíjená ), ale třeba i při dlouhodobém psaní na stroji či hře na klavír.

Naprosto jednoznačně obtíže významně zhoršuje kouření. Myslet je přitom třeba i na negativní vliv pasivního kouření.

Pokud jsou potíže vyvolané stresem, je nutné se ho vyvarovat, případně vyhledat psychologa, který může pomoci s nácvikem metod zvládání stresu.

Projevy RF může zhoršovat i současné užívání některých léků. Proto by váš lékař měl vědět o tom, jaké léky užíváte.

Vhodné je cvičit jednoduché cviky na rozhýbání a prokrvení končetin. Za vyzkoušení stojí i krémy s prohřívacím účinkem.  Výborným lékem je pak teplá koupel či uvolňující masáž. Organismus je možné prokrvit také některými potravinami (rýže, česnek, zázvor), kořením (chilli papričky), „bylinkami“ (ženšen, máta). Výtažky z jinanu dvoulaločného (ginko biloba) pohlcují nežádoucí volné radikály a zlepšují průtok krve tkáněmi, čímž dobře působí nejen na paměť jak je všeobecně známo, ale i na prokrvení končetin.

Fyzikální léčba

Fyzikální léčba zahrnující také léčbu světlem má v tomto případě velký přínos. Polarizované světlo Biostimulu působí na rozšíření cév, zlepšuje její cirkulaci a tím i přívod kyslíku a živin k tkáním. Brání tak nedokrvení periferních částí těla a podporuje jejich dostatečné zásobení kyslíkem. Aplikace Biostimulu doporučuji provádět jednou až dvakrát denně na problematické oblasti (klouby na rukou, prsty). Aplikace provádějte po dobu 10 minut pomalým krouživým pohybem. Dále doporučuji aplikovat také na oblast klíčních kostí a krční páteře. Na každou oblast 5-10 minut. Po aplikaci může dojít k pocitům tepla, pocitům pálení, které jsou známkou správného prokrvování. Pravidelné aplikace Biostimulu napomáhají prokrvení a zabráňují zužování cév a vzniku následných obtíží.

Pokud režimová opatření nestačí k potlačení příznaků, lékař zváží podání léků. Nejčastěji se využívají tzv. vazodilatancia, která mají za úkol roztahovat cévy. Pokud jsou potíže stále výrazné, pak v jasně určených případech je možno přistoupit k sympatektomii. Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém jsou přeťaty nervové svazky (tzv. sympatikus), které zodpovídají mimo jiné za zužování cév. Jejich vyřazením tak dojde k rozšíření cév a následně se zlepší prokrvení.

Pokud budou výsledky vyšetření svědčit pro možný sekundární Raynaudův fenomén při celkovém onemocnění, pak bude léčebný postup stanoven dle typu onemocnění a lékaři se zaměří na terapii základního onemocnění. Režimová opatření i zde mohou částečně ulevit od potíží.

Zdroj: pardubice.nempk.cz