Můj přítel (4 roky, žijeme spolu) pracuje šest hodin denně jako učitel, ale odpoledne, dojíždí cca 50 km vlakem, domů se vrací okolo 21.30. Je permanentně unavený, celé dny, i o víkendech. Jistě chápete, že mi to vadí, nelze s ním nic podnikat, nelze s ním normálně sexuálně žít. Existuje nějaký lék nebo potravinový doplněk, který by ho "nabil energií", odstranil únavu? Prosím poraďte, děkuji předem. Petra Martincová
Chronický stres vede k narušení normální činnosti těla a zvýšení energetických nároků organizmu. Při dlouhodobé psychické zátěži dochází velmi často ke zvýšení krevního tlaku, oběhovým poruchám a svalového napětí, k rozvoji katabolismu, ztrátám svalové hmoty, narušení regulace metabolizmu glukózy, oslabení imunitního systému, úbytku nervových buněk, ale i ke zrychlení procesu stárnutí, poruchám trávení, vzniku revmatických onemocnění a k mnoha dalším zdravotním problémům.
Účinky psychického stresu tedy není dobré podceňovat a bagatelizovat, protože patří k nejsilnějším faktorům, negativně ovlivňujícím zdraví. Jedním z přirozených ochránců organizmu nejen v době stresu je hořčík, který plní roli v prevenci i terapii různých nemocí. Dostatečné zásobování těla hořčíkem zásadně přispívá k fyzickému i psychickému zdraví. Hořčík například předchází únavě, bolestem hlavy, snížení koncentrace a pozornosti, nervové podrážděnosti, depresi.
Hořčík je druhý nejvíce zastoupený prvek uvnitř všech buněk (hned po draslíku). Účastní se jako kofaktor (jakýsi partner) stovek enzymatických procesů v lidském těle, z nichž mnoho ovlivňuje energetický metabolizmus či syntézu bílkovin a nukleových kyselin, ale také metabolizmus jiných minerálních látek, jako jsou vápník nebo draslík. Více než polovina celkového obsahu hořčíku v těle je v kostech, zbytek se nachází ve svalech, v tukové tkáni, v červených krvinkách a v krevním séru.
Čtěte také: Hořčík vám zvedne náladu
Nedostatek hořčíku
Výsledky studií prováděných na velkých počtech osob ukazují, že dlouhodobý nedostatek hořčíku může vést k častějšímu výskytu vysokého krevního tlaku (hypertenze), poruchám srdečního rytmu a infarktům myokardu. Některé odborné práce vyzdvihují význam hořčíku při léčbě právě vysokého krevního tlaku – pacienti s adekvátním příjmem hořčíku mají podle výzkumů celkově nižší spotřebu antihypertenzních léků při dosaženém stejném léčebném účinku.
Hořčík je také důležitý v prevenci i v průběhu onemocnění cukrovkou (diabetes mellitus II. typu), protože zlepšuje citlivost buněk k inzulínu. Teorie z posledních let hovoří hodně o protizánětlivém vlivu hořčíku – jeho byť mírný nedostatek může přispívat k výskytu nemocí, které vznikají při chronickém zánětlivém stresu, jako je například ateroskleróza, diabetes mellitus II. typu a spekuluje se i o některých nádorech. Mezinárodní šetření zaměřená na úmrtnost na nádory vaječníků, prostaty a prsu ukazují na možný ochranný vliv adekvátního příjmu hořčíku.
Vzhledem k mechanizmům, kterými se vzájemně ovlivňují vápník a hořčík v buňce, dochází při nedostatku hořčíku k častějšímu výskytu křečí, a to jak hladkého, tak i příčně pruhovaného svalstva. První příznaky nedostatku hořčíku se často projeví nechtěnými záškuby očních víček, později také nočními spasmy – křečemi dolních končetin. Dlouhodobý nedostatek hořčíku vede dokonce i k většímu riziku osteoporózy, zvláště u žen. Osoby s nedostatečným příjmem hořčíku trpí často zvýšenou tvorbou kamenů močových cest (původem ze šťavelanu vápenatého).
Čtěte také: Ledvinové kameny aneb kamenem sem, kamenem tam
Tak akorát hořčíku
Jako u většiny živin může i u hořčíku existovat riziko příliš vysokého příjmu. Ze stravy toto nebezpečí nehrozí, ale připadá v úvahu například po excesivním užití doplňků stravy obsahujících hořčík nebo samozřejmě při nitrožilním podání. Při předávkování suplementy s hořčíkem je prvním varovným příznakem průjem, poté mohou následovat bolestivé křeče v břiše a nevolnost.
Evropskou legislativou je dána doporučená denní dávka 375 mg hořčíku. Počítá se s tím, že při dodržení výživových doporučení by měl být veškerý hořčík dodán potravou včetně nápojů – při denní konzumaci:
- 3–6 porcí některé potraviny ze skupiny obilovin, těstovin, pečiva či rýže
- 3–5 porcí (po 100 g) zeleniny
- 2–4 porcí (po 100 g) ovoce
- 2–3 porcí ze skupiny mléka a mléčných výrobků
- 1–3 porcí (po 80 g) ze skupiny masa, drůbeže, ryb, luštěnin a vajec
- 1,5–2 l pitné a minerální vody (pitná voda pochází z různých zdrojů, má různý obsah hořčíku, a to většinou nízký, proto je jako zdroj hořčíku nedostačující)
„Problém samozřejmě zůstává u všech, kteří se podle výživových doporučení nestravují, speciálně u těch, kterým v jídelníčku dlouhodobě chybí listová zelenina, ořechy, celozrnné obiloviny včetně ovesných vloček a jiné zdroje bohaté na hořčík. A problém mají pochopitelně i ti, kteří jsou odkázáni na pití kohoutkové vody v oblastech s nízkým obsahem hořčíku,“ vysvětluje prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc., přednostka Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Jakkoli je hořčík nezbytnou minerální látkou pro lidský organizmus, nelze jeho potřebu posuzovat výlučně a odděleně od ostatních minerálních látek a dalších živin. Současně s hořčíkem by neměly být konzumovány ve velkém množství látky, které snižují jeho využitelnost – například fytáty (v obilovinách a sóje), oxaláty (šťavelany) či tuky. Celkové množství hořčíku v těle se snižuje i při zvýšeném vylučování močí u osob, které nadměrně pijí kávu a kofeinové nápoje, v nadbytku konzumují kuchyňskou sůl a často pijí alkoholické nápoje. Někteří jedinci mají zvýšenou potřebu hořčíku, patří mezi ně zejména těhotné a kojící ženy, lidé s vysokou intenzitou fyzické aktivity, osoby pociťující častý stres nebo lidé v dlouhodobé psychické zátěži.
Čtěte také: Péče o zdraví dítěte začíná již v těhotenství
Biologická dostupnost hořčíku (vstřebatelnost a využitelnost v organizmu) je ovlivněna formou příjmu. Běžný člověk využije zhruba 35–55 % celkového přijatého množství, přičemž platí zásada, že je vhodnější hořčík konzumovat častěji v menších dávkách, protože při vyšších nárazových množstvích jeho využitelnost klesá. To je další důvod, proč vybírat především přirozené zdroje hořčíku z potravy a nápojů. Mezi velmi bohaté zdroje hořčíku patří pochopitelně i některé minerální vody – pokud zároveň neobsahují zvýšené množství sodíku, bezesporu patří k vhodné a doporučované součásti pitného režimu.
Nepočetné studie provedené v populaci České republiky ukazují, že nedostatečný příjem hořčíku stravou je obecným jevem a že většina lidí přijímá jen asi 80 % doporučené denní dávky.
„To je další důvod, proč vybírat především přirozené zdroje hořčíku z potravy a nápojů. Mezi velmi bohaté zdroje hořčíku patří nepochybně i některé minerální vody – pokud zároveň neobsahují zvýšené množství sodíku, bezesporu patří k vhodné a doporučované součásti pitného režimu,“ doporučuje prof. Derflerová Brázdová.
Výsledky studie „Vliv konzumace minerální vody z přírodního léčivého zdroje Magnesia Extra na vnímání stresu a soustředění", kterou provedl v období od září do prosince 2017 Ústav ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, prokázaly, že po 14denní konzumaci minerální vody s vyšším obsahem hořčíku se statisticky významně zlepšila reakce organizmu na psychický stres a zlepšilo se soustředění a pozornost účastníků studie.
„Celkové výsledky studie prokázaly, že účinky minerální vody s vyšším obsahem hořčíku na přítomnost stresu a jeho vnímání, stejně tak i na soustředění a pozornost, jsou pro ženy i muže pozitivní a statisticky vysoce významné. Statisticky významnější zlepšení reakce organizmu na psychický stres a jeho vnímání i zlepšení soustředění a pozornosti přitom měly ženy než muži,“ říká autor studie Mgr. Martin Forejt, Ph.D. z Ústavu ochrany a podpory zdraví Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.