Cílená léčba rakoviny plic přispívá k mírnému poklesu úmrtnosti

"Až 85 procent tvoří takzvané nemalobuněčné karcinomy plic. I když jich přibývá, úmrtnost začíná zvolna klesat. Přispěly k tomu testy, které umožní, aby cílenou léčbu měli jen ti pacienti, kterým pomůže," řekl předseda Společnosti českých patologů profesor Aleš Ryška.
Uvedl, že i když je testování drahé, zdravotní pojišťovny ho hradí. Je to i proto, že pacienti se na změnu v nádorových buňkách, takzvanou aktivační mutaci receptoru pro faktor EGFR, netestují plošně, ale jen ti, u kterých je možné předpokládat, že ji mají. "Druhá úspora nebo zefektivnění léčby je, že z testovaných jen malá skupina bude specifickou molekulární změnu mít a jim bude léčba poskytnuta," řekl profesor.
Takzvanou prediktivní diagnostiku hradí pojišťovny laboratořím, které splňují požadavky na kvalitu. Počet testovaných ale pořád stoupá, protože se testy dělají i pro jiné typy rakoviny. A také u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic se vyšetřuje stále více znaků.
"My musíme pacienty rozškatulkovat do skupin, kdy každá skupina má pravděpodobnost odpovědi na jiný typ léčby - to je hlavní úkol prediktivní diagnostiky," vysvětlil Ryška.
Věří, že zdravotní pojišťovny zohlední nárůst testovaných pacientů i v platbách za tato vyšetření. "Testování není levné, ale pořád je násobně levnější, než kdyby se léčba podávala necíleně všem pacientům," shrnul.
Přednostka kliniky nemocí plicních Fakultní nemocnice Brno Jana Skřičková doplnila, že k vývoji biologických léčiv přispěly nové poznatky z nádorové genetiky, studium signálních drah a pokroky v molekulární biologii.
"Cílem nových molekul jsou konkrétní proteiny nebo celé rodiny proteinů, které jsou v nádorových buňkách abnormálně pozměněny. Biologická léčba na rozdíl od léčby cytostatiky nezasahuje do genetické informace buňky, ale v oblasti proteinů s regulačními a signálními účinky," popsala.

Přečtěte si víc tom, že biologická léčba je sice drahá, ale i tak ekonomicky efektivní.