Dětské nemoci, které by měl znát každý rodič

V dětském věku se nejčastěji setkáváme s infekčními onemocněními dýchacích cest (tedy například rýmou, záněty nosohltanu, středouší, průdušek a podobně), zažívacího ústrojí (infekční průjmy, zvracení), kůže či sliznic (neštovice, spála, pátá a šestá dětská nemoc, spalničky a jiné), jater (například žloutenka A, infekční mononukleóza) či centrálního nervového systému. Většinou tato onemocnění probíhají bez výraznějších komplikací.

Plané neštovice

Jedno z nejznámějších dětských infekčních onemocnění. Neštovice postihují zejména děti do deseti let a jsou typickým onemocněním předškolních a školních zařízení. Přenášejí se opět kapénkami jak vzduchem, tak kontaminovanými předměty. Nakažlivost jednotlivce začíná asi jeden až dva dny před prvním výsevem a trvá po dobu sedmi dnů od něj.

Onemocnění začíná horečkou. Poté se objevují bledě rudé flíčky, které se mění v puchýřky naplněné vodnatým obsahem. Kolem puchýřků se nachází úzký zarudlý lem. Puchýřky praskají již při malém tlaku. Příznaky trvají 10 dnů, krusty již nejsou infekční.

Léčba spočívá v podání protisvědivých prostředků (celk. antihistaminicum např. Fenistil kapky) a Tanno-Hermal na postižené oblasti kůže. Vhodné je ostříhat dítěti nehty, aby nedošlo k poškrabání. Dále se doporučuje nosit bavlněné oblečení. U těžkého průběhu se podává lék – Acyklovir, který zabraňuje pomnožení dalších virů, nedokáže však usmrtit již přítomné. Pro nemocné s oslabenou imunitou existují speciální protilátky (Varitec).

Spalničky

Spalničky patří mezi rychle se vracející dětské infekce s významným potenciálem možných komplikací. Přenos je kapénkami, v riziku jsou všechny neočkované či neúplně očkované děti. Nakažlivost je velmi vysoká.
Nejprve se nemoc obvykle projevuje vysokou horečku, která trvá 4–7 dní. Dalšími symptomy jsou: rýma, kašel, zánět očí, vyrážka (obvykle na obličeji a krku). Většinou po 4 dnech se objeví typická kožní vyrážka ve formě malých skvrn, které postupně tmavnou. Vyrážka se zprvu objevuje za ušima, poté na obličeji a krku a šíří se směrem dolů na trup a končetiny. Stejným směrem pak i postupně ustupuje. Pozná se podle typické barvy, která je červená až červenohnědá. Vyrážka obvykle přetrvává 5 dní.

Neexistuje žádná specifická léčba. Cílem je zabránění komplikacím. Základem je podpora imunity, dostatečný pitný režim, klid na lůžku, podávání léků proti horečce a dostatek vitamínů, především vitamínu A. Kvůli citlivosti na světlo při zánětu spojivek je lepší, aby byl nemocný v pološeru. Ulevit mohou i vatové tampony namočené do studené vody a položené na zavřená víčka. 

Příušnice

Nejčastěji onemocní dětí kolem 15. roku života. Onemocnění je opět virového původu, přičemž napadá virus převážně příušní žlázu. 

Na počátku se mohou vyskytnout nespecifické příznaky jako zvýšená teplota, nechutenství, bolest hlavy. Po pár dnech většinou dojde k rozvoji horečky a postupnému otoku jedné, později možno i druhé příušní žlázy. Otok je těstovité konzistence a bolestivý. Charakteristicý je odstátý ušní boltec, který je zpočátku pouze na jedné straně, za 2 – 3 dny i na druhé straně. Další příznaky zahrnují bolesti uší, bolest při otáčení hlavy a při žvýkání. Dítě nemá chuť k jídlu. Horečka může stoupnout až ke 40 °C, ale některé dětí nemívají horečku vůbec.

Pro usnadnění slinotoku pomáhají žvýkačky. V případě potřeby se podávají léky snižující horečku.

Černý (dávivý) kašel

Poslední roky se opět setkáváme se zvýšeným výskytem černého kašle. Objevuje se nejčastěji mezi školáky a adolescenty, kteří již nejsou chráněni očkováním a mezi nimiž se infekce nejrychleji šíří. 

V prvním stádiu nemoci se příznaky často podobají běžnému nachlazení či viróze. V pozdější fázi je onemocnění typicky provázeno záchvaty kokrhavého kašle trvajícími i řadu týdnů, mnohdy také zvracením, nevolností nebo cyanózou – tedy zbarvení kůže a sliznic domodra.

Černý kašel je velmi závažné onemocnění zejména pro novorozence a kojence s neúplným očkováním, kteří nemají vyvinutý kašlací reflex a hrozí jim udušení. Především u dětí totiž ve druhém stádiu nemoci dochází k intenzivním záchvatům dráždivého kašle, a to především v noci. 

Léčba probíhá pod dohledem lékaře a spočívá v cílené terapii antibiotiky a v podpůrné léčbě, která zahrnuje odpočinek, zvlhčování vzduchu, slané nosní kapky pro odstranění hlenu a dostatečný pitný režim. Jestliže se začnou antibiotika užívat včas, zkracuje se významně trvání a závažnost příznaků. Během léčby antibiotiky je vhodné užívat i probiotika k obnově střevní mikroflóry.​

Spála

Spála je bakteriální onemocnění a vyskytuje se často u předškolních a školních dětí především v zimním období.

Spála začíná horečkou, bolestí v krku a potížemi při polykání. Krční mandle jsou oteklé a temně zarudlé, později se objevují bělavé čepy. Na krku jsou oteklé mízní uzliny. Jazyk je zpočátku bílý, ale od 3. – 4. dne nabývá malinové barvy s malými uzlíčky (tzv. malinový jazyk). Druhý až třetí den dojde k vyrážce, která začíná v podpaždí, kolem třísel a na vnitřní straně horních končetin a šíří se na celé tělo. Flíčky jsou vyvýšené nad okolní kůži, jsou intenzivně rudé, velikosti špendlíkové hlavičky. Vyrážka vynechává okolí kolem úst. Odezní cca po týdnu. Na konci onemocnění se začíná olupovat kůže na rukách a nohách.

Spála by se měla vždy antibioticky přeléčit, aby se zabránilo pozdním následkům. Je nutné dbát na dostatečný přísun tekutin a podávat léky snižující horečku. 

Akutní laryngitida

Laryngitida neboli zánět hrtanu patří mezi onemocnění, která trápí především kojence a předškolní děti. 

Typickým příznakem laryngitidy je tzv. hrtanový kašel – suchý dráždivý, štěkavý až kokrhavý kašel. Dále je patrný ztížený a slyšitelný nádech připomínající chrčení. Může se objevit také chrapot až ztráta hlasu. Dítě je neklidné, unavené, později apatické a vyčerpané. Teplota nemusí být vždy přítomna. Laryngitida u kojenců a batolat se projevuje také zvýšeným sliněním.

Velmi často záchvat laryngitidy vzniká v noci, náhle a zcela bez dalších příznaků. Pokud má dítě rýmu nebo nachlazení a začne chraptět, sípat nebo se objeví suchý kašel, je třeba počítat s možným výskytem záchvatu. 

Je třeba akutně zasáhnout, umožnost přístup vzduchu k dítěti, vzít jej ven, otevřít okno nebo chladničku či mrazák. Díky chladnému vzduchu se většinou stav upraví. Pokud tato pomoc nepomáhá, je nutné volat Rychlou záchrannou službu nebo převézt dítě akutně k lékaři. 

Zánět středního ucha

Zánět středního ucha neboli otitis media nastává ve chvíli, kdy se do oblasti za ušním bubínkem dostane zpravidla virová, někdy však i bakteriální infekce. Typicky je zánět ucha spojen s onemocněními horních cest dýchacích a častěji postihuje malé děti, Důvodem je jejich Eustachova trubice, která je kratší a navíc méně sklopená k nosohltanu, díky čemuž se v ní infekce může mnohem lépe rozvinout. Zánět středního ucha, neboli otitida media, se projevuje bolestí ucha, Dítě si neustále sahá na ucho horečkou, zhoršeným sluchem, pocitem zalehlého ucha a někdy i výtokem z ucha. U dětí se mohou vyskytnout další příznaky, jako je neklid, poruchy spánku a nechutenství.

Možností, jak léčit zánět středního ucha, je hned několik. Zatímco některým pacientům postačí kapky do uší v kombinaci s obklady a léky na tišení bolesti a horečky, jiní potřebují antibiotika či propíchnout bubínek. Výběr vhodné léčby závisí především na původu, rozšíření a formě infekce, která je za zánět zodpovědná, ale také například na věku pacienta i na dalších faktorech. Lékařské vyšetření je tedy v případě tohoto onemocnění zcela nezbytné a stejně tak důležité je i důsledné doléčení nemoci.

Pátá nemoc – Infekční erytém

Je vyvolána lidským parvovirem HPV B19. Postihuje převážně děti ve školním věku. Nejčastějším obdobím výskytu je zima a jaro. Nejprve se objeví teplota, kašel, rýma, pocit na zvracení, bolest hlavy, únava, bolest svalů a kloubů. V mnoha případech však nejsou příznaky žádné.

Po pomnožení virů se objeví typická vyrážka. Začíná na tvářích a má charakteristický tvar motýla. Vyrážka se poté šíří na trup, vnitřní stranu končetin a hýždě, někdy i na chodidla a dlaně. Má charakter červenofialových skvrn, které splývají. Uvnitř flíčku dochází k vyblednutí. Typická je změna intenzity vyrážky v závislosti na teplotě okolního prostředí. Vyrážka po několika dnech mizí a může se objevit na jiném místě na těle. Tento stav může trvat až 3-7 týdnů.   

Léčí se pouze symptomaticky podáním léků proti svědění vyrážky (antihistaminika), proti teplotě a bolesti.  Po prodělání páté nemoci získává dítě doživotní imunitu.

Šestá nemoc – Třídenní horečka

Tato nemoc postihne téměř každé dítě. Nejčastěji ve věku 6 měsíců až 3 roky. Původcem onemocnění jsou herpetické viry ( HHV-6 a HHV-7). Inkubační doba je 5-15 dní. Po vysoké horečce (kolem 39-40°C), která trvá 3-4 dny, dojde k poklesu horečky a objeví se vyrážka, převážně na bříšku a hrudníku. Má charakter drobných červených flíčků. Vyrážka nesvědí a většinou ustupuje do 1-2 dnů. Kromě horečky nemá dítě jiné onemocnění (rýma, kašel,…).

Teplota často stoupá velmi rychle a mohou se objevit febrilní křeče. Léčba je symptomatická a spočívá v podávání léků proti horečce a dostatku tekutin. Většinou probíhá onemocnění bez komplikací. Po prodělání šesté nemoci získává dítě doživotní imunitu.

Sedmá dětská nemoc – Syndrom ruce, nohy, ústa

Vyskytuje se hlavně v létě a na podzim. Inkubační doba je 1-5 dní. Poté se objeví zvýšená teplota až horečka, závrať, pocit na zvracení, bolest končetin, břicha a bolest v krku, která může být tak intenzivní, že znesnadňuje polykání. Na sliznici v ústech a na jazyku se začnou tvořit puchýřky, které se mění v bolestivé vřídky vypadající jako afty. Poté se na dlaních a ploskách nohou objeví puchýřky a vyrážka. Mohou se objevit i na hýždích a v oblasti genitálií. Po 1-2 týdnech dojde k ústupu onemocnění.

Léčba je pouze symptomatická - léčba aftů, snížení teploty, snížení svědivosti vyrážky (antihistaminika), dostatečný příjem tekutin.

Zánět spojivek 

Zánět spojivek vzniká nejčastěji vlivem virové či bakteriální infekce, která se přenáší přímým kontaktem s infikovanou osobou. Další možností je vliv alergenů (pyly, kosmetika aj.), nebo vnějšího prostředí (prach, kouř, UV záření nebo chlorovaná voda).

K nejčastějším projevům patří zčervenání oka, otok víček a nepříjemné pálení a svědění. Vše bývá doprovázeno lepivým hlenovitým výtokem z oka, který může mít čirou, bílou či žlutou barvu. Oči jsou nejvíce zalepené po ránu.K základním projevům zánětu spojivek patří začervenání oka, někdy spojené s rozsáhlým otokem víček a objevuje se bílý, žlutý nebo průhledný hlenovitý výtok. Přidává se světloplachost –  zvýšená citlivost na sluneční záření a prudké světlo. Po ránu bývají oči zalepené. Zánět provázejí i nepříjemné pocity, pálení a svědění očí.​

Zánět spojivek u dětí se léčí podle vyvolávající příčiny. Ideální je návštěva pediatra nebo oční ambulance, kde poradí a nastaví vhodnou léčbu.

​Rotavirus

Rotavirová infekce ohrožuje  nejvíce děti od 4 měsíců do 3 let. Potíže se dostavují obvykle do dvou dnů po kontaktu s rotaviry. Rotaviry se typicky přenáší fekálně orálním kontaktem, výjimkou ale nejsou ani kontaminované hračky či jiné předměty, které děti společně užívají. Onemocnění je charakterizováno horečkou, zvracením, vodnatým průjmem, nechutenstvím a bolestmi břicha.

Na rotaviry neexistují žádné speciální léky. Léčba infekce tedy probíhá především klidem na lůžku. Případně jsou podávána probiotika nebo také přípravky na průjmy či zvracení, které mají za cíl předejít dehydrataci. Zároveň se hodí podávat lehce stravitelnou stravu s nízkým podílem cukrů a tuků nebo kojení.

Infekční mononukleóza

Infekční mononukleóza je virové onemocnění způsobené virem Epstein-Barrové (EBV). Nejčastěji se nákaza rozšiřuje mezi dětmi a mladistvými. U dětí mladších 2 let se primární infekce nemusí projevit výraznými příznaky. Zdrojem nákazy je nemocný člověk s právě probíhajícími příznaky a nejčastěji se přenáší slinami s blízkým člověkem. 

Onemocnění mononukleózou může někdy probíhat zcela skrytě a projevovat se na první pohled jako běžná viróza či nachlazení (horečka, zduřelý a bolavý krk, nechutenství..). Často se objevuje únava, spavost a zejména patrné zvětšení lymfatických uzlin na krku a v podpaží. 

Léčba mononukleózy je symptomatická, tzn. že se mírní pouze příznaky. Vhodné jsou léky na snížení horečky a léky, které tlumí bolest v krku. Při léčbě mononukleózy je nutný klidový režim, dostatek tekutin a vyvážená zdravá strava.

Kdy navštívit lékaře

I když některé dětské nemoci lze zvládnout doma s dostatečnou péčí, existují situace, kdy je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. K lékaři by rodiče měli zamířit v případě, že příznaky přetrvávají déle než obvykle, dítě má vysokou horečku, která nereaguje na podávané léky, nebo se u něj objevují neobvyklé příznaky, jako jsou silné bolesti břicha, ztuhlý krk nebo potíže s dýcháním.

Zejména u kojenců a malých dětí je důležité sledovat jakékoliv změny v chování, jako je apatie, neochota jíst nebo výrazné podráždění. Tyto příznaky mohou naznačovat, že se jedná o vážnější zdravotní problém, který vyžaduje odbornou péči.

Prevence a péče během dětských nemocí

Prevence dětských nemocí je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak minimalizovat riziko nákazy. Kromě dodržování základních hygienických návyků, jako je mytí rukou, je důležité dbát na správnou výživu dítěte, která posiluje jeho imunitní systém. Pravidelné očkování proti závažným dětským nemocem, jako jsou například plané neštovice, spalničky nebo zarděnky, hraje také klíčovou roli v prevenci.

Pokud potřebujete poradit s výběrem vhodného produktu, kontaktujte lékárníky v poradně na Lékárna.cz.