Přístup k porodu se v českých porodnicích za poslední roky velmi proměnil. Zatímco v dřívějších dobách maminky neměly příliš možností ovlivnit průběh svého porodu, v současnosti se mnohem více přihlíží k jejich přáním.
Dub letní neboli křemelák jsme do našeho herbáře zařadili nejen kvůli jeho jménu, tak dobře se hodícímu k nadcházejícímu ročnímu období. Hlavním důvodem jsou vlastnosti dubové kůry, která ač známá, mnohé překvapí svým všestranným použitím, zejména tehdy, rozhodneme-li se léčit některé letní neduhy přírodní cestou, případně v polních podmínkách. Nejdříve ale o dubu z moudrostí našich předků.
Předkové všechny mocné rostliny zasvěcovali nejvyšším bohům (Řekové Diovi, Slované Perunovi, Germáni Thorovi), případně jako staří Keltové, obětovali v dubovém háji. Samozřejmě pak dubové dřevo působilo jako universální léčivo. Stačilo prý protáhnout dítě větvemi mladého dubu, nebo prostrčit dítě skulinou v dubu starém a bylo po nemoci. Dub působil příznivě nejen na děti. V jedné německé vesnici prý měli dub, jehož mohutné větve byly na mnoha místech propletené a srostlé, takže vytvářely takovou,,zdravotní prolézačku". Když se nemocnému podařilo se větvemi proplést, uzdravil se. O schopnostech starého dubu nejlépe vypovídala hromada holí, berlí a obvazů ponechaná přímo pod stromem.
Dub je u nás velmi známý statný strom s typickými listy. I když dobře poznáme rozdíl mezi dubem a bukem, díky podobnosti jmen se nám často spletou. Navíc patří dub do čeledi bukovitých. Nejsme-li si jisti, můžeme si vzpomenout na jednu českou pohádku, přepsanou mistrně Janem Werichem. Jmenuje se Až opadá listí z dubu. Pohádka nám nenásilně podsunuje dvě cenné botanické poučky. Za prvé, že listí z dubu na podzim neopadává a za druhé vysvětluje typický tvar dubových listů. To prý bylo tak, že si čert domluvil schůzku se sedlákem, aby získal jeho duši. Jako termín nástupu do pekla stanovil podzim, kdy opadává listí z listnatých stromů. Přešel podzim a zima, zahnědlé listí však stále na dubu drželo. A na jaře, když už čertu konečně svitla naděje, že listí opadá a on se konečně dočká, začalo pučet listí nové. Čert ve zlosti vyskočil na dub a všechny listy ohryzal. S trochou nadsázky tedy můžeme říci, že krátce řapíkaté, peřenolaločnaté listy nesou otisk čertova chrupu. Dub hraje významnou roli i v jiných českých pohádkách. Zcela úmyslně zde nerozvíjím fakt, že plody - žaludy, botanicky nažky, sloužili Rumcajsovi jako střelivo.
Duby rostou od nížin po podhůří a to buď osaměle, nebo ve společenstvích zvaných doubravy.
Nejdůležitější částí stromu, která se sbírá, je dubová kůra (Cortex quercus). Rostlinnou drogu tvoří sušená kůra z mladých kmínků nebo větví maximálně 15cm silných. Loupe se hladká, zrcadlově šedá borka, nejlépe z poražených stromů či větví před vyrašením listů (březen -- duben). Sušíme ji do 50oC. Mnohem snadněji si dubovou kůru opatříme v lékárně. Kůra obsahuje velké množství tříslovin, hořčiny a pryskyřici.
Působení dubové kůry je především adstringentní -- svíravé. Lze však prokázat i působení protibakteriální. Podává se po lžičkách ve formě odvaru hlavně při žaludečních a střevních katarech a při průjmech. Při průjmu zabraňuje přestupu škodlivých bakterií do močových cest a pohlavních orgánů. Velmi často se z ní připravují i koupele, a to k úlevě při bolesti při onemocnění hemoroidy, k podpoře hojení poporodních jizev, při kožních zánětech, při zánětech dásní, mírnějších popáleninách a při pocení nohou. Není vhodné koupat rozsáhle popálenou pokožku a velké nekrotizující rány.
Dubovou kůru pro vnitřní použití připravujeme ve formě odvaru. Vhodná je jemně drcená kůra 1,5 -- 2g na jeden šálek. Pro užití zevní připravujeme odvar koncentrovanější, například pro sedací koupel při hemoroidech či poporodní péči vezmeme 30-40g sušené dubové kůry na 1l vody. Na bolestivé klouby přikládáme kaši z čerstvých drcených listů (nebo to mohou být listy sušené a spařené). Obklad necháme působit nejprve 1 hodinu, později i celou noc. Mastnou pleť můžeme osvěžit doma připravenou pleťovou vodou, které póry čistí a stahuje. Do čtvrt litru vařící vody přidáme 10g dubové kůry a vaříme ji mírným varem přikrytou 10 minut. Necháme 10 minut vyluhovat, scedíme a mírně teplou přikládáme pomocí vatových tampónků na obličej. V letním období je pro mnohé velkým problémem pocení nohou. Tuto nepříjemnost pomůže odstranit koupel připravená z 25g dubové kůry, kterou vaříme po dobu 5 minut ve 2 litrech vody. Pak přidáme 25g heřmánku, necháme projít varem a na 5 minut odstavíme. V lázni koupel doplníme na 8-10 litrů tak, aby byla vlažná. Koupel trvá 10-15 minut. Hospodyňky je třeba upozornit na to, že koncentrovaný odvar z dubové kůry barví za tepla i za studena všechny nádoby, ve kterých se připravuje, nebo chladne. Tato nepříjemná vlastnost však bývá bohatě převážena léčivým účinkem odvaru.
Přidat nový komentář