Hypertenze (vysoký tlak)

Talkoměry na zápěstí Jedinečný nástroj pro pravidelné měření krevního tlaku -- kdykoliv a kdekoliv.

Co to je hypertenze?

• je nejčastějším onemocněním kardiovaskulární soustavy
• Výskyt hypertenze v průmyslově vyspělejších zemích se pohybuje kolem 15-20%, ve věkové skupině nad 60 let již 30-40% v populaci
• Představuje jeden z nejzávažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční

• Definice:

U dospělého jedince považujeme za hypertenzi hodnoty krevního tlaku (TK) větší než 140/90 mmHg prokazované aspoň u 2 ze 3 měření TK v průběhu několika týdnů.
• Rozlišujeme hraniční hypertenzi s hodnotami systolického/diastolického tlaku v rozmezí 140-160/90-95, mírnou hypertenzi 140-179/90-105, středně těžkou 180-199/106-114,a těžkou hypertenzi se systolickým tlakem větším než 200 a diastolickým větším než 115.

Kdy se jedná, resp. je podezření, že by se mohlo jednat o hypertenzi?

Ve více než 90% se jedná o tzv. primární (esenciální) typ hypertenze, kdy příčina není zjevná ve zbývajících procentech je zvýšení krevního tlaku na podkladě známé orgánové příčiny, jedná se o tzv. sekundární hypertenzi. Příčinou může být onemocnění ledvin, nejrůznější endokrinní onemocnění, hypetenze může doprovázet i těhotenství, může být způsobena i některými léky, které pacient užívá, apod.

Diagnostika:

• TK měřený vsedě i vstoje (pomocí tonometru s připojenou manžetou, odpočet pomocí fonenoskopu)
• Vyšetření periferních tepen (sonografie)
• Vyšetření moče (chemicky i sediment)
• EKG , oční pozadí ( s otázkou změn na sítnici)
• Vyšetření tzv. body mass indexu (výško-váhový poměr) norma by se měla pohybovat v rozmezí 20-25
• U některých skupin nemocných pak může navazovat specializovanější diagnostika: echokardiografie - posouzení funkce levé komory srdeční
• RTG hrudníku
• ev. spec. endokrinologická vyšetření apod.

Jak se léčí ( s důrazem na volně prodejná léčiva, pokud jsou relevantní), jak dlouho léčba a onemocnění (případně jeho příznaky) trvá?

Správná léčba hypertenze, podle výsledků vědeckých studií, vede nejen ke zlepšení prognózy, ale je i schopna zabránit výskytu orgánových komplikací (jako je hypertrofie, neboli zbytnění levé komory srdeční, srdeční selhání, krvácivé cévní mozkové příhody, poškození ledvin).

Cílem léčby je normalizovat krevní tlak, tj. snížit TK pod hodnotu 140/90 mmHg. Výraznější snížení hodnoty na hodnoty 120-130/80-85 je doporučováno u mladších hypertoniků a u nemocných s diabetem mellitem (cukrovkou). Cílem léčby hypertenze by mělo být kromě snížení TK i ovlivnění progrese orgánových projevů, či komplikací hypertenze a ovlivnění všech dalších rizikových faktorů.

Důležitou podmínkou je motivace nemocného. Léčba je individuální a komplexní.Základem léčby je tzv. nefarmakologická léčba, na kterou nasedá u převážné většiny nemocných farmakoterapie.

Nefarmakologická léčba:

• Redukce hmotnosti u obesity (normalizace tělesné hmotnosti vede u řady nemocných k současné normalizaci krevního tlaku).
• Restrikce příjmu sodíku - je doporučováno snížení přívodu na úroveň nižší než 6 g NaCl/den.
• Snížení příjmu alkoholu. (max. 30 g /den)
• Pravidelná fysická aktivita, především tzv. izotonická (běh, lyžování, plavání, turistika apod.). Naopak nevhodné je tzv. izometrické cvičení (kopání, zvedání těžkých břemen apod.).
• Omezení stresu

Farmakologická léčba

Existuje široká škála preparátů, léčba musí být přísně individuální. Pacient může být léčen buď pouze jedním preparátem (monoterapie) nebo v kombinaci, zvláště u velmi rezistentních forem hypertenze. V současnosti je používáno 5 typů hypotenziv: diuretika, beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a v některých případech i blokátory tzv. alfa-1 receptorů.

Spolupráce nemocného při léčbě.

Navzdory rozmachu antihypertenzní léčby je dnes dokumentováno, že jen u třetiny všech hypertoniků vede léčba k normalizaci hodnot krevního tlaku. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je snížená spolupráce nemocných při léčbě v důsledku několika faktorů (dlouhodobá léčba, která nevede ke zlepšení, vedlejší účinky léků, absence příznaků apod.).

• edukační materiály
• domácí měření TK
• udržovat pravidelný kontakt s lékařem
• dodržování principů nefarmakogické léčby

Jaká je možná prevence?

Patrně nejdůležitější zásadou je hlídat si tělesnou hmotnost. Snižování tělesné hmotnosti pomáhá udržovat nízkou hodnotu krevního tlaku.
Pokuste se omezit konzumaci alkoholických nápojů, protože se po nich tloustne a mohou zvyšovat váš krevní tlak.
Omezte spotřebu soli. Jedná se vlastně pouze o převýchovu vašich chuťových buněk. Při vaření nahraďte sůl bylinkami a kořením.
Pravidelné cvičení pomáhá snižovat stres, udržuje krevní tlak v normě a celý organismus v dobré kondici. Snažte se co nejvíce chodit pěšky, a to i do schodů. Výbornou prevencí je trochu se večer proběhnout nebo si jít zaplavat.
Většina kuřáků se pravděpodobně již mnohokrát pokoušela s tímto zlozvykem přestat.
Uvědomte si, že kouření dočasně zvyšuje váš krevní tlak a vysoký krevní tlak znásobuje poškození srdce a cév.