Chtěla bych se zeptat:mám syna ve věku 5 let, který má potíže se zubními kazy v mléčném chrupu.Po první zkušenosti s vrtáním zubu ho již nemůžu donutit k zubnímu ošetření.Vždy je z toho strach,křik a pláč v ordinaci.Přes veškeré sliby,že si zoubky nechá ošetřit,nakonec neotevře ani pusu.Je nějaká metoda nebo způsob ošetření,který byste mi mohli poradit nebo doporučit?Právě v tomto období si stěžuje,že ho zoubky bolí,hlavně v noci.Ale dobrovolně se ošetřit nenechá.Podotýkám,že u obvodní lékařky při vyšetřeních ani při očkování s ním problémy nejsou žádné.Děkuji.
Chrup má do určité míry samoočišťovací schopnost. Pro prevenci zubního kazu to ale samozřejmě nestačí. Při čištění rovných zubů je proto potřeba zaměřit se na oblasti u krčku zubu, mezizubní prostory a žvýkací plošky stoliček. Čistit žvýkací plošky stoliček je obzvláště důležité u dětí v okamžiku, kdy jim stoličky prořezávají do úst. Plak ze zubů musíme efektivně odstraňovat zejména mechanickým čištěním, jinak se velmi zvyšuje riziko vzniku zubního kazu a zánětu dásně, z kterého se časem může vyvinout parodontitida.
U křivých zubů je různých zákoutí, která se musí důkladně vyčistit, více než u rovných zubů. Proto ortodontisté nasazují na křivé zuby rovnátka, jejichž úkolem je zuby srovnat. Zuby se nerovnají pouze z estetických důvodů, jak se řada lidí mylně domnívá, ale často také ze zdravotních důvodů.
Čtěte také: Rentgen ve stomatologii – strašák, nebo pomocník?
Čištění zubů s rovnátky
Zvláštní péči vyžadují fixní rovnátka. Snímatelná rovnátka hygienu dutiny ústní zásadně neovlivní. Plochy zubů můžeme rozdělit na vnitřní, vnější, žvýkací plochy stoliček a mezizubní prostory. Na vnitřních a žvýkacích plochách si při čištění zubů vystačíme s klasickým zubním kartáčkem. Jak ale na plochy zubů, kde jsou nalepena rovnátka? Krček zubu je schovaný mezi zámkem rovnátka a dásní. Zaměřit se musíme na čištění mezizubního prostoru. A plaku bývá hodně také mezi jednotlivými zámky. Tady již klasický zubní kartáček nestačí.
Do oblasti mezi zámek a dáseň se nejlépe dostaneme s malým jednosvazkovým kartáčkem, kterému se říká solo. Přiložíme ho mezi zámek a dáseň a děláme malé krouživé pohyby. Nemají to být velké kruhy, vlákna kartáčku by se měla vychylovat jen asi o půl milimetru.
K čištění mezizubních prostorů se používá dentální nit nebo mezizubní kartáček. Zuby s fixními rovnátky se nám ale zubní nití vyčistit nepodaří. Zámky jsou spojené drátkem, takže nit nelze do prostoru mezi zuby zavést. Oproti tomu mezizubní kartáček vyčistí prostor mezi zuby velice dobře. Můžeme ho použít nejen na čištění mezi zuby, ale také na čištění mezi zámky. Důležitá je ovšem správná velikost. Pokud je mezizubní kartáček příliš úzký, není možné s ním prostor mezi zuby účinně vyčistit. Bakterie zůstanou na stěně zubu a k zubnímu kazu může dojít i přesto, že používáme mezizubní kartáčky denně. K vyčištění prostoru mezi zuby obvykle potřebujeme více velikostí mezizubních kartáčků. Stejně velké všechny mezizubní prostory jsou rarita. Proto je užitečné, když dentální hygienistka udělá každému pacientovi plánek pro používání mezizubních kartáčků různých velikostí na míru.
Situace v ústech pacientů s rovnátky se navíc průběžně mění. Lidé s rovnátky by proto měli chodit na dentální hygienu častěji. Dentální hygienistka odstraní nově vzniklý zubní kámen a zuby vyleští. Dále provede pacientovi opakovanou instruktáž čištění zubů kolem rovnátek, reagující na nově vzniklé situace v ústech pacienta, pokud je potřeba. A například většinou znovu kalibruje mezizubní kartáčky.
U malých dětí je nezbytné, aby jim zuby dočišťovali rodiče. Malé dítě není tak manuálně zručné, aby si dokázalo zuby vyčistit úplně samo. Určitě se vyplatí chodit s dítětem na dentální hygienu, kde se naučí už od malička správně si čistit zuby. Starší děti by si měly zvládnout čistit zuby úplně samy, jen s občasnou kontrolou rodičů. Pokud ale mají rovnátka, nezbývá, než aby jim s čištěním i nadále pomáhali rodiče a zuby jim dočišťovali.
Čtěte také: O mléčné zuby není nutné pečovat, protože stejně vypadnou
Nedílnou součástí péče o chrup je i životospráva
Riziko vzniku zubního kazu se zvyšuje, pokud máme sladko v ústech. Zubům nevadí ani tak množství jako frekvence konzumace sladkého. Když například pijeme sladké nápoje, s každým loknutím jako bychom snědli jeden bonbón. Z pohledu zdraví zubů je daleko horší napít se desetkrát denně sladké limonády, než jí najednou vypít 2 litry. To ovšem neplatí z pohledu celkového zdraví, takže nejlepší je pít čistou vodu, v jejímž případě nemusíme hlídat frekvenci ani množství. Velmi kvalitním zdrojem tekutin pro každodenní pitný režim jsou přírodní pramenité, kojenecké a minerální vody, které se vyznačují původní čistotou – do jejich přirozeného složení není nijak zasahováno, nesmí se používat chemické úpravy, nedezinfikují se.
S čištěním zubů je to podobné jako se psaním. K obojímu je potřeba jemná motorika, která se vyvíjí a je třeba ji trénovat. Dovednost čištění zubů, stejně jako dovednost psaní, tedy není možné získat během jedné lekce, je třeba opakovaný nácvik. Od roku 2001 probíhá v některých mateřských školách, na 1. stupni základních škol a v dětských domovech preventivní stomatologický program Dětský úsměv, po vzoru programu, který byl spuštěn v 60. letech ve Švýcarsku. Vedou ho vyškolené lektorky, většinou dentální hygienistky, které chodí do jedné třídy 6x během školního roku. Každou lekci probíhá praktický nácvik čištění zubů. Jde o to, aby si děti čistily zuby správnou technikou a aby nezapomínaly na žádné místo v ústech.
Z hlediska příjmu potravy je pro vznik zubního kazu nejrizikovější neustálý přísun cukrů, to znamená průběžné popíjení slazených nápojů nebo uzobávání sladkostí. Rodiče by proto měli naučit sebe, ale i své děti, co je nejlepší pro jejich pitný režim.
Zuzana Chmelařová, DiS., dentální hygienistka,
lektorka projektu Dětský úsměv, členka Asociace dentálních hygienistek
