Parkinsonova choroba je druhé nejrychleji rostoucí neurodegenerativní onemocnění hned po Alzheimerově nemoci. Postihuje spíše lidi nad 50 let a způsobuje třes, zpomalení pohybů, svalovou ztuhlost i problémy s rovnováhou a zásadně zasahuje do každodenního života pacientů i jejich blízkých. Na 11. dubna připadá Světový den Parkinsonovy choroby, jehož cílem je zvýšit povědomí o této neurodegenerativní nemoci.
Krevní tlak lékař měří nejčastěji rtuťovým tonometrem. Součástí poměrně jednoduchého přístroje je uzavřený sloupec rtuti a manžeta, kterou lékař přikládá na paži nemocného nad loketní jamku. Tlak se měří nejčastěji vsedě, kdy měřená osoba má paži podepřenou ve výši srdce.
Balónkem se nafoukne manžeta a současně se přiloží fonendoskop nad předem nahmatanou tepnu v oblasti loketní jamky. Manžetu lékař nafoukne na vyšší hodnotu, než je předpokládaná hodnota krevního tlaku nemocného.
Jako systolický („horní“) krevní tlak označujeme hodnotu rtuťového sloupce, při které jsou slyšet první ozvy. Vzduch z balónku se vypouští pozvolna tak, aby sloupec rtuti klesal o 2-3 mm/sec. Výšku rtuťového sloupce, při níž ozvy zcela vymizí, je označován za diastolický („dolní“) krevní tlak.
Pacienti si často sami měří krevní tlak pomocí digitálních přístrojů, u kterých je třeba minimálně jednou ročně kontrolovat jejich přesnost. Měření krevního tlaku v domácím prostředí může být užitečné. Ojediněle naměřená vyšší hodnota krevního tlaku ještě není důvodem ke znepokojení.
Přidat nový komentář