Nádorů štítné žlázy ubylo – ale jen „na papíře“

Loni na jaře zůstala půlka pacientů doma. Pomohla telemedicína

„Nejvíce jsme strach lidí z nákazy pocítili loni na jaře, kdy návštěvnost klesla na polovinu, pacienti se báli jít i na odběr krve. Chtěli jen telefonovat, ale ultrazvukové vyšetření na dálku zkrátka neuděláte,“ říká předseda Sdružení ambulantních endokrinologů MUDr. Richard Stejskal. Pokles návštěv v ambulancích potvrzuje také předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.
„U nás šlo v první vlně o přibližně 40 %, ve druhé a třetí vlně už to nebylo tak výrazné. V mé ambulanci se kontrole většinou vyhnuli pacienti stabilizovaní, kterým jsme poslali e-recepty. Těch jsme odhadem rozeslali o 30 % více, než je tomu obvykle. Zaznamenali jsme však i pozdní záchyty endokrinologických onemocnění, naštěstí se jednalo o ojedinělé případy,“ říká prof. Kršek. Telemedicínu si chválí endokrinolog prof. MUDr. Jan Čáp, CSc., z FN v Hradci Králové, podle něj pomohla zachytit řadu začínajících problémů u stávajících pacientů, a dokonce odhalit potíže u těch, kteří až dosud žádné potíže neměli.
„Ve chvíli, kdy se většina oddělení přetvořila na covidová a naši lékaři se museli věnovat těmto pacientům stejně jako zdravotní sestry, se náš časoprostor zmenšil – v tu chvíli jsme byli vděčni za možnost hovořit s pacienty po telefonu a předepsat jim e-recept na dálku,“ popisuje prof. Čáp.

Čtěte také: Gravesova-Basedowova nemoc postihuje hlavně mladé ženy

Rakovina štítné žlázy

Karcinom štítné žlázy je zhoubný nádor, který vzniká tak, že se některé buňky ve štítné žláze začnou nekontrolovaně množit a vytvoří uzel, který roste. Ve velké většině případů se nádor zachytí dříve, než začal metastazovat. Ve srovnání s jinými zhoubnými nádory rostou karcinomy štítné žlázy velmi pomalu a dají se dobře léčit.

Příznaky rakoviny štítné žlázy

V počátečních stádiích se maligní nádory nemusí projevovat. Klinicky se nejčastěji projeví jako náhodný nález hmatného většinou nebolestivého uzlu na krku nebo náhodný nález uzlu na ultrazvuku. Uzly ve štítné žláze jsou však časté a zdaleka ne každý uzel znamená karcinom. Naopak, naprostá většina uzlů (90-95 %) je nezhoubných.

Příznaky z útlaku okolí: chrapot, kašel, poruchy polykání, dušnost, později bolesti krku aj. Dýchací a polykací obtíže jsou známkou pokročilého onemocnění.

Někdy bývají přítomny i zvětšené lymfatické uzliny na krku.

Funkce štítné žlázy není obvykle porušena.

Rizikové faktory

Pravděpodobnost toho, že je uzel ve štítné žláze zhoubný, zvyšují především následující faktory:

• předchozí radiační zátěž,
• pozitivní rodinná anamnéza,
• předchozí operační výkon na štítné žláze bez následného zajištění substituční léčbou,
• některá jiná nezhoubná onemocnění štítné žlázy,
• nedostatek přísunu jódu v potravě,
• některé další hormonální a genetické faktory.

Značný význam je přikládán i celkovému znečištění životního prostředí látkami z průmyslu a zemědělství, které jako tzv. endokrinní disruptory vedou ke změně správné činnosti při tvorbě hormonů a funkce celého endokrinního systému.

Vyšetřovací metody

Základní vyšetřovací metodou při podezření na karcinom je pečlivé palpační vyšetření štítné žlázy a krku.

Ultrazvuk - další metodou je ultrazvukové vyšetření této oblasti, včetně vyšetření krčních lymfatických uzlin. Ultrazvuk je metoda široce dostupná, a proto by každý hmatný uzel ve štítné žláze měl být ultrazvukem vyšetřen. Ultrazvuk také rozhodne, zda stačí uzel zkontrolovat s časovým odstupem nebo zda je nutné provést punkci uzlu pod ultrazvukovou kontrolou (tzv. FNAB - fine needle aspiration biopsy).

FNAB - jedná se o jednoduché vyšetření, jehož bolestivost je srovnatelná s běžným odběrem krve. Provádí se po lokální desinfekci krku dvěma vpichy tenkou jehlou do uzlu pod ultrazvukovou kontrolou. Tím je získán materiál na cytologické vyšetření (vyšetření shluků buněk pod mikroskopem). Je-li výsledek FNAB pozitivní nebo podezřelý, je nutná operace (odstranění jednoho nebo obou laloků štítné žlázy). V případě negativního nálezu lze s velmi vysokou pravděpodobností (více než 95 %) zhoubný nádor vyloučit. I v těchto případech však má být velikost uzlu pravidelně kontrolována ultrazvukem a při zvětšování či jiného podezření z malignity je indikována kontrolní FNAB či operace. Pokud uzel roste nebo je jakkoliv jinak podezřelý, musí být provedena operace, i když je FNAB negativní. FNAB nikdy nemá 100 % diagnostickou výtěžnost a průměrně v 5-10 % je třeba odběr opakovat. Je-li odběr opakovaně nediagnostický, je indikována operace.

Čtěte také: Vyšetření štítné žlázy

Návštěvu lékaře neodkládejte

Karcinomy štítné žlázy jsou zákeřné, zpočátku se obvykle nijak výrazně neohlašují, nebolí, netlačí.
„Jenom u nás v ordinaci ročně obvykle odhalíme kolem deseti rakovinných nádorů, loni to byly dva. Přitom odkládání vyšetření nebo operace může vést k rozsevu nádorového onemocnění.

Pamatuji na pacientku, která odkládala operaci několik měsíců a pak musela podstoupit opakovaný operační zákrok s odstraněním 25 maligních uzlin na krku,“ vzpomíná MUDr. Stejskal. Většinu zhoubných nádorů štítné žlázy tvoří podle odborníků naštěstí případy tzv. papilárního karcinomu, kdy v mnoha případech ani několikaměsíční prodlení výrazněji nezhoršuje dlouhodobou prognózu.
„Naopak některé vzácnější zhoubné nádory, ke kterým patří zejména medulární karcinom a anaplastický karcinom, vyžadují rychlé řešení a každý týden prodlení může znamenat závažné zhoršení prognózy nebo i ohrožení života pacientů,“ popisuje prof. Kršek.

Jak lidé s nemocemi štítné žlázy pocítí půl roku prodlení, záleží na tom, jakým typem potíží trpí.
„Například snížená funkce – tzv. hypotyreóza – pacienty výrazněji netrápí. Zhoršuje se jim sice metabolismus, ale i se špatnou kompenzací mohou relativně v pohodě fungovat, naopak zvýšená funkce – hypertyreóza – je nepříjemná. Projevuje se například bušením srdce, nespavostí, nervozitou – tito lidé návštěvy většinou neodkládají, přijdou si pro pomoc strachu z covidu navzdory,“ popisuje MUDr. Stejskal.

Čtěte také: Překvapivé příznaky problémů se štítnou žlázou

Postcovidový zánět štítné žlázy

Pacienti s nemocemi štítné žlázy nepatří do rizikových skupin, co se covidu týče. U části z nich se po prodělané infekci objeví tzv. subakutní tyreoiditida – tedy postcovidový zánět štítné žlázy.
„Tyto záněty se objevují i po jiných respiračních virózách, letos jich ale bylo více, nejspíše kvůli covidové epidemii. Pacienti vykazují nejdříve nadbytek hormonů a bolí je krk v dolní části, kde je štítná žláza, mají vysokou sedimentaci, laboratorní známky zánětu a teplotu, nadbytek hormonů štítné žlázy, posléze zase spadnou do snížené funkce štítné žlázy. Tyto stavy léčíme kortikoidy,“ doplňuje MUDr. Stejskal. Podle endokrinoložky doc. MUDr. Zdeňky Límanové, CSc., je štítná žláza „šedou eminencí“ lidského těla. Je spojena s cukrovkou, revmatologickými chorobami, nemocemi kůže, trávicího ústrojí, krve, může se projevovat psychickými obtížemi, neurologickými či oftalmologickými poruchami.
„Lidé málokdy ví, že nemocná štítná žláza se může ohlásit i například chrapotem či třaslavým hlasem nebo nedoslýchavostí,“ popisuje doc. Límanová.
„V posledních 70 letech dochází k jodaci jedlé soli, a tak štítnou žlázu ovlivňuje „jen“ genetika, hormonální vlivy, věk, imunologická výbava a vnější okolnosti,“ dodává. 

Čtěte také: Záněty štítné žlázy

Týden štítné žlázy

Osvětová kampaň o onemocnění štítné žlázy s názvem „Týden štítné žlázy“. Letošní 13. ročník se koná od 25. do 31. 5. a zaměří se na poruchy štítné žlázy a na vliv pandemie covid-19. Dlouhodobým cílem kampaně je zvýšit povědomí veřejnosti o poruchách štítné žlázy, což může následně pomoci lépe a včas diagnostikovat pacienty, kteří o svém onemocnění nevěděli. Je třeba také opakovaně vyvracet mnohé omyly a mýty, které jsou ve společnosti ohledně štítné žlázy a její léčby zakořeněné. Onemocnění štítné žlázy je často bezpříznakové, ale časný záchyt a léčba předejdou možným komplikacím. V České republice je projekt odborně zaštítěn Českou endokrinologickou společností ČLS JEP. Více informací na www.tydenstitnezlazy.cz.