Projevy onemocnění se poněkud liší u osob s lokalizací vředu v žaludku a v dvanáctníku. Typickým projevem dvanáctníkového vředu, který nacházíme mnohem častěji než vřed žaludeční, je bolest. Lokalizována je ve středním epigastriu, nejčastěji vpravo od pupku. Vyskytuje se minimálně u 75 % osob s vředovou nemocí dvanáctníku.
Přestože díky přesnější diagnostice a účinným lékům komplikací vředové nemoci ubylo, patří mezi velice závažné stavy. Mezi významné komplikace vředové nemoci patří krvácení, proniknutí do okolních orgánů (penetrace), proděravění stěny žaludku, nebo střeva (perforace) a zúžení trávicí trubice (stenóza).
Krvácení
Krvácení je nejčastější komplikací vředové nemoci. Krvácení rozdílné intenzity provází 15 až 20 % všech vředových lézí a nezřídka bývá vůbec prvním příznakem vředové nemoci. To platí zvláště pro vředy, které vznikají v souvislosti s užíváním nesteroidnímch antirevmatik a salicylátů. Opakovaně bylo pozorováno výrazné krvácení po 1 tabletě Acylpyrinu, takže vznik krvácení zásadně nezávisí na dávce léku.
Klinický obraz při krvácení do horní části trávicího traktu je typický. Objevuje se dehtovitě černá a mazlavá stolice (meléna), někdy zvracení krve. Meléna samozřejmě provází pouze výraznější krvácení, menší krvácení se typickou melénou nemusí projevit. Prognóza vývoje krvácení je velice obtížná, je proto třeba každé krvácení do trávicího ústrojí považovat za stav potenciálně ohrožující život, a to i přesto, že velká část krvácení se může zastavit spontánně. Nemocní se známkami krvácení mají být vždy hospitalizováni.
V terapii se u nemocných s akutním krvácením doporučuje podávání antagonistů H2-receptorů, nebo nověji inhibitorů protonové pumpy parenterálně i přesto, že spolehlivé důkazy o efektivitě této léčby u většího počtu osob stále chybí. Vždy je nutno vysadit tzv. ulcerogenní léky!
V diagnostice krvácení do trávicího ústrojí je základní metodou endoskopické vyšetření. Vyšetření umožňuje přesně identifikovat zdroj krvácení. Kromě neobyčejného diagnostického přínosu je endoskopie i významnou léčebnou metodou. Umožňuje použít velmi jednoduchý terapeutický postup, který spočívá v zavedení speciální jehly kanálem endoskopu. Touto cestou jsou aplikovány některé látky stavějící krvácení. Velice účinné je ovlivnění krvácení pomocí tzv. tepelné sondy, která pomocí tepelné energie krvácení zastaví.
Penetrace vředu
Penetrací vředu rozumíme postupné pronikání vředu do hlubších vrstev žaludeční stěny, resp. do stěny dvanáctníku. Častá je penetrace vředu do okolních orgánů, především do slinivky břišní.
Klinicky se penetrace projevuje velice intenzívní bolestí, která je úporná až skličující. Typický bývá neúspěšný pokus ovlivnit bolest konzervativní terapií.
Diagnózu spíše jen výjimečně stanoví endoskopické vyšetření, avšak často přínosnější než endoskopie je rentgenologické vyšetření s použitím baryové kaše. Může totiž lépe prokázat hloubku vředové léze.
Perforace vředu
Jestliže proniká žaludeční vřed již mimo stěnu žaludku a dvanáctníku do volné dutiny břišní, hovoříme o perforaci vředu. Perforace patří mezi neobyčejně závažné komplikace vředové nemoci. Její úmrtnost se pohybuje stále kolem 15 %.
Klinicky se perforace projeví jako náhle vzniklá, od samého počátku neobyčejně intenzívní, šokující bolest břicha. Nemocní líčí bolest, jako by byli "propíchnuti mečem"; bolest se z nadbřišku propaguje přímo do oblasti páteře. V diagnostice perforace má zásadní význam prostý rentgenový snímek břicha. Nemocní vyžadují vždy intenzívní péči, terapie je chirurgická. Jako prevence recidivy vředu je doporučena eradikace H. pylori.
Stenóza trávicí trubice
Tato komplikace postihuje asi 10 % nemocných s vředem v pylorickém kanálu. Podobně jako perforace může být prvním příznakem vředové léze.
Projevy stenózy jsou důsledkem neprůchodnosti pylorického kanálu a městnání potravy a žaludečního sekretu před překážkou. Důsledkem městnání je žaludeční distenze. Nemocní udávají pocit tlaku v nadbřišku, který je při pohmatu bolestivý, mají nevolnost nebo zvrací. Objem zvratků bývá značný a ve zvratcích je potrava, která byla požita i před řadou hodin. Po vyzvracení se dostavuje pocit úlevy.
Při palpačním vyšetření břicha je patrné vzedmutí nad úroveň hrudníku, poslechově jsou nápadné šplíchoty.
V diagnostice preferujeme vyšetření endoskopické, pokud je lze ovšem provést. Endoskopické vyšetření pomůže upřesnit charakter stenózy díky možnosti odebrat ze stenotického místa biopsii k histologickému vyšetření. Před tím je však většinou nutné žaludeční sondou odsát žaludeční obsah. Rentgenologické vyšetření s použitím velmi řídké kontrastní kaše, opět po předchozím odsátí žaludečního obsahu, je možnou alternativou. Většinou však nepřinese informace o povaze stenotického procesu v pyloru.
"\nProf. MUDr. Petr Dítě, DrSc.
převzato z knihy "
