Kopřiva dvoudomá

(Urtica dioica L.)

Příprava čaje

1-2 čajové lžičky sušené kopřivy dáme do šálku a zalijeme vařící vodou.

Užívaná část

	List    (Folium urticae)
	Nať    (Herba urticae)
	Květ    (Flos urticae)
	Kořen    (Radix urticae)

Sběr a sušení

Nejkvalitnější je kopřiva sebraná v jarních měsících, ale její sběr lze prodloužit až do září. Vybíráme si prosluněná místa, naopak se vyhýbáme místům, kde se kopřivě podezřele dobře daří. Tato místa bývají velmi často zamořena dusičnany. Při sběru je třeba dát si pozor na alergickou reakci na jed obsažený v chloupcích. Po usušení se dráždivé látky ztrácí. Sušenou kopřivu znehodnocují zčernalé listy, které se mohou objevit, když během sušení došlo k zapaření rostliny.

Jak vypadá

Někdy i přes metr vysoká, vytrvalá bylina, lodyha je na řezu čtyřhranná. Listy jsou na okrajích pilovité, tmavě zelené barvy. Za horními listy, v jejich úžlabí, vyrůstají od května do září květenství drobných květů, které označujeme jako laty. Celou rostlinu pokrývají žahavé chloupky, které obsahují pryskyřičný sekret dráždící kůži.

Kde se rostlina vyskytuje

Kopřiva je hojně rozšířená plevelná rostlina, královna příkopů, neudržovaných zahrad a nepřístupných míst v okolí vodních toků.

Co kopřiva obsahuje

Z obsahových látek je nejdůležitější chlorofyl listů. Z dalších účinných složek je to kyselina křemičitá, třísloviny s účinkem proti krvácení a látky snižující hladinu krevního cukru i vysoký krevní tlak.

Jaké jsou účinky a jak se používá v tradiční medicíně

Dříve: Kopřiva je rostlina s bohatou historií, opředená mnoha pověstmi. Již staří Římané si šlehali revmatické klouby svazkem kopřiv a aby se zahřáli, přikládali si drcené kopřivy přímo na tělo. To u nás byla odpradávna dávána do souvislostí s tajemnými silami. Věřilo se například, že dokáže odehnat zlé duchy a čarodějnice. Proto se přidávala dobytku do píce, aby ho ochránila před působením zlých sil. Kopřiva zakopaná v rohu čerstvě zoraného pole ho chránila před housenkami a všetečným ptactvem. Kopřiva měla i své speciální použití a to v případech, kdy nebyla jistota, že mrtvý člověk je skutečně po smrti. Přiložená čerstvá kopřiva nebožtíkovi neublížila, ale kůže domněle zesnulého zčervenala.

Dnes: Používá se jak vnitřně, nejčastěji ve formě čaje (nálevu), tak zevně.

Vnitřně: Chlorofyl listů, který má protizánětlivý a hojivý účinek, urychluje scelování ran a regeneraci pokožky poškozené buď úrazem (popálení, poleptání, opaření), nebo nějakým chronickým procesem (proležení). Kromě toho působí chlorofyl i tonizačně a povzbudivě na metabolismus a ostatní fyziologické funkce. Kyselina křemičitá působí močopudně.

Díku antiseptickému (bránící vývoji a růstu mikrobů) působení se kopřiva používá jako pomocný lék při zánětech dýchacích a močových cest, zde se kromě antiseptického uplatňuje močopudný účinek. V lidovém léčitelství je hojně ordinována k léčbě chudokrevnosti, při trávicích obtížích a jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky. Zanedbatelný není ani poměrně vysoký obsah vitamínu C. Komplex účinných látek kopřivy zvyšuje enzymatickou činnost a zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů.

Zevně: Kopřiva se používá hlavně při problémech s padajícími a nadměrně se mastícími vlasy.

Na co si dát pozor

Při sběru je třeba dát si pozor na alergickou reakci na jed obsažený v chloupcích.

Pozn.: Doporučuje se dlouhodobé pití kopřivového čaje. Specialitou kopřivy jsou očistné kůry, které zahajujeme vždy na jaře a na podzim, kdy se nám v těle nahromadí celá řada odpadních látek, kterých se potřebujeme zbavit. Kůra by měla trvat 3 týdny. Kopřiva je častou součástí bylinných čajů.

Foto: http://rostliny.prirodou.cz