Vyhřívá se na sluníčku podél řek, na paloucích nebo se potichu plazí lesním podrostem.
Vyhřívá se na sluníčku podél řek, na paloucích nebo se potichu plazí lesním podrostem. Řeč je o zmiji obecné, jediném našem jedovatém hadu. Snad i proto, že se s ním v přírodě tváří v tvář setkal jen málokdo, panují okolo kousnutí zmije mýty.
Had mě uštkne a já jsem odkázán ke smrti. Tak nějak si mnozí z nás představují onen osudný okamžik setkání se zmijí. Podobné obavy však nejsou vůbec na místě. Jak totiž říká MUDr. Jiří Valenta z kliniky anesteziologie a resuscitace Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, zhruba 50 % kousnutí zmijí obecnou se řadí do kategorie tzv. kousnutí na sucho. „Taková kousnutí jsou bez jakékoliv reakce postiženého nebo pouze s minimální místní reakcí,“ dodává. Pozor by si v lesích přeci jenom měli dávat zejména děti a starší lidé či lidé se sníženou imunitou. Pro ty je totiž kousnutí zmijí a intoxikace jedem poměrně velkým rizikem.
A jak vlastně jed zmije obecné v organismu působí? „Jed hada se skládá z enzymatických i neenzymatických složek, které poškozují tkáně nebo narušují jejich funkci. Výsledkem těžké intoxikace jedem zmije obecné, pomineme-li prudkou alergicku reakci, bývá závažné snížení krevního tlaku. To může ústit do oběhového kolapsu až šoku s případným možným, selháním ledvin. To je jeden z nejhorších scénářů,“ vysvětluje MUDr. Valenta. S větší pravděpodobností však bude rána po kousnutí hadem jen bolet a její okolí nepříjemně oteče. Jak velká však bude reakce organismu, záleží na množství jedu, který se dostane z jedového váčku hada do těla.
Při poskytování první pomoci, která je i v tomto případě velmi důležitá, zapomeňte na rozřezávání rány, její vysávání či vypalování. Místo jen dezinfikujte a ránu překryjte čistým kapesníkem či šátkem. Pakliže postižený nekolabuje, osvěžujte jej vodou. Důležité je také uklidnit uštknutého, v případě potřeby mu podejte sedativa. V každém případě jej rychle dopravte k lékaři – nemůžete totiž vědět, jak bude jeho organismus na kousnutí hadem reagovat.
Ránu nepodvazovat!
Mýtem je i představa, že ruku či nohu zasaženou hadími jedovými zuby je třeba směrem k srdci podvázat. „Končetina se nezaškrcuje, pouze znehybní na dlaze lehce přiloženou bandáží. Zaškrcením končetiny jsou poškozovány její tkáně a šíření nezabrání,“ vysvětluje MUDr. Valenta. Stejně je to i s koňským antisérem. To lékaři nepodávají každému uštknutému člověku, ale jen těm, u nichž se projevují celkové nebo těžké místní příznaky. Toto antisérum s sebou totiž může přinést těžké alergické reakce.
autor: Hana Slívová
