Kýla je definována jako vysunutí části útrob do vychlípení pobřišnice štěrbinou ve stěně břišní. Rozlišujeme kýly vrozené a získané. Jedním typem získaných kýl je i kýla v jizvě. Tato kýla vzniká jako následek laparotomie - tedy otevření dutiny břišní při operaci.
Kýla je definována jako vysunutí části útrob do vychlípení pobřišnice štěrbinou ve stěně břišní. Rozlišujeme kýly vrozené a získané. Jedním typem získaných kýl je i kýla v jizvě. Tato kýla vzniká jako následek laparotomie - tedy otevření dutiny břišní při operaci.
Různé studie uvádějí možnost vzniku kýly v jizvě v 1 - 10 % po operačních zákrocích v dutině břišní. Většinou se rozvíjí v průběhu jednoho roku po operaci. Riziko vzniku kýly v jizvě se zvyšuje při pooperačním krvácení nebo infekci v ráně, obezitě, nedostatku bílkovin a při zvýšení nitrobřišního tlaku po operaci (kašel, zácpa).
Léčba těchto kýl je operační. Všeobecně se doporučuje vyčkávat alespoň půl roku po břišní operaci. Po této době dochází již ke stabilizaci okrajů rány. Velké kýly potřebují intenzivní přípravu, redukci tělesné hmotnosti, vhodná je i dechová gymnastika. Operovány by měly být i malé kýly kvůli velkému nebezpečí uskřinutí.
V literatuře existuje mnoho srovnávacích studií jednotlivých operačních metod. V poslední době je jasný příklon k "beznapěťovým metodám". Nejdůležitějším měřítkem při hodnocení metody operace je procento komplikací a recidiv. Dále je nutno přihlédnout k šetrnosti dané metody k pacientovi a délce jeho rekonvalescence. Technika operace spočívá buďto v uzávěru kýlní branky zdvojením fascie technikou podle Mayo nebo, pokud je fascie pod příliš velkým napětím, je vhodná beznapěťová technika. Tehdy se kýlní branka převrství a zpevní cizorodým materiálem - síťkou. Výhodou použití takové záplaty je minimalizace tahu a napětí břišní stěny a zmenšení bolestivosti operační rány. Dále se zmenšuje i riziko recidivy kýly, což je asi nejpodstatnějším kriteriem při výběru operační metody.
Přidat nový komentář