Vznik kýl souvisí s celkovou stavbou břišní stěny, která je tvořena směrem z vnitřní strany tenkou pobřišnicí, pevnými vazivovými vrstvami (fasciemi), svaly a vrstvami podkožního tuku a kůže, avšak v některých místech je již od narození břišní stěna u každého zeslabena a v těchto místech se pak kýly nejčastěji vyskytují.
Jsou to obecně taková onemocnění břišní stěny, při kterých dochází k prostupu části obsahu dutiny břišní, nejčastěji střevních kliček, skrze zeslabené místo břišní stěny do podkoží. Vznik kýl souvisí s celkovou stavbou břišní stěny, která je tvořena směrem z vnitřní strany tenkou pobřišnicí, pevnými vazivovými vrstvami (fasciemi), svaly a vrstvami podkožního tuku a kůže, avšak v některých místech je již od narození břišní stěna u každého zeslabena a v těchto místech se pak kýly nejčastěji vyskytují. Podle toho o které místo na stěně břicha se jedná, rozeznáváme kýly tříselné, stehenní, pupeční, brániční, v jizvě po předchozích operacích, epigastrické, bederní apod. Kýla je tvořena kůží, podkožím, kýlním vakem tvořeným pobřišnicí a kýlním obsahem (nejčastěji kličky střevní).
Jaké jsou nejčastější druhy?
Tříselné - kýly, objevující se v oblastech třísel levé nebo pravé strany nad tzv. tříselným vazem kde je břišní stěna zeslabena průchodem chámovodu u mužů a průchodem jednoho z děložních vazů u žen. Kýlní vak zde prochází skrze takzvaný tříselný kanál, který má poměrně složitou anatomickou strukturu. Jedná se o 75% všech kýl.
V jizvě po předchozích operacích - vznikají následkem povolení stehu břišní stěny časně nebo i s odstupem po operaci.
Stehenní - objevující se také v třísle, ale níže než kýly tříselné, kde dochází k protlačování kýlního obsahu do podkoží stehna pod tříselným vazem podél stehenní žíly.
Pupeční - kýly vznikající v zeslabeném místě spodiny pupku nebo v jeho těsné blízkosti a jsou způsobeny postupným zeslabováním tkáně spodiny pupku.
Rozeznáváme též kýly vrozené a získané.
Jaké jsou příznaky?
Většinou si pacient v typických místech břišní stěny v podkoží nahmátne "bulku", někdy bolestivou, které si předtím nevšiml a která jde většinou zatlačit zpět do dutiny břišní. Někdy se "bulka" objeví po krátkodobé fyzické zátěži kdy dojde ke zvýšení nitrobřišního tlaku. Nepravidelně se může jako příznak objevovat bolest nebo alespoň nepříjemný pocit v místě kýly. Později dochází k jejímu zvětšování a v ojedinělých případech může kýla dosáhnou značné velikosti.
Jaké jsou příčiny?
Příčinou mohou být všechny stavy, kdy dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku. Například při chronickém kašli, při chronické zácpě, při zvětšení prostaty, při obezitě apod. Nedonošenost také zvyšuje riziko vzniku kýly. Výjimečně bývá příčinou úraz břišní stěny.
Jaká je možnost prevence?
Kromě redukce nadváhy není prevence kýly známa.
Jaké jsou komplikace?
Přítomnost kýly není sama o sobě akutním stavem a není nutno ji ihned chirurgicky řešit. Může však nastat její uskřinutí, tedy zaškrcení kýlního obsahu v příliš úzkém krčku kýly, a pro poruchu prokrvení dojít k odumření tohoto obsahu, nebo vzniku neprůchodnosti střevní, což jsou stavy ohrožující život. Je také výhodnější kýly operovat při jejich menší velikosti, kdy břišní stěna není příliš poškozena a operační výkon je jednodušší. Pozor! Jakýkoliv náhlý vznik kýly, kterou není možno zatlačit zpět do dutiny břišní, spojený s bolestí a celkovou schváceností, je nutno okamžitě konzultovat s lékařem, nejlépe přímo s chirurgem.
Léčba
Pouze chirurgická. Různé druhý kýlních a břišních pásů mají pouze podpůrný efekt ale nejsou schopny trvale zabránit zvětšování kýly. Při operaci se vrátí obsah kýlního vaku zpět do dutiny břišní a zeslabené místo se zpevní plastikou, případně u větších otvorů našitím umělohmotné síťky do defektu. Provádí se v celkové anestezii nebo anestezii svodné, kdy se umrtví pouze dolní polovina těla, a lze ji u rizikových pacientů provést i v místním umrtvení. Operaci je také možno provést laparoskopicky
