Kýla je vyklenutí pobřišnice vystýlající dutinu, které obsahuje tuk nebo střevní kličky, a který se vychlipuje skrze otvor nebo štěrbinu v břišní stěně, pánvi nebo v bránici (tzv. kýlní branku).
Kýla je oslabení nebo protržení svalů břišní stěny, při němž se skrze oslabené místo může protlačit tuková tkáň nebo nějaký tělesný orgán, např. střevo. Ačkoli se kýly mohou vyskytnout na nejrůznějších místech na těle, nejčastěji se vyskytují v břišní stěně. Někdy se může oslabené místo v břišní stěně objevit hned při narození. Kýla se velice často objevuje u jedinců s oslabenou břišní stěnou, takže postihuje třeba obézní osoby se sedavým zaměstnáním, které nemají v životě příliš pohybu, ale nevyhýbá se samozřejmě ani trénovaným sportovcům. Zatímco mužskou část populace trápí hlavně tříselná kýla, ženy mnohem častěji bojují s kýlou břišní, pupeční nebo stehenní.
Co kýly způsobuje?
Možná jste slyšeli, že kýlu si přivodíte zvedáním těžkých předmětů. Jedná se však o velkou pověru. Zvedání těžkých předmětů a jiné namáhavé činnosti sice mohou kýlu zhoršit, ale nejsou její příčinou. Ve skutečnosti většina kýl vzniká v důsledku svalové ochablosti, která existuje ještě dlouho předtím, než se kýla vůbec objeví. Mnoho kýl vzniká jako vrozený defekt, tzn. že oslabené místo v břišní stěně existuje již u novorozence. Pokud máte v břišní stěně oslabené místo, může tlak způsobený nadměrnou tělesnou hmotností, kašláním, těhotenstvím, zvedáním těžkých břemen nebo námahou vznikající při pohybu ve střevech odtlačit svaly od sebe a vzniklým otvorem se může protlačit některý z vnitřních orgánů nebo jiná tělesná tkáň. Svalovou ochablost mohou způsobit také další faktory včetně pokročilého věku, zranění nebo operačních řezů prováděných při chirurgických zákrocích.
Riziko vzniku kýly také může zvýšit chronický kašel způsobený drážděním plic v důsledku kouření. Kouření může mít také za následek recidivu kýly. U silných kuřáků existuje větší pravděpodobnost vzniku břišních kýl než u nekuřáků. Je tomu tak proto, že působením nikotinu může dojít k oslabení břišní stěny.
Kde se kýla objevuje?
Kýly se nejčastěji objevují v oblasti třísel, břicha, v okolí pupku nebo v blízkosti míst, kde byl v minulosti prováděn chirurgický zákrok.
- Pupeční kýla – vzniká průnikem nitrobřišních orgánů skrze břišní stěnu v blízkosti pupku. Vyskytuje se často u novorozenců ihned po narození a může být řešena již ve věku 3-4 let. Projevit se může i u dospělých a neléčená se často progresivně zhoršuje.
- Tříselná kýla – vzniká, když se tkáň (obvykle část střeva) protlačí skrze dolní část břicha v oblasti třísla. Vzniká častěji u mužů, vzhledem k tomu, že při vývoji sestupuje tříselným kanálem z břicha do šourku varle, takto vzniká v třísle přirozeně oslabené místo.
- Femorální kýla – tento typ tříselné kýly se často objevuje u žen, vyskytuje se pod shyby třísel a obvykle jde o výsledek porodu či těhotenství.
- Stehenní kýla – vzniká vsunutím nitrobřišního orgánu do oblasti mezi stehnem a tříslem. Vyskytuje se častěji u žen.
- Kýla v jizvě – zde je oslabenou částí břišní stěny jizva po chirurgické břišní operaci, ve které vznikne kýla. Nejčastěji je tomu po komplikovaném hojení operační rány (infekce rány), vzniká zpravidla do dvou let od operace.
- Brániční kýla - méně běžný typ kýly, který se objevuje v horní části břicha (v oblasti bránice), může být bez příznaků anebo způsobuje dyspeptické potíže (např. pálení žáhy).
Jaké jsou typické příznaky kýly?
Každá kýla probíhá jinak a příznaky kýly se mohou objevit náhle či postupně. U jednotlivých jedinců se také různí stupeň bolesti. Někteří lidé při vzniku kýly dokonce pocítí, jako by v jejich těle něco povolilo nebo prasklo. Mezi další příznaky může patřit následující:
- pocity slabosti, tlaku nebo bolesti v břiše, třísle nebo šourku,
- bulka nebo vypouklina na břiše, v třísle nebo na šourku, kterou je snáze vidět, když zakašlete, a která po ulehnutí zmizí,
- bolest při námaze, zvedání předmětů nebo kašli.
Tyto příznaky mohou být ze začátku mírné, ale postupně se zhoršují a způsobují narůstající potíže. Bolest můžete pociťovat v přímo postižené oblasti, ale může také vystřelovat do oblasti boků, zad, nohou, nebo dokonce dolů do oblasti genitálií. Tyto obtíže se označují jako přenesená bolest a někdy mohou být poměrně intenzivní. Bolest a nepříjemné pocity se většinou zhoršují při déle trvající činnosti a při odpočinku se mohou částečně zmírnit nebo úplně odeznít.
Je nutné kýlu léčit?
Ačkoliv kýla člověka zpočátku nemusí nijak obtěžovat, sama od sebe nikdy nezmizí. Postupem času se naopak může zvětšovat a a defekt bude stále bolestivější. Proto je nutné vyhledat lékaře co nejdříve, tedy hned ve chvíli, kdy své obtíže zaznamenáte. Lékař na základě anamnézy a fyzického vyšetření posoudí váš zdravotní stav a určí, jak – a kdy – je u vás třeba kýlu léčit. Včasná diagnóza a vhodná léčba představují ten nejlepší způsob, jak předejít závažným komplikacím.
Kdy vyžaduje kýla okamžitý lékařský zákrok
Kýly ve většině případů samy nevymizí, a nejsou-li léčeny, mohou vést ke stavům, kdy je třeba podstoupit okamžitý lékařský zákrok. V otvoru břišní stěny může uvíznout tkáň. V takovém případě se kýla označuje jako uskřinutá nebo neprůchodná. Dojde-li k přerušení krevního oběhu a tím přísunu krve do uvíznuté tkáně, je kýla zaškrcená a často je nutné bezodkladně provést operaci. Tkáň v zaškrcené kýle otéká, odumírá a rychle se do ní dostane infekce. Takové stavy vyžadují okamžité lékařské ošetření.
V následujících případech volejte pohotovostní linku nebo okamžitě navštivte pohotovostní lékařské zařízení:
- víte-li, že máte kýlu, a je vám nevolno, zvracíte, máte krev ve stolici nebo máte obtíže
- při tlačení na stolici a střevy neprochází plyny
- cítíte-li rychle se stupňující bolest v třísle nebo šourku
- nelze-li kýlu v poloze vleže lehkým tlakem částečně zatlačit zpět
Léčba kýly
Jediným způsobem, jak vyléčit kýlu, je v dnešní době operace. Jedná se však o poměrně jednoduchý zákrok, který patří mezi nejčastější výkony, s nimiž se lékaři na oddělení všeobecné chirurgie setkávají. Operace spočívá v plastickém zpevnění tělní stěny (někdy pomocí podpůrných materiálů), což se provádí buď otevřeným přístupem kožním řezem, nebo laparoskopicky. Na provádění těchto zákroků se u nás specializují především tzv. kýlní centra, kde lékaři využívají moderní materiály a špičkovou techniku.
Zákrok většinou probíhá v celkové narkóze. Pouze ve výjimečných případech lékaři volí operaci s lokálním umrtvením v kombinaci s analgosedací nebo ve spinální anestezii, kdy se umrtvující látka vpíchne do páteřního kanálu v oblasti bederní páteře, ale člověk zůstává při vědomí.
Doba zákroku se ovšem může lišit podle toho, o jaký druh kýly a typ operace se jedná. Většinou se uvádí, že lékař potřebuje k odstranění kýly zhruba 20 až 40 minut a délka hospitalizace se pak pohybuje v rozmezí od jednoho do pěti dnů, což samozřejmě závisí na tom, zda vše proběhne hladce, nebo se vyskytnou nějaké komplikace.
Klasická operace kýly
Při tomto zákroku vede operatér řez přes kůži v místě, kde se kýla nachází, a snaží se ozřejmit defekt v břišní stěně (kýlní branku). Poté obsah kýly vrátí do břišní dutiny a defekt zašije, nebo posílí oslabené místo síťkou z umělého materiálu, která vytvoří jakousi záplatu. Tuto metodu dnes lékaři preferují, protože prosté zašití defektu vytváří napětí, které může vést ke znovuvytvoření kýly.
Laparoskopická operace kýly
V poslední době lékaři stále častěji volí laparoskopický zákrok, který je oproti klasické břišní operaci mnohem šetrnější. Během této laparoskopické plastiky operatér naplní břišní dutinu oxidem uhličitým, aby se struktury oddálily a vznikl zde dostatečný prostor pro zavedení kamery a operačních nástrojů, a poté vrátí obsah kýly zpět do břišní dutiny. Postižené místo se pak spraví pomocí speciální síťky, která učiní kýlní jamku neprůchodnou.
Výhodou laparoskopické operace kýly jsou poměrně malé řezy v břišní dutině, které pacientovi způsobují menší bolest. Kromě většího pooperačního komfortu však lékaři tuto metodu používají také z toho důvodu, že má lepší kosmetický efekt, hrozí zde menší riziko recidivy a pacienti se mohou do pracovního procesu vrátit rychleji, než je tomu po klasické operaci.
Pooperační režim
Délka hospitalizace obvykle závisí na náročnosti operace s přihlédnutím k současnému zdravotnímu stavu konkrétního pacienta. Zatímco někdo odchází domů ještě ten samý den, kdy na operaci přišel, jiný bude muset počkat až 5 dnů.
Pokud nenastanou nějaké komplikace po operaci kýly, stehy se většinou vytahují po 7 až 10 dnech. Po laparoskopické operaci by se člověk měl šetřit alespoň 4 týdny, v případě klasického zákroku je to však 6 až 8 týdnů. Plnou zátěž pak břišní stěna snese nejdříve za 3 měsíce. Tyto údaje jsou však pouze orientační. Skutečnou dobu rekonvalescence stanoví pacientovi individuálně jeho ošetřující lékař.
Pacienti by se v každém případě měli vyvarovat zvedání těžších břemen (maximální zátěž do 3 až 5 kilogramů) a provádění jakýchkoliv prudkých pohybů. Vhodné je omezit také sexuální aktivitu, a to zhruba po dobu 1 až 2 týdnů. Délka pracovní neschopnosti je závislá na typu zaměstnání, které pacient vykonává. U těžce manuálně pracujícího člověka bývá nutná pracovní neschopnost v délce až 8 týdnů. Plnou zátěž břišní stěna snese obvykle po uplynutí 3 měsíců. Použití síťky a laparoskopický způsob operování tuto dobu zkracuje.
Sportovní aktivity je vhodné zahájit až za 6-8 týdnů po operaci a sporty vyžadující velkou fyzickou námahu za 3 měsíce od operace.
Mohu vzniku kýly zabránit?
Neexistuje žádný zaručený způsob, jak vzniku kýly zabránit. Kýla se může objevit u každého. Nejlepší věc, kterou můžete pro prevenci vzniku kýly udělat, je dodržovat zásady zdravého životního stylu, vhodně se stravovat, nekouřit, pravidelně cvičit, udržovat si zdravou tělesnou hmotnost a zvedat břemena vhodným způsobem.
Zdroj: ghc.cz, palas-athena.cz, fnol.cz
