Ledvinová kolika

U lékaře

Až budete u lékaře, mějte trpělivost, je-li to jenom trochu možné. Věřte, že lékař s Vámi musí nejprve sepsat fakta (anamnéza, dřívější onemocnění, nynější průběh). Ta Vám možná nepřipadají vůbec důležitá. Důležitá však jsou, spolurozhodují o Vašem dalším osudu.

Poté Vás lékař řádně klinicky vyšetří. Zaměří se především na oblast břicha a bederní krajinu. Kromě standardního vyšetření břicha (lékař pohlédne, pohmatá, poklepne a poslechne), vyzkouší několik testů přímo na ledviny. Pravděpodobně se pokusí "podat si" postiženou ledvinu zezadu do dlaně na břiše (Israeliho manévr). Dále Vám hranou dlaně poklepe v oblasti beder nad oběma ledvinami (tzv. tapottement). Bolet bude obojí, lékař se tím více ujistí, že se jedná o ledvinovou koliku.

Pak se pravděpodobně přesunete na oddělení, kde se začne s další baterií vyšetřovacích testů. Odeberou Vám krev a nechají Vás vymočit do skleničky. V mezidobí dostanete několik infuzí. Ty mají především funkci "promývací", zároveň však budou obsahovat i léky proti bolesti. Začnete sbírat moč do džbánku. Tím se zpětně kontroluje, zda nějaký kamínek samovolně neopustil Vaše tělo.

Váš ošetřující lékař Vám dále naordinuje některá z rentgenologických vyšetření. Může Vám nechat zrentgenovat břicho vestoje. Tím se orientačně zjistí přítomnost některých, především větších kaménků, případně hrubé změny na močovém ústrojí. Pokud se rozhodne jinak, nechají Vám vypít látku, pomocí níž se ledviny a močové cesty na rentgenu zobrazí výrazněji vůči okolním tkáním. Tomu se říká urografie. Zachycení kaménku nebo změny šíře močových cest je mnohem pravděpodobnější. Posledním testem tohoto charakteru je ultrazvuk. To je nebolestivé vyšetření s velkou výtěžností.

Následuje chvilka klidu. Čeká se, zda infuze pomohou. K léčbě samozřejmě patří i dieta. První den budete pít pouze čaj, později Vás přes šetřící dietu lékaři opět převedou na normální jídlo.

Vše dosud udělané nezabralo? Pak nezbývá než provést některý z operativních zákroků. Jednou možností je zavedení tzv. nefroskopu. To je vlastně kamera, pomocí níž se dá kámen pod kontrolou zraku vytáhnout, rozdrtit či rozpustit. Nefroskop se zavádí přes kůži vpichem, úspěšnost této metody je téměř 100%. Poslední možností je otevřená operace, kdy se kameny vyjmou přímo z močových cest.

Alternativou je LERV. S použitím silných ultrazvukových vln se lékař pokusí kámen rozdrtit a ten samovolně odejde přes zbylou část močových cest. Nevýhodou je poměrně dlouhá doba tohoto zákroku, je potřeba, aby se lékař až 3.500krát "trefil" do kamene, aby jej dokonale rozdrtil. Na druhou stranu je to nebolestivé a není potřeba otevřené operace.