Parkinsonova choroba je druhé nejrychleji rostoucí neurodegenerativní onemocnění hned po Alzheimerově nemoci. Postihuje spíše lidi nad 50 let a způsobuje třes, zpomalení pohybů, svalovou ztuhlost i problémy s rovnováhou a zásadně zasahuje do každodenního života pacientů i jejich blízkých. Na 11. dubna připadá Světový den Parkinsonovy choroby, jehož cílem je zvýšit povědomí o této neurodegenerativní nemoci.
Stejně tak, jako se například u vitamínů stanovuje bezpečná denní dávka, ale také doporučená denní dávka, kterou by měl člověk zkonzumovat, volající laici i někteří odborníci po stanovení takovéto „bezpečné“ dávky v souvislosti se sledováním televize.
Problémy s nadměrným sledováním televize se řeší již mnoho let. Koukáme na obrazovku den co den, násilné scény se stávají každodenní součástí. Na druhou stranu některé užitečné znalosti lidé nabyli právě při jejím sledování. Existuje limit, který by určil kolik a jaké sledování programů v televizi je ještě v pořádku a co už ne? Lékař Aric Sigman z British Psychological Society srovnával mnoho studií, které zkoumaly vliv televize na lidi. Zaměřil se na zdravotní rizika s tím spojené a navrhnul nová pravidla.
Podle nich by se měly děti do tří let televizi vyhnout úplně. Starší děti by měly mít obrazovku omezenou na hodinu denně. Pro teenagery stanovil limit hodinu a půl televize denně, pro dospělé pak dvě hodiny denně.
Výzkum dále zjistil, že zdravotní potíže, které byly v souvislosti s vysedáváním u televize ve studiích uváděny, sahají od obezity až po Alzheimerovu chorobu. A to bez ohledu na to co lidé sledovali. Naopak jsou spjaty s délkou dívání se.
„Průměrný Brit, ve věku 75 let, bude mít za sebou již více než plných dvanáct let intenzivního sledování televize. Průměrné šestileté britské dítě má již ´nakoukáno´ více než rok svého života,“ uvádí odborník. A to vše se týká jen televizní obrazovky. Děti ve věku od 11 do 15 let v Británii nyní stráví 53 hodin týdně, to je sedm a půl hodiny denně, sledováním obrazovky televize nebo počítače. Toto číslo vzrostlo o 40 procent ve srovnání s dobou před deseti lety.
„Hlasy, které neustále upozorňují, že tyto výzkumy je třeba brát s velkou opatrností, nás jen ruší. Nyní máme dostatek důkazů a ve hře je toho dost. Budeme-li se dívat na televizi méně, o nic nepřijedeme. Naopak můžeme ztratit hodně podstatných věcí, pokud budeme nadále k televizi přistupovat stejně,“ upozorňuje Aric Sigman.
Pravdou je, že podle některých studií televize napomáhá rozvoji mluvení, zlepšuje i jazykové schopnosti u dětí. Ze vzdělávacích programů se lze také dozvědět zajímavé informace. To nelze televizi upřít.
Podle doktora Davida Haslama z britské National Obesity Forum jsou zdravotní problémy, včetně nadbytečných kilogramů, způsobeny hlavně sedavým stylem života a nikoliv televizí jako takovou. Ta je prý jen jedním z mnoha faktorů, které poškozují zdraví. Proto také považuje veškeré stanovování limitů za nereálné a zbytečné.
Přidat nový komentář