Časným přiložením nově narozeného miminka k prsu lze předejít pozdějším problémům. Dítě by mělo být po porodu nahaté položeno na břicho rodičky. Novorozenec se sám dokáže doplazit k prsu matky a začne sát bez cizí pomoci. První kojení po porodu je proto nanejvýš důležité. Novinářům to dnes řekla lékařka Anna Mydlilová z Národního laktačního centra.
U matky i dítěte se při prvním kojení vytváří oxytocin, takzvaný hormon lásky, který aktivuje produkci mléka, pomáhá při tvorbě speciálních růstových hormonů, ulevuje od bolesti a sbližuje matku a dítě. Každým dotykem s bradavkou dochází k uvolnění oxytocinu z mozku dítěte i matky.
Podle fyziologa Jindřicha Mourka z Jihočeské univerzity nezajišťuje mateřské mléko pouze výživu dítěte. Poskytuje dítěti výživu přiměřenou jeho věku a schopnosti zpracovat ji. Obsahuje také například molekuly potřebné pro výstavbu mozku a sítnice i prvky, které ovlivňují imunitu organismu a emoční vývoj dítěte. Malé odchylky v prvních dnech života mohou znamenat velké změny v dospělosti.
V poslední době proto lékaři ve světě změnili názor na rutinní poporodní odsávání z nosu, dutiny ústní a žaludku miminka. Dítě po takovém zákroku vystrkuje z úst vše, co vnímá jako vetřelce, včetně prsu. Podle Mydlilové se dokonce prokázalo, že odsávání může být v dospělosti příčinou střevní neurózy. Kojené děti jsou vystaveny menšímu riziku obezity. Mateřské mléko obsahuje regulační hormon, dítě pije častěji a nepřejídá se. U dětí krmených z lahvičky mají maminky tendenci své potomky krmit více, než potřebují. Mateřské mléko má čtyřikrát více cholesterolu, protože novorozenec ho potřebuje více. Jestliže ho nemá, začne tělo cholesterol vytvářet a vytváří ho i v době, kdy už vyšší potřeba pominula.
Jana Vignerová ze Státního zdravotního ústavu novinářům řekla, že pediatři často posuzují prospívání kojeného dítěte pouze podle jeho váhových přírůstků. Správně by měli změřit i délku dítěte a oba údaje porovnat s růstovými grafy, které jsou součástí zdravotního a očkovacího průkazu dítěte. U dětí výlučně kojených do půl roku se může stát, že jejich hmotnostně-výškový poměr ve srovnání s doporučenými růstovými grafy klesá. Je to důsledek poněkud specifického růstu plně kojených dětí, které bývají štíhlejší než děti dokrmované. Taková odchylka by neměla být automatickým důvodem k zavedení umělé výživy, zdůraznila Vignerová.
Nacházíte se v archivu neaktuálních článků!
Pokud hledáte aktuální informace o nemocech a jejich příznacích, chcete vědět detaily a průběh různých vyšetření, nebo se zajímáte o možnosti prevence, využijte horního menu nebo navštivte hlavní stránku Ordinace.cz.
