Léto je pro většinu lidí synonymem pro příjemné činnosti, mezi které patří především grilování, výlety, vodní sporty nebo relaxace v přímořských letoviscích. Všechny tyto radovánky však mohou pokazit nečekané komplikace v podobě potíží se zažíváním. Jak si nezkazit krásné slunečné dny, vysněnou dovolenou a chvíle odpočinku?
Zažívacím potížím lze předejít dodržováním poměrně jednoduchých pravidel. A to i bez pilulek. Často je mnohem vhodnější prevencí zažívacích potíží popíjení minerální vody z karlovarského pramene, přírodního léčivého zdroje používaného k pitným kúrám v případě obtíží s trávicím traktem.
Dehydratace, konzumace tučných jídel a alkoholu vedou jak k riziku vzniku neinfekčního zánětu žaludku (akutní gastritidy), tak k riziku vzniku žlučníkových obtíží a v nejtěžších případech i ke vzniku akutního zánětu slinivky břišní (akutní pankreatitidě).
„Vzhledem k vysokým teplotám je v létě riziko dehydratace s možným zhoršením funkce ledvin nebo jejich selháním výrazně pravděpodobnější. Pacienti užívající diuretika (léky zvyšující množství moči) mají k dehydrataci výrazně vyšší sklony, také riziko užívání léků snižujících krevní tlak je vysoké. Vyšší teploty způsobují rovněž větší prokrvení kůže a svalů, hrozí riziko zhoršeného prokrvení trávicího traktu se všemi výše popsanými důsledky,“ vysvětluje doc. MUDr. Pavel Kohout, PhD., primář interního oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze, a doporučuje:
„je proto vhodné konzumovat stravu, která nebude příliš zatěžovat trávicí trakt ani orgány s ním související, jako jsou játra, žlučník a slinivka břišní. Neméně důležité je důsledně dbát na pitný režim, a pokud dochází ke zvýšenému pocení, například při zvýšené fyzické aktivitě z důvodu náročné práce či sportovních aktivit, doplňovat s tekutinami i minerální látky, především sodík, draslík a hořčík.“
Čtěte také: Akutní zánět slinivky břišní: bezprostřední ohrožení života
Jídlo z grilu je chuťově atraktivní, a proto v letních měsících velmi oblíbené. Hlavní nebezpečí představuje nedostatečná úprava masa, nebo naopak maso přepálené, tmavě zbarvené. Při grilování většinu lidí neuspokojí menší porce masa, popř. zeleniny, často dochází k nadměrné konzumaci jídla, a tím i k většímu riziku zažívacích potíží.
Čtěte také: Lékaři radí, jak se v létě vyhnout průjmům
Na krátké i celodenní výlety připravuje spousta rodičů svačiny. V letních horkých dnech se jídlo kazí hodně rychle, proto je třeba vybírat potraviny, které nepodléhají zkáze, nebo je uchovávat tak, aby se minimalizovalo riziko jejich zkažení. Z hlediska rizika zažívacích potíží je určitě bezpečnější zastavit se a posvačit cestou čerstvé jídlo. Na cesty (obzvlášť aktuálně při mnoha dopravních omezeních a čekání) se doporučuje hlavně dostatečné množství neslazených nápojů, popřípadě něco „malého“, kdyby na výletě nebylo na dosah občerstvení. Měly by to být suché potraviny, například celozrnné sušenky, tyčinky s ořechy, semínky, ale bez polevy, dále ovoce, které je pevné a nehrozí jeho pomačkání, třeba jablko, banán, sušené ovoce.
Kdo dává na zahraniční dovolené přednost individuálnímu stravování, které si zajišťuje v místě pobytu nákupem místních potravin, měl by také myslet na jejich správné uchovávání. V destinacích, kde je standardní teplota velmi vysoká, podléhají potraviny zkáze ještě rychleji a hrozí nevolnost a několik dní zkažené dovolené. Stejně nebezpečné je uchovávání potravin na pláži. Každá země má svá specifická jídla, někdy velmi odlišná od tuzemského stravování – jiné druhy koření, neobvyklé kombinace potravin, odlišné sestavení jednotlivých chodů. I v takovém případě je na místě ostražitost a postupné navykání na jiný způsob stravy. Pro trávicí systém představuje riziko také stravování „all inclusive“, kdy hosté často zapomenou na střídmost a snaží se ochutnat najednou vše, co se nabízí.
Čtěte také: Antibiotika a probiotika patří k sobě
„Když problémy se zažíváním nastanou, doporučuje se zejména strava bez hrubé vlákniny, to znamená s vyloučením celozrnného pečiva, ovoce a zeleniny se slupkou, zrníčky nebo semínky a luštěnin. Neměla by se konzumovat také smažená, tučná, kořeněná a přeslazená jídla,“ radí Bc. Lucie Růžičková, vedoucí nutriční terapeutka ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
„Naopak vhodná je pitná kúra, která se užívá v případě obtíží s trávicím traktem i v lázeňských zařízeních. Velmi silně mineralizovaná voda se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité Mlýnský pramen, výtěžek z přírodního léčivého zdroje, pochází z Karlových Varů a doporučuje se k prevenci i zklidnění v době zažívacích potíží, například při nevolnosti – cca 200 ml před hlavními jídly (tzn. 3–4x denně, 20–40 minut před jídlem). Dávka se upravuje podle věku, pohlaví, snášenlivosti, a protože jde o silně mineralizovanou vodu, měla by se po nějaké době udělat v popíjení přestávka. Mlýnský pramen je přírodní minerální voda, a tak může být při zažívacích potížích první volbou, dříve než léky,“ navrhuje Bc. Růžičková.
Jak v létě odlehčit trávicímu systému:
- Půlku talíře zaplňte zeleninou, například zeleninovými saláty s různými druhy semínek, pečenými paprikami, lilky a rajčaty, brokolicí s mrkví připravenými v páře.
- Vybírejte jednodušší úpravu libového masa, jako je pečená ryba na citrónech, kuřecí plátek pečený v alobalu s rajčaty a bazalkou nebo telecí nudličky se žampióny sypané sýrem.
- Zařazujte do jídelníčku těstovinové saláty se zeleninou a třeba tuňákem, saláty s luštěninami, kuskusem nebo bulgurem, vyzkoušejte quinou, jáhly, pohanku.
- Na svačiny využívejte bohatou nabídku ovoce a připravujte si například ovocné saláty s ořechy.
- Místo majonézy používejte bílý jogurt apod.
- Omezte množství smažených jídel, jako jsou smažená masa, hranolky, americké brambory.
- Snižte konzumaci knedlíků, omáček, dortů, zákusků, moučníků s máslovými krémy, šlehačkou.
- Dodržujte pitný režim a v horkých letních dnech navyšte množství nápojů, které by měly být neslazené (pramenitá voda, přírodní minerální voda, ředěný 100 % džus, domácí ice tea aj.).
- Preventivně zařaďte přes léto minerální vodu z přírodního léčivého zdroje Mlýnský pramen (obecně 1–2x denně 200 ml před hlavním jídlem, přesné množství se řídí věkem, pohlavím, popřípadě zdravotním stavem).
