Průjmem nazýváme příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Neexistuje přesné vymezení průjmu. Co je pro někoho již průjmem, je pro jiného obvyklou normou. S určitou mírou nepřesnosti můžeme za průjem označit 3 a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den. Obvyklá je i naléhavost defekace. Důležitá je změna od normálního způsobu vyprazdňování.
„Průjmové onemocnění postihuje drtivou většinu cestovatelů, většinou jej způsobují infekční původci, jako jsou bakterie, viry nebo paraziti. Může se objevit při každé razantnější změně prostředí, kontaktem s novými bakteriemi a s tím související změnou naší mikroflóry. Spouštědlem může být také intoxikace, potravinové alergie či intolerance, ale i zvýšená psychická zátěž – stres z cestování, únava. Takový průjem může skončit bohužel i v nemocnici na kapačkách – a to v případě masivní dehydratace, kdy je třeba doplnit tekutiny a minerály,“ říká MUDr. Peter Mikolášek, lékař kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.
Dehydratace z průjmů ohrožuje nejvíce děti – ty potřebují denně přijmout tekutiny v objemu 10 – 15 % své váhy, dospělému stačí 4 %.
„Měli bychom si uvědomit, že nejedeme trpět, ale užít si volno, místa kam jedeme a všeho, co nás tam bude obklopovat. Co se nákupu a konzumace jídla a pití týče, stačí se řídit pravidly „šesti O“: obchod, originál, otevřít, oloupat, omýt, ovařit,“ doplňuje MUDr. Mikolášek. Jednou z možností, jak připravit trávicí trakt na cestu je podle specialistů preventivní podávání probiotik, která osídlí střevo a posílí imunitu.
Čtěte také: K rychlému uzdravení pomohou probiotika
„Pokud se akutní průjem rozvine, je možné probiotika využít k jeho zmírnění a zkrácení doby trvání. Pomohou také rychlejší obnově střevní mikroflóry,“ uvedl předseda Mladých praktiků MUDr. Norbert Král. Zkrácení doby trvání akutních průjmových onemocnění za pomoci probiotik dokazují i klinické studie.
„Probiotických bakterií a přípravků je celá řada, nejvíce studií popisuje pozitivní efekt u bakterií Lactobacillus rhamnosus a Saccharomyces boulardii. Ty obsahují některé dostupné probiotické přípravky,“ uvádí MUDr. Mikolášek.
Podle známého cestovatele, viceprezidenta Českého klubu cestovatelů Jiřího Kolbaby, snáší každý člověk cestování jinak.
„Já mám například skvělé zažívání a zvládám i země s nižším hygienickým standardem. Dávám si pozor na vodu z neprověřených zdrojů, vyhýbám se listové zelenině, u níž nevím, čím byla hnojena a všechno umývám. V cestovní lékárničce sebou vždy nosím z preventivních důvodů „letní“ probiotika,“ říká cestovatel, který procestoval více než 130 zemí světa a navštívil všechny kontinenty.
Zažívací obtíže se často pojí i s cestováním po letních festivalech a stravováním ve stáncích rychlého občerstvení.
„Ve vedru se potraviny rychle kazí a tak se hudebnímu fandovi může odleželý párek v rohlíku lehce vymstít. S hygienou to na festivalech také nebývá valné, a je škoda koncert oblíbené kapely poslouchat na záchodovém prkénku,“ dodal MUDr. Norbert Král.
Čtěte také: Moderní vyšetření střev: virtuální 3D kolonoskopie
Infekční průjmová onemocnění kromě opakovaného nucení na stolici někdy provází horečka, bolesti svalů a kloubů, únava, zvracení, zimnice, bolesti břicha. Akutní průjem trvá jen několik dnů, chronický déle než 14 dnů a vyžaduje nasazení vhodné léčby.
