Průjmem nazýváme příliš časté vyměšování nezvykle řídké stolice. Neexistuje přesné vymezení průjmu. Co je pro někoho již průjmem, je pro jiného obvyklou normou. S určitou mírou nepřesnosti můžeme za průjem označit 3 a více neformovaných až vodnatě řídkých stolic za den. Obvyklá je i naléhavost defekace. Důležitá je změna od normálního způsobu vyprazdňování.
V žaludku se hromadí vzduch většinou proto, že je nasáván (spíše než polykán) při jídle nebo při neurotickém tiku (aerofagie). Jiným zdrojem plynu v žaludku mohou být nápoje sycené CO2, případně plyn vzniká chemickou reakcí HCl s jinými látkami (bikarbonáty). V střevě může být příčinou plynatosti spolykaný vzduch, plyny vzniklé činností bakterií při poruchách trávení (kvasná a hnilobná dyspepsie), nebo nemožnost odchodu plynů při střevním uzávěru. Náhlá a velká plynatost může vznikat zvýšeným průnikem krevních plynů do střeva nebo omezeným vstřebáváním plynů ze střeva do krevního řečiště. Meteorismus může být jediným projevem funkční poruchy tlustého střeva (funkční kolopatie), ale i vážného organického onemocnění trávicí trubice (stenosy zánětlivé nebo nádorové).Břicho může být až nezvykle vzedmuté, lehce citlivé. Větry buď neodcházejí (závažnější varianta), nebo odcházejí nadměrně. Při zástavě plynů (a stolice) je nutno konsultovat lékaře.
V léčbě se snažíme ovlivnit vyvolávající mechanismus. Zkoušíme eliminační diety, plynopudné čaje, léky upravující střevní mikrofloru (eubiotika, např. Lactobacillus acidophilus), podáváme volně prodejná deflatulencia (SAB, Espumisan, Ceolat), což jsou přípravky snižující povrchové napětí, spasmolytika, přírodní adsorbující silikáty (Smecta).
