V devatenácti letech člověk většinou kypí zdravím, a když zajde k lékaři s tím, že se zadýchává a má trochu oteklou nohu, asi nečeká nic zásadního. I Pavla šla ke své ošetřující lékařce s relativním klidem. Do svých devatenácti let se léčila jen s lehkým průduškovým zánětem a kromě léků na astma neužívala nic jiného než hormonální antikoncepci. Právě ta ale spustila problém, který ji mohl stát život.
„Strach lidí z toho, že by se mohli ve zdravotnickém zařízení nakazit koronavirem stále trvá, je ale menší než na jaře – tehdy se nám z pravidelných nebo i prvních prohlídek odhlašovaly až dvě třetiny objednaných pacientů. Nyní je to do 20 % maximálně,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE a první místopředseda České gastroenterologické společnosti (ČGS).
Propad počtu těch, kteří si přišli na dermatologii nechat zkontrolovat znaménka a změny na kůži, zaznamenal také prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc, MBA, FCMA, ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Na jaře jich podle něj přišlo o třetinu méně než minulý rok ve stejném období. Měnící se znaménko se může rychle vyvinout do rozsáhlého melanomu, který člověka ohrožuje na životě. Ročně zhoubným melanomem onemocní 3 500 lidí. Nemocnice přitom podle prof. Arenbergera provoz kožní kliniky v souvislosti s covidem-19 nijak neomezovala.
Zpomalení či úplné zastavení se netýká jenom péče o „neakutní“ pacienty, ale také preventivních a screeningových programů
„Každý měsíc, kdy se nepokračuje ve screeningu kolorektálního karcinomu, propadají sítem včasného záchytu stovky lidí. Ti se mohou v budoucnu potýkat s vážným nádorovým onemocněním. Stejně tak se může vymstít prodlužování termínů kontrol u chronických pacientů se střevními záněty,“ pokračuje prof. Lukáš. Programem screeningu rakoviny tlustého střeva ročně v Česku „v dobách míru“ projdou tisíce lidí. Diagnózu rakoviny tlustého střeva a konečníku si každoročně vyslechne více než 7600 Čechů.
Podle gastroneterologa se lidé, kteří ze strachu z koronaviru otálejí s objednáním na pravidelnou kontrolu, nemají čeho bát.
„Pacientům se střevními záněty nehrozí riziko závažnějšího průběhu infekce – naopak, ti, co se léčí biologickou a biosimilární léčbou jsou podle posledních vědeckých poznatků před těžším průběhem nemoci chráněni. Dokonce u nich často nákaza koronavirem probíhá asymptomaticky,“ doplňuje prof. Lukáš. Pandemie koronaviru podle prof. Arenbergera nijak podávání biologické a biosimilární léčby neomezila.
„Pokud pacient přijde, léčbu dostane. Pravdou je, že někteří se pro léky v tomto obdobní nedostavili – jejich stav se pak horší. U nás jsou to naštěstí výjimky,“ říká prof. Arenberger.
K pravidelným kontrolám chronických pacientů využívají lékaři v co možná největší míře telemedicínu.
„Kontroly u vhodných pacientů provádíme s pomocí webové aplikace tzv. IBD asistenta,“ popisuje prof. Lukáš. Každý rok si diagnózu střevního zánětu vyslechne asi 2 000 Čechů. V tuzemsku nyní žije přibližně 55 000 lidí s nějakou formou tohoto onemocnění.
