Měření krevního tlaku doma či jen u lékaře?

Lidé by si proto měli nechat změřit tlak při každé návštěvě lékaře. si Krevní tlak však lze kontrolovat i doma samoměřicím přístrojem. Na rozdíl od klasického rtuťového tonometru jsou však naměřené hodnoty pouze orientační. Výsledky doma používaných měřičů tlaku ovlivňuje řada vlivů, například i to, že pacient jej nesprávně přiloží a přístroj vyhodnocuje i jiné zvuky než jen tep.

Digitální měřiče většinou stanovují nižší hodnoty, než ve skutečnosti člověk má. Tím se však užitečnost náramkových měřičů krevního tlaku nezpochybňuje. Pro pacienta je zajímavé, když ví, jak mu tlak během dne kolísá. Z ojediněle naměřených vysokých hodnot by neměl dělat ukvapený závěr; tlak se během dne pravidelně mění a stoupá například při fyzické aktivitě či rozčilení.

Teprve když naměřené vysoké hodnoty se vyskytují opakovaně, je čas navštívit svého lékaře. Tlak u zdravého dospělého jedince by měl být nižší než 140/80 mmHg, nová doporučení udávají hodnotu dokonce 130/75 mmHg, a u diabetiků 125/70 mmHg. První číslo vyjadřuje tlak ve chvíli, kdy srdce vypumpuje krev do oběhu, druhé je dáno odporem drobných cév proudící krvi. Pro hodnocení zdravotního stavu je důležitější hodnota spodního tlaku. Horní hodnota je více ovlivněna rozrušením či fyzickou námahou, spodní pak napovídá o stavu organismu.

Pacienti s kolísavým tlakem někdy nechtějí užívat léky v obavě, že ovlivní i nízké hodnoty a oni omdlí. Lékaři však nevidí důvod k obavám. Při nízkém tlaku může dojít k zatočení hlavy, ale pro tělo je obecně nízký tlak zdravější než tlak vysoký. Je proto chybou, když je léčba přerušena vysazením léků. V současné době lékaři mohou pacientovi nabídnout i léky, samostatné i v kombinaci, které se užívají pouze jednou denně a poskytují účinnou kontrolu krevního tlaku po celých 24 hodin.

Vysoký tlak má v České republice čtvrtina dospělé populace, polovina se léčí, a z nich ovšem jen polovina je léčena správně a dosahuje požadovaných hodnot.