Mozková mrtvice postihuje i třicátníky

Cévní mozková příhoda (CMP) je náhlá porucha krevního oběhu mozku, která vede k nevratnému poškození mozkové tkáně. Jde o akutní stav, který vyžaduje neodkladnou lékařskou pomoc, kdy nejdůležitější roli hraje čas. Čím dříve jsou příznaky rozpoznány, tím dříve může být zahájena účinná léčba v nemocnici. Podle mechanismu vzniku se dělí na ischemické cévní mozkové příhody a hemoragické cévní mozkové příhody. 

• Ischemický mozkový infarkt (nedokrvení mozku) vzniká následkem ucpání mozkové tepny, které způsobí snížení nebo zastavení přítoku krve do mozku.
• Hemoragická CMP (tzv. krvácení do mozku) vzniká v důsledku prasknutí mozkové tepny, které způsobí buď akutní zakrvácení do mozku nebo mezi mozkové obaly.

U ischemické i hemoragické CMP přestanou být mozkové buňky zásobeny okysličenou krví a brzy začnou odumírat. Tím dochází ke ztrátě mozkových funkcí, kterou postižená část kontrolovala – např. centrum pohybu (objeví se poruchy hybnosti), řeči (objeví se nesrozumitelná nebo drmolivá řeč) či zraku (poruchy zraku či rozmazané vidění).

Až 30 % pacientů na následky CMP umírá. Častým následkem bývá trvalá invalidita, např. narušení schopnosti hýbat jednou polovinou těla, porucha tvorby řeči, zhoršení zraku anebo poruchy paměti. Pokud se však člověku zasaženému akutní CMP dostane včasné pomoci, může vyváznout bez jakýchkoliv následků, nebo jen s lehkým postižením (např. mírné oslabení končetin).

Rizikové faktory a primární prevence CMP

Škála rizikových faktorů, často rozhodujících o výskytu CMP, je široká.

Tyto faktory mohou být:

• Neovlivnitelné – věk, pohlaví, dědičnost, roční období (jaro, podzim)
• Ovlivnitelné – kouření, obezita, hormonální antikoncepce, alkohol
• Přidružené – nedostatek fyzické aktivity, psychosomatický typ

Pro omezení počtu čím dál širšího spektra pacientů, které CMP postihuje, je důležité pokusit se danému onemocnění předejít třeba jen změnou návyků jedince. Mezi základní body prevence a omezení ovlivnitelných a přidružených faktorů CMP patří zejména:

• Zdravý životní styl: Zdravá a vyvážená strava přispívá nejen k celkově lepší fyzické i psychické kondici, ale přímo ovlivňuje také výskyt cukrovky a pozitivně přispívá k prevenci mrtvice, která jde svými příznaky často „ruku v ruce“ právě s onemocněním diabetes.
• Pohyb: Pravidelné cvičení může snížit riziko výskytu CMP.
• Nadváha: Lidé trpící nadváhou jsou jednou z nejohroženějších skupin. CMP je způsobena přerušením přívodu krve do části mozku. Cévy obézního člověka jsou více postiženy aterosklerózou a tím pádem je riziko omezení či přerušení proudění krve v cévách vyšší.
• Kouření a alkohol: Kuřáci a lidé s příjmem nadměrného množství alkoholu patří mezi časté pacienty postižené CMP. Přestat kouřit, či omezit požívání alkoholu může zachránit zdraví i život.
• Preventivní prohlídky: Pravidelná prevence u praktického lékaře může včas odhalit problémy pacienta s vysokým krevním tlakem nebo zvýšenou hodnotu cholesterolu. Tyto a další populační onemocnění jsou součástí rizik ovlivňujících možnost výskytu CMP.

Pokud k CMP dojde, pak je nejdůležitější co nejdříve rozpoznat její příznaky, nečekat a ihned kontaktovat rychlou záchrannou službu, protože jen tak je možné člověku s CMP v přednemocniční péči pomoci.

Nejdůležitějším faktorem je čas!!!

Varovné signály existují!

Mrtvice člověka nezasáhne bez varování. Existuje tzv. poslíček mozkové příhody. Může se stát, že krevní sraženina na chvíli ucpe některou z cév v mozku, což vede například k náhlé ztrátě zraku nebo neschopnosti mluvit. Mnoho lidí tomuto drobnému výpadku nevěnuje pozornost, protože příznaky většinou během několika minut odezní. Avšak za několik hodin, dní nebo týdnů může člověka postihnout cévní mozková příhoda s vážnými následky.

Těmto přechodným symptomům se říká transitorní ischemická ataka (TIA). Avšak i příznaky TIA nesmí být podceňovány. V případě vzniku TIA je potřeba se ihned dostavit do nemocnice k neurologickému vyšetření, na základě kterého se stanoví riziko zhoršení příznaků. Včasné nastavení léčby anebo krátkodobá hospitalizace u rizikových pacientů mohou zabránit zhoršení příznaků a trvalým následkům.

Jaké jsou nejčastější příznaky?

Problém je v tom, že příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laická veřejnost pak není připravena příznaky správně rozpoznat, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují, nevšímají si jich.

Projevy mrtvice mohou být nejasné a pro běžného člověka spíše zvláštní, než že by vypadaly jako život ohrožující. Postižený je obvykle mírně zmatený, může padat, mít zhoršené vidění nebo vyjadřování. Poměrně jednoznačné ale je, pokud nedovede splnit jednoduché úkoly jako je úsměv nebo vypláznutí jazyka, zopakování krátké věty nebo zvednutí obou rukou nad hlavu. Pokud tyto úkony nezvládne, neváhejte a volejte okamžitě 112. Právě úsměv s jedním pokleslým koutkem, jazyk natočený na stranu, neschopnost zopakovat větu nebo nesymetrický pohyb končetin či neschopnost udržet předmět jsou typickými a jasnými důkazy toho, že pacient právě prodělal cévní mozkovou příhodu. Pokud se mu do čtyř hodin dostane odborné lékařské pomoci, je vysoká pravděpodobnost, že bude vyléčen bez následků.

Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu. Ten zahrnuje tři základní příznaky:

• Prvním je pokles ústního koutku, člověk se přestane symetricky smát.
• Druhým je slabost končetin, paže a nohy na jedné straně těla. Testujeme ho předpažením po dobu 10 vteřin, pokud oslabená paže klesá, je pozitivní. 
• Třetím a posledním příznakem je náhle vzniklá porucha řeči. Člověk například není schopen najít správná slova, říká nesmysly, zadrhává se nebo nemluví vůbec.

Necelá čtvrtina pacientů bohužel nemá uvedené příznaky, ale mnoho jiných. Jde například o:

• zrakové poruchy – náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku,
• náhlá porucha vědomí, brnění nebo necitlivost poloviny těla, krutá bolest hlavy doprovázená během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopnost položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení.

„Při podezření na cévní mozkovou příhodu je třeba okamžitě volat záchranku,“ říká primář MUDr. Aleš Tomek z Neurologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol v Praze. Podle něj je zahájení léčby takzvanou trombolýzou, tedy podáním léků na rozpuštění sraženiny a zprůchodnění cévy, třeba do čtyř a půl hodiny po vzniku cévní mozkové příhody. Některé modernější mechanické způsoby (trombektomie) lze provést sice až do 24 hodin, ale úspěšnost je mnohem vyšší v prvních hodinách po vzniku příhody.

Jak správně pomoci?

Jedinou správnou reakcí je okamžité volání rychlé záchranné služby na čísle 155 nebo 112. Pacienta se snažíme udržet ve stabilizovaném stavu (umožnit mu volné dýchání, nikam ho nepřevážet). Pokud má být léčba účinná, musí být zahájena co nejdříve, ideálně během 4,5 hodin od vzniku příznaků. K tomu může dopomoci správná diagnóza či popis průběhu příhody nahlášená již při přivolání Rychlé záchranné služby.

Statistiky bohužel ukazují, že povědomí o CMP je v populaci České republiky velice nízké (v celosvětovém měřítku je situace velmi podobná). Přitom čas je nejdůležitějším ovlivnitelným faktorem. Mozkové buňky jsou schopny bez kyslíku a živin přežít jen několik minut. Jen pro představu – každou minutu od vzniku mozkového infarktu nenávratně umírá téměř 2 milióny mozkových buněk.

Proto se řada lékařů a epidemiologů snaží o pravidelné edukační kampaně, jejichž cílem je zvyšovat povědomí o CMP a tímto snižovat následky CMP. 

Mrtvici lze předcházet

Stejně jako ostatním chorobám lze i mrtvici předcházet. Zdravý životní styl, dostatek pohybu, nekuřáctví, vyhýbání se stresu a pravidelné prohlídky u lékaře patří k základním zásadám, jak se této choroby vyvarovat.
„Obzvláště pozorní by měli být ti, kteří mají v rodině nějakou genetickou zátěž nebo se u nich projevily některé z rizikových faktorů, například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol. Lidé by neměli podceňovat prevenci. Doporučuji, aby se seznámili s projevy mrtvice a tím byli schopni rozpoznat příznaky v prvních okamžicích. Mohou tím zachránit život nejen sobě, ale i někomu ze svého okolí,“ zdůrazňuje primář MUDr. Aleš Tomek.

Zdroj: fnusa.cz