Třicet tisíc lidí ročně v Česku postihne mozková mrtvice. Avšak nejvýše jedno a půl procenta z nich se léčí správně.
Z NABÍDKY LÉKÁRNA.CZ
Při CMP dochází k přerušení toku krve do některé části mozku. Krev přivádí do mozku kyslík a další nezbytné živiny. Lidský mozek spotřebuje více než 20 procent kyslíku, což z něj dělá jeden z energeticky náročných orgánů. Bez kyslíku vydrží mozkové buňky a neurony pouhých pět minut. Poté začínají postupně odumírat. Pokud se rychle neobnoví přívod krve a kyslíku do mozku, může dojít k trvalému poškození nebo ke smrti. Mozková příhoda nebolí a její příznaky lidé často podceňují.
Jak poznat mrtvici
Více než tři čtvrtiny pacientů lze identifikovat podle jednoduchého testu. Ten zahrnuje tři základní příznaky:
Pokles ústního koutku
Pokud máte pocit, že s dotyčným člověkem není něco v pořádku, řekněte mu, aby se usmál nebo vycenil zuby. Jestliže se jedna strana hýbe méně a obličej se zdá být asymetrický, zavolejte okamžitě 155!
Ochrnutí končetin
Vyzvěte vyšetřovaného, aby předpažil a držel obě paže 10 vteřin dlaněmi vzhůru. Jestliže jedna z končetin poklesne (a to i v řádu několika málo centimetrů), volejte 155!
Porucha řeči
Vyzvěte člověka s podezřelými příznaky, aby vám něco pověděl, např. pojmenoval předměty v okolí. Sledujte, zda je řeč zřetelná, srozumitelná, plynulá, jestli vám dotyčný rozumí a používá správná slova. Pokud ne, volejte 155!
Sanitku zavolejte i v případě, kdy se objeví jen jeden ze tří základních příznaků. Nepodceňujte situaci ani tehdy, když tyto příznaky samy odezní. Do několika minut se mohou vrátit a mohou být ještě silnější!
Necelá čtvrtina pacientů bohužel nemá uvedené příznaky, ale mnoho jiných. Jde například o:
- zrakové poruchy – náhle vzniklé dvojité vidění, výpadek poloviny zorných polí u každého z očí, náhlý výpadek zraku na jednom oku,
- náhlá porucha vědomí,
- brnění nebo necitlivost poloviny těla,
- krutá bolest hlavy doprovázená během několika málo hodin ztuhlostí šíje, tedy neschopnost položit bradu na hruď, nebo závratě a zvracení.
Problém je v tom, že příznaků je celá řada, někdy jich u jednoho pacienta může být víc najednou. Laická veřejnost pak není připravena příznaky správně rozpoznat, a pokud nejsou výrazné, někteří pacienti je podceňují, nevšímají si jich.
Mrtvice je hlavně souboj s časem
„U tohoto typu onemocnění se počítá každá minuta, čím dříve pacient dorazí, tím větší je šance, že odejde bez následků. Většina pacientů s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou – mrtvicí – může trombolýzu dostat maximálně do 4,5 hodin od prvních příznaků. Nová evropská a česká doporučení teď pro vybrané pacienty posouvají tuto dobu až na 9 hodin, nicméně stále je to boj o každou minutu,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP. Nová doporučení vydává jak Evropská organizace pro cévní mozkové příhody (ESO), tak Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti. Docent Tomek připomíná, že mozkové příhody postihují stále častěji mladší ročníky, a neurologové se tak setkávají i s 30–40letými pacienty.
Pokud se člověk nedostane s mozkovým infarktem do nemocnice včas, hrozí mu invalidita, například v podobě zhoršení pohybu, řeči, zraku, sluchu, paměti, v horším případě i smrt.
„Naopak včasná léčba znamená, že člověk má větší šanci odejít z nemocnice „po svých“ nebo jen s mírným postižením. Obecně lze říci, že u vybraných pacientů je lepší nedělat nadbytečná doplňující vyšetření a nezdržovat provedení trombolytické léčby – čas je zásadní,“ připomíná neurolog.
Co je trombolýza?
Trombolýza je léčebná metoda používaná k rozpuštění akutního uzávěru některé z mozkových tepen krevní sraženinou. Nejčastějšími indikacemi jejího použití je uzávěr mozkové tepny na podkladě trombózy (vznik krevní sraženiny v místě poškození nebo zúžení tepny) nebo následkem embolizace (vmetení krevní sraženiny z jiného místa, nejčastěji ze srdce.
Medikamentózní trombolýza může být prováděna systémově (tzn. celkově), a to intravenózní infuzí látek rozpouštějících sraženiny. Systémová medikamentózní trombolýza snižuje srážlivost krve nejen lokálně, ale v celém krevním oběhu. Druhým přístupem je tzv. intraarteriální trombolýza, při níž je lék podáván pomocí malé hadičky (katetru) přímo do místa, kde krevní sraženina blokuje cévu. Tento postup je upřednostňován u pacientů, u nichž se nedoporučuje silné ředění krve v celém těle, například u pacientů po operaci. Intraarteriální trombolýza má navíc rychlejší a silnější účinek, což může být obzvláště výhodné v případě velkých krevních sraženin.
Trombolýza pomáhá i u jiných diagnóz
Jak uvádí prof. MUDr. Daniel Šaňák, Ph.D., vedoucí lékař Komplexního cerebrovaskulárního centra Neurologické kliniky FN Olomouc, trombolýzu je možné podat i vybraným pacientům s nádorem nebo nedávným srdečním infarktem.
„Výsledky velkých analýz klinických dat pacientů z mezinárodních registrů ukazují, že trombolýza je bezpečná i u těch, kde není zpočátku zcela jasné, zda je příčinou neurologického postižení mrtvice, nebo jiná, méně závažná diagnóza jako např. záchvat migrény či epileptický záchvat, anebo potíže psychického rázu imitující mrtvici,“ vysvětluje prof. Šaňák. Stejně tak by neurologové neměli otálet s podáním léků při „malých neurologických nálezech“. Podle primáře Neurologického oddělení a iktového centra Nemocnice Chomutov MUDr. Jiřího Neumanna přichází s „malým“ nálezem do nemocnic 30–40 % pacientů.
„Dříve tito lidé na trombolýzu nedosáhli, přitom zde existuje větší riziko pozdějších handicapujících následků, a to dokonce u jedné třetiny z nich. I u těchto pacientů je bezpečné a přínosné trombolýzu provést,“ říká primář.
Nová doporučení upravují i způsob léčby těch, kteří dostali mozkovou mrtvici před probuzením (tzv. wake up stroke).
„Protože není možné určit čas vzniku, nemohla být trombolýza u pacientů, kterých je mezi 20 a 25 %, provedena. Analýzy však ukazují, že tito lidé z léčby jednoznačně profitují a u více než 60 % z nich dosahujeme velmi dobrého léčebného výsledku,“ doplňuje prim. MUDr. Jiří Neumann.
Neurologové v nových doporučeních také řeší situace, kdy pacienti utrpí mrtvici na protisrážlivé (antikoagulační) léčbě a v případě trombolýzy u těchto pacientů existuje riziko závažného krvácení.
„Počet lidí na antikoagulanciích včetně II. generace (NOAC) se řádově zvyšuje. V poslední době také například kvůli infekci covid-19 a s ní spojenému zvýšenému riziku trombotických komplikací. U většiny pacientů nemůže být trombolýza provedena. Výjimkou je jeden z preparátů NOAC, který má dostupné specifické antidotum – látku s opačným účinkem, která umožnuje okamžité vyrušení protisrážlivého účinku,“ doplňuje prof. Šaňák.
Čtěte také: Rehabilitace po mrtvici: rychlost rozhodne
Cévní mozkové příhodě lze předcházet
Nejlepší prevencí cévní mozkové příhody je omezení rizikových faktorů, které ji mohou vyvolat. Patří mezi ně pokročilý věk, diabetes (cukrovka), kouření cigaret, ateroskleróza, migrény, pravidelná vysoká konzumace alkoholu, vysoká hladina cholesterolu, užívání drog, dědičné faktory, nadváha, poruchy spánku, špatný životní styl, hormony, rodinná dispozice, sedavé zaměstnání, úrazy krku, stres a deprese.
Jak se vyhnout rizikům, která mohou mrtvici způsobit
- Nezanedbávejte pravidelné preventivní prohlídky, nechte si zkontrolovat hladinu cholesterolu i krevní tlak. Se svým lékařem zkonzultujte, jak upravit vaši životosprávu.
- Pravidelně cvičte, jezte zdravou a vyváženou stravu. Vyhněte se potravinám s vysokým obsahem nasycených tuků, naopak zařaďte do jídelníčku ovoce a zeleninu. Pokud budete denně konzumovat pět a více porcí ovoce a zeleniny, snížíte riziko mrtvice.
- Hlídejte si svou váhu, obezita je dalším rizikovým faktorem cévní mozkové příhody.
- Přestaňte kouřit a snižte denní příjem alkoholu. Muži by měli denně konzumovat maximálně dvě standardní dávky alkoholu, ženy jednu.
- Cukrovka a mrtvice mají mnoho stejných rizikových faktorů. Snížíte-li riziko cukrovky, snížíte i riziko mrtvice. Pokud již cukrovkou trpíte, konzultujte možnosti léčby se svým lékařem.
Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtnosti ve světě. Ročně toto onemocnění celosvětově postihne více než 17 milionů lidí. Liší se dle typu – ischemická, u níž je příčina podobná jako u srdečního infarktu s tím rozdílem, že k uzávěru cévy dochází v mozku, a ne v srdci. Ischemická CMP tvoří přibližně 90 % všech mozkových příhod. Hemoragická, při které dochází ke krvácení do mozku, tvoří přibližně 10 %.
Zdroj: mozkovaprihoda.cz, www.ictus.cz, casjemozek.cz