Plicní mor je vzácná a zároveň nejnebezpečnější forma morové infekce. Šíří se především kapénkami od nakaženého člověka a bez rychlé léčby může vést k úmrtí. Jaké má příznaky a jak probíhá léčba?
Při poskytování zdravotní péče, resp. při čerpání zdravotních služeb, musí poskytovatelé dodržovat řadu práv pacienta. Naopak pacient má zase určité povinnosti, které musí plnit. Práva a povinnosti pacienta vycházejí zejména ze zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Informování pacienta
Pacient má právo ptát se lékaře či zdravotnického personálu, když nerozumí způsobu léčby a potřebuje vysvětlit léčebný postup či odbornou terminologii.
Poskytovatel zdravotních služeb je povinen zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu. Musí tedy pacientovi srozumitelně popsat způsob léčby, vysvětlit, jak léčba bude probíhat a v čem spočívá, včetně rizik, možných následků, případných alternativních postupů a následné rekonvalescence.
Poskytovatel zdravotních služeb musí pacientovi (nebo osobě určené pacientem) umožnit klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a k navrhovaným zdravotním službám, které by pacientovi měly být poskytovány. Odpovědi mají být pacientovi zodpovězeny, tak aby jim porozuměl.
Poskytovatel nemůže odmítnout vyšetření pacienta, který trvá na podání srozumitelných informací o svém zdravotním stavu nebo o zdravotních službách, které jsou navrženy k léčbě jeho zdravotních obtíží.
Pacient se může vzdát podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě má být podána. Záznam o vzdání se podání informace o zdravotním stavu a určení osoby, které má být informace o zdravotním stavu podána, je součástí zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi; záznam podepíše pacient a zdravotnický pracovník. K vzdání se podání informace o zdravotním stavu se nepřihlíží, jde-li o informaci, že pacient trpí infekční nemocí nebo jinou nemocí, v souvislosti, s níž může ohrozit zdraví nebo život jiných osob.
Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo:
- na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni,
- na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
- zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak,
- vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence,
- znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
- odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
- právo vzdát se podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě může být informace podána,
- právo určit osoby, které mohou být/nesmí být informovány o jeho zdravotním stavu,
- být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče,
- nezletilá osoba má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
- odmítnout léčbu a má být současně informován o zdravotních důsledcích svého rozhodnutí,
- být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
- přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
- přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti (dále jen „duchovní“) v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li jiný právní předpis jinak; návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
- na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb,
- vyslovit tzv. “dříve vyslovené přání“, tj. pro případ, kdyby se pacient dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, může takový souhlas vyslovit předem
- očekávat, že veškeré zprávy a záznamy týkající se jeho léčby, jsou považovány za důvěrné. Ochrana informací o nemocném musí být zajištěna i v případech počítačového zpracování.
Nemocný v závěru života má právo na citlivou péči všech zdravotníků, kteří musí respektovat jeho přání, pokud tato nejsou v rozporu s platnými zákony.
Zdravotní služby se poskytují se souhlasem
Pacient může odmítnout vyslovit souhlas s poskytnutím zdravotních služeb, nejde-li o případ, kdy lze zdravotní služby poskytnout bez souhlasu, bude mu tedy opakovaně podána informace o jeho zdravotním stavu v rozsahu a způsobem, ze kterého je zřejmé, že neposkytnutí zdravotních služeb může vážně poškodit jeho zdraví nebo ohrozit život. Jestliže pacient i nadále odmítá vyslovit souhlas, učiní o tom písemné prohlášení (revers). Pacient může svůj souhlas s poskytnutím zdravotních služeb i odvolat. Odvolání souhlasu není účinné, pokud již bylo započato provádění zdravotního výkonu, jehož přerušení může způsobit vážné poškození zdraví nebo ohrožení života pacienta.
Pacient má právo nahlížet do zdravotnické dokumentace o něm vedené, pořizovat si výpisy nebo kopie, či požádat o výpis ze zdravotnické dokumentace, a to do 30 dnů od obdržení žádosti pacienta.
Pokud je pacient (případně zákonný zástupce, osoba blízká v zákonem stanovených případech nebo osoba zmocněná) nespokojen s chováním lékaře nebo jeho přístupem, považuje podávané informace za nekvalitní, nebo má dokonce podezření na zanedbání péče, případně na pochybení při operacích, může si stěžovat.
Jak si stěžovat na doktora kvůli léčbě?
Prvotně je vždy nejlepší pokusit se vyřešit problém přímo s dotyčným lékařem či jeho nadřízeným. Pokud to není možné, nebo to k ničemu nevede, lze podat oficiální stížnost. Pokud nejste spokojeni se zdravotní péčí, které se vám dostává, můžete podat stížnost příslušnému poskytovateli zdravotních služeb (např. prostřednictvím ředitele nemocnice, manažera kvality nebo přímo lékaři, pokud je současně poskytovatelem zdravotních služeb – např. jde-li o praktického lékaře).
Pokud nebudete s jejím vyřízením spokojeni, můžete se obrátit na místně příslušný krajský úřad (jedná se o krajský úřad, v jehož správním obvodu je zdravotnické zařízení, v němž jsou zdravotní služby poskytovány). K tomu je třeba uvést důvody, proč nejste s vyřízením stížnosti ze strany poskytovatele spokojeni. Dále můžete podat stížnost na konkrétního lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta České lékařské komoře, České stomatologické komoře nebo České lékárnické komoře (např. pro neetický výkon zdravotnického povolání) nebo se můžete obrátit na vaši zdravotní pojišťovnu (zejména v otázce neoprávněných úhrad za péči).
Poskytovatel je povinen vyřídit vaši stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení. V odůvodněných případech může tuto lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů.
Za pacienta může podat stížnost osoba, kterou pacient k tomuto úkonu zmocnil. V případě pacienta s omezenou svéprávností tak může učinit opatrovník. Pokud pacient zemřel, náležejí práva na podání stížnosti jeho osobám blízkým.
Pokud se domníváte, že všechny předchozí kroky nebyly dostatečné, máte právo postupovat cestou občansko-právní žaloby. Na soud se poškozený pacient zpravidla obrací až ve chvíli, kdy není spokojen s pokusem o mimosoudní vyrovnání. Např. pokud požaduje náhradu újmy a nepodařilo se mu s poskytovatelem zdravotních služeb dohodnout. V takovém případě lze podat občanskoprávní žalobu.
I lékaři mají svá práva
Tak jako pacient může odmítnout navrhovanou léčbu a přejít k jinému lékaři, tak i odborníci ze zdravotnictví mohou své pacienty odmítnout. Nikoliv pro to, že mají jiný názor na léčbu, ale například pro to, že je pacient na lékaře opakovaně hrubý či obtěžuje pacienty v čekárně. V současnosti je také legální vyřadit z péče pacienta, který úmyslně a soustavně nedodržuje navrženou individuální léčbu, se kterou předtím souhlasil. Pokud pacient s odmítnutím nesouhlasí, může proti takovému postupu podat stížnost.
Jak s vámi lékař může ukončit spolupráci?
Pacienta lze vyřadit z kartotéky nejčastěji proto, že úmyslně nedodržuje léčbu, ke které předtím dal souhlas. Lékař tak může učinit po předchozí domluvě s pacientem a vydá mu písemnou zprávu, ve které je uveden důvod odmítnutí. Pacienta nelze odmítnout proto, že nesouhlasí s doporučenou léčbou nebo poté, co pacient podal na lékaře stížnost.
Povinnosti pacientů a jiných osob
Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen:
- dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
- řídit se vnitřním řádem poskytovatele zdravotních služeb,
- uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
- pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
- nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Tyto povinnosti náleží také zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je současně povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem.
