Jak je to s nárokem na bezplatné očkování proti chřipce a pneumokokům u seniorů?

Očkování proti chřipce bývá vhodné spojit s očkováním proti pneumokokovým infekcím, zejména u starších a nemocných osob. Zatímco ale proti chřipce je nutno očkovat každoročně, protože vakcína se pro každou novou sezonu mění podle toho, jaký typ chřipkových virů je očekáván, proti pneumokokovým infekcím se dospělí očkují jen jednou.

Očkování proti pneumokokovým infekcím

Proti pneumokokovým infekcím se očkování pojištěnců nad 65 let věku v současné době provádí vakcínou PREVENAR 13 a u ní doposud nebyla stanovena potřeba přeočkování. Jen u osob v minulosti očkovaných polysacharidovou vakcínou PNEUMO 23 se doporučuje přeočkování aplikací jedné dávky konjugované vakcíny PREVENAR 13, a to nejdříve za 5 let od předchozí aplikace vakcíny PNEUMO 23. V takovém případě pojišťovna hradí i toto přeočkování, jde-li o pojištěnce nad 65 let.

Očkování proti chřipce

Senioři nad 65 let věku mají ze zákona nárok na bezplatné očkování proti chřipce. V sezóně 2020–2021 se bude očkovat čtyřvalentními vakcínami (INFLUVAC TETRA a VAXIGRIP TETRA). Úhrada z veřejného zdravotního pojištění je stanovena na 297,74 Kč a pokrývá cenu vakcíny VAXIGRIP TETRA (jde tedy o ekonomicky nejméně náročnou variantu). V případě volby vakcíny INFLUVAC TETRA je třeba počítat s doplatkem.

Čtěte také: Je to chřipka nebo jen nachlazení?

Kdo má dále nárok na bezplatné očkování?

Vedle toho mají nárok na úhradu z veřejného zdravotního pojištění také zákonem určené rizikové skupiny bez věkového omezení. Očkování proti chřipce i pneumokokovým infekcím (a také proti invazivním meningokokovým infekcím a invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae typ b) je hrazeno u pojištěnců s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny, pojištěnců po transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pojištěnců se závažnými imunodeficity, nebo u pojištěnců po prodělané invazivní meningokokové nebo invazivní pneumokokové infekci. Očkování proti chřipce je hrazeno ještě u dalších zákonem stanovených skupin osob: jsou to pacienti po splenektomii nebo po transplantaci krvetvorných buněk, pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným diabetem nebo onemocněním srdce a cév, dýchacích cest či ledvin, a dále osoby umístěné ve zdravotnických zařízeních dlouhodobé lůžkové péče nebo v domovech pro seniory apod.

Čtěte také: Chřipku není radno podceňovat, ale vyležet

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?

Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září. Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad. Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až I rok. Protože virus chřipky se neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.

Má očkování nějaké nežádoucí účinky?

Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6ti měsíců věku i těhotné ženy od 2.trimestru těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu. Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které rychle bez další léčby odezní. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin. Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.

Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?

Očkování zajišťuje nejčastěji praktický lékař, Zdravotní ústavy a očkovací centra. 

Zdroj: vzp.cz, www.szu.cz