Bolest hlavy po skleničce vína, šálku kávy nebo některých potravinách lidé často automaticky označí za migrénu. Podle zkušeností lékárníků z online poradny Lékárna.cz ale může jít o jiný mechanismus – například reakci organismu na histamin nebo kombinaci více faktorů, které ovlivňují cévy, hydrataci i metabolismus. Řada lidí přitom vůbec netuší, že jejich „migréna“ může souviset spíše s tím, co během dne jedí nebo pijí.
Takzvané odpočty se týkají jen osob, kterým je přiznán invalidní důchod (tj. platí za ně pojistné stát) a zároveň jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který zaměstnává více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců.
Odpočet znamená, že se z vyměřovacího základu pro výpočet pojistného u takového zaměstnance odečte částka, která je vyměřovacím základem pro pojistné hrazené státem. Za daného zaměstnance se tedy neodvádí pojistné vypočtené ze skutečně dosažené mzdy/platu. Vyměřovacím základem je jen částka přesahující částku, která je vyměřovacím základem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát. Odpočet může být uplatněn i v případě, kdy skutečnosti, které jsou podmínkou pro jeho přiznání, netrvají po celý kalendářní měsíc.
Od 1. 1. 2020 se vyměřovací základ pro pojistné hrazené státem zvýšil na 7 903 Kč ze současných 7 540 Kč. Výše tohoto vyměřovacího základu je od 1. 1. 2020 používána pro odpočet u osob, kterým je přiznán invalidní důchod a které pracují u zaměstnavatele, který má v řadách svých zaměstnanců více než 50 % invalidních důchodců. Můžeme připomenout, že výpočet a odvod pojistného za zaměstnance provádí zaměstnavatel; pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Odpočet ve výši 7 903 Kč se tedy uplatňuje od platby pojistného za leden 2020, odváděné v únoru.
Dříve měli nárok na odpočet všichni zaměstnanci (a také osoby samostatně výdělečně činné), za které byl současně plátcem pojistného stát. V roce 2004 byly odpočty zrušeny a od roku 2005, po další změně zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, má na odpočet nárok jen uvedená skupina pojištěnců.
Ostatní nemají při souběhu zaměstnanec + státní pojištěnec (resp. OSVČ + státní pojištěnec) nárok na odpočet, ale nejsou povinni dodržet minimální vyměřovací základ zaměstnance (resp. minimální vyměřovací základ OSVČ). U OSVČ musí souběh trvat po celé rozhodné období, tj. po celý kalendářní měsíc, za který se pojistné platí. U zaměstnanců musí být minimální vyměřovací základ dodržen pouze v té části měsíce, kdy zaměstnanec nebyl v kategorii státních pojištěnců. Minimální vyměřovací základ se pak sníží v poměru počtu kalendářních dní o dobu, kdy zaměstnanec byl osobou, za kterou platí pojistné i stát. V tom případě se ale jedná o snížení vyměřovacího základu na poměrnou část, nikoli o odpočet.
Zdroj: www.vzp.cz
