Pásový opar, latinsky herpes zoster, je virové onemocnění spojené s možnými dlouhodobými a závažnými zdravotními komplikacemi. Je způsoben reaktivací viru varicella zoster, stejného viru, který při tzv. primoinfekci způsobuje plané neštovice. Tyto viry po prodělané primoinfekci organismus neopouštějí a přežívají v něm trvale. Riziku rozvoje pásového oparu je tedy vystaven každý, kdo, většinou v dětství, prodělal plané neštovice.
Riziko rozvoje pásového oparu a jeho komplikací jako je postherpetická neuralgie stoupá od 50 let věku. Dalšími rizikovými skupinami jsou osoby s jinými základními onemocněními jako jsou například onkologická onemocnění, cukrovka, CHOPN, astma, chronické onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění a další.
„Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice. Ve vyšším riziku onemocnění jsou lidé ve věku nad 50 let, kdy dochází k přirozenému slábnutí imunity, a dále lidé s oslabenou imunitou z důvodu jiného základního onemocnění. Ohroženi jsou tak například onkologicky nemocní, nebo pacienti s onemocněním jako je cukrovka, CHOPN, astma, chronické onemocnění ledvin a další,“ uvádí docentka MUDr. Jitka Fricová, Ph.D, vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Pásovým oparem může onemocnět i zdravý člověk, který je vystaven dlouhodobému stresu, či vyčerpání.
Projevy pásového oparu
Pásový opar se obvykle projevuje bolestivým výsevem puchýřů na kůži, který se objevuje typicky na jedné straně těla, obvykle v oblasti trupu. Může se však vyskytnout i jinde například na krku nebo v obličeji. Bolest vyvolaná pásovým oparem bývá charakterizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocity elektrických výbojů. Tato bolest může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti pacientů, jako jsou například práce, oblékaní, spánek nebo chůze.
Mimo bolesti a vyrážky se u pásového oparu můžete setkat také s příznaky podobnými chřipce. Ty mohou zahrnovat horečku, zimnici, únavu, nevolnost, bolesti žaludku, průjem, citlivost na světlo a bolest hlavy.
Léčba pásového oparu
Léčba pásového oparu spočívá v podávání celkových protivirových přípravků, tzv. antivirotik. Podávají se většinou v tabletách. Při rozsáhlém postižení jsou nemocní hospitalizováni a podávají se v infuzích. Tato léčba umožňuje podstatně zkrátit proces hojení pásového oparu a také výrazně zmírnit bolesti a další nepříjemné komplikace.
K hojení lze doporučit tekutý pudr. K zasušení je vhodná také zinková mast. K hojení již suchých stroupků lze použít aloe vera gel.
V nabídce Lékárna.cz naleznete pudry a zásypy.
Nezbytnou součástí léčebného režimu pásového oparu je také dostatek spánku a odpočinku, vyvarování se stresovým situacím a výraznější fyzické aktivitě či nachlazení. Samozřejmostí je dostatek vitaminů, nejlépe v přirozené formě. Vnitřně v průběhu léčby pomáhá užívat vitamíny skupiny B jako B-komplex. K podpoře imunity zařaďte také zinek, selen a omega-3.
Při objevení pásového oparu bychom kůži vůbec neměli vystavovat slunci a neměli bychom se ani chodit koupat. A to až do úplného zahojení puchýřků. Hygienu samozřejmě dodržovat musíme, ale je třeba nemocné místo příliš nemáčet, ideální je pouze ho rychle opláchnout a ošetřit místní léčbou.
Navzdory možné závažnosti pásového oparu a jeho možným dlouhodobým dopadům na kvalitu života, stále řada lidí toto onemocnění a jeho vážné následky nezná. Pojďme se podívat na nejčastější mýty, které o něm kolují.
PÁSOVÝ OPAR: MÝTY A FAKTA
Mýtus: Kdo měl neštovice, nemusí se pásového oparu bát.
Fakt: Je tomu přesně naopak. Pouze u toho, kdo už plané neštovice prodělal (nejčastěji v dět ství), může dojít k rozvoji pásového oparu. Plané neštovice i pásový opar způsobuje stejný virus – virus varicella zoster. Při primoinfekci (neboli primární/první infekci) vyvolá tento virus právě plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává virus ve spící formě v těle člověka. Pásový opar je potom způsobený reaktivací tohoto viru. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80%, dle údajů z let 1996-1997 dokonce 90 až 98% u osob starších 40 let. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar.
Mýtus: Pásový opar je pouze onemocnění kůže.
Fakt: To není úplně přesné. Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice. Prvními příznaky pásového oparu jsou často bolest, svědění nebo pálení v oblasti, kde se později vyrážka objeví. Typická vyrážka je ve formě puchýřků, které se obvykle objevují na jedné straně těla nebo obličeje podél postiženého nervu. Vyrážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky, a může mít tak výrazný vliv na kvalitu života. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu. Ve výjimečných případech může pásový opar probíhat i bez vyrážky a projevuje se pak bolestí v oblasti nervového zakončení.
Mýtus: Nejedná se o bolestivé onemocnění.
Fakt: Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může být doprovázeno komplikacemi. Puchýřky se obvykle vysévají během 7 až 10 dnů a vymizí do 2 až 4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu. Může se vyskytnout až u 20-30% pacientů, kteří prodělali pásový opar. Tato bolest bývá charakterizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocit elektrických výbojů. Může být tak intenzivní alimitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti, jako je oblékání, chůze, nebo spánek a mít tak výrazný vliv na kvalitu života.
Mýtus: Pásovým oparem jsou ohroženi jen starší lidé.
Fakt: Pásový opar si nevybírá. Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice, bez ohledu na to, jak zdravý se člověk cítí. Lidský imunitní systém spřibývajícím věkem přirozeně slábne a je to právě tento s věkem související pokles funkce imunitního systému, který umožní spícímu viru varicella zoster se reaktivovat a způsobit tak pásový opar. Proto se onemocnění nejčastěji vyskytuje u osob starších 50 let a u osob starších 18 let soslabeným imunitním systémem. Pokud patříte mezi většinu dospělé populace, která plané neštovice vdětství prodělala, máte virus, který způsobuje pásový opar, již v sobě. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar.
Mýtus: Pásový opar je vysoce infekční onemocnění.
Fakt: Infekčnost pásového oparu je oproti planým neštovicím významně nižší. Infekční je teku tina puchýřků, přímým kontaktem s tekutinou se může nakazit osoba, která se s varicella zoster virem ještě nesetkala. U takového člověka by se potom nákaza projevila jako plané neštovice.
Mýtus: Pásový opar je pouhá vyrážka.
Fakt: Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které se projevuje výsevem puchýřků nakůži, obvykle najedné straně těla nebo obličeje podél postiženého nervu. Vy rážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky a mít tak výrazný vliv na kvalitu života. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie, je jednou z nejčastěj ších komplikací pásového oparu amůže se vyskytnout až u20-30% lidí spásovým oparem.
Mezi další možné komplikace může patřit např. postižení očí, ke kterému dochází, pokud dojde k výsevu pásového oparu v oblasti oka. Přítomná bývá také výrazná bolestivost, výjimečně může dojít i k poruše vidění. Takový typ pásového oparu se odborně nazývá herpes zoster ophthalmicus. Tento typ pásového oparu představuje 10–20% všech případů pásového oparu.
V případě, že jsou postiženy nervy inervující oblasti kolem uší a úst, mohou být přítomné bolesti a pocit zvonění v uších, porucha rovnováhy, nevolnost, ztráta chuti na polovině jazyka, snížena tvorba slin a výjimečně může dojít i ke ztrátě sluchu.
Mýtus: Proti pásovému oparu neexistuje prevence.
Fakt: Proti onemocnění pásovým oparem existuje prevence v podobě očkování.
Na trhu je dostupná vakcína, která pomáhá chránit dospělé jedince před pásovým oparem (herpes zoster) a postherpetickou neuralgií (PHN), dlouhodobou bolestí nervů po onemocnění pásovým oparem. Vakcína je určena pro dospělé ve věku 50 let a starší a dospělé ve věku 18 let a starší se zvýšeným rizikem výskytu pásového oparu. Podává v 2dávkovém schématu v odstupu 2 měsíců mezi dávkami. Pokud je nutná flexibilita očkovacího schématu, může být druhá dávka podána kdykoliv mezi 2 a 6 měsíci po první dávce. Dle současných údajů pomáhá očkování chránit proti pásovému oparu až 10 let a toto přetrvání ochrany je nadále sledováno.
Mezi další preventivní opatření patří běžné hygienické návyky, jako je časté mytí rukou či nesdílení ručníků, toaletních potřeb apod. Vedle toho se hodí posilovat nespecifickou imunitu, a to zejména vyváženým jídelníčkem a zdravým životním stylem, případně i doplňky stravy k těmto účelům určeným.
Posilovat iminutu můžete zvýšeným příjmem vitamínů a minerálů (vitamín C, zinek, echinacea, omega 3, vitamín D), zdravou stravou, doplněním kvalitních tuků (omega 3) a také dostatkem spánku a odpočinku.
Vhodné vitamín a minerály nakoupíte z pohodlí domova na Lékárna.cz.
Pokud si nejste jisti, který produkt je pro vás nejlepší, kontaktujte lékárníky v online poradně na Lékárna.cz - milerádi vám poradí!
