Potápěčská nemoc a dusíková narkóza

Potápěčská nemoc (dekompresní nemoc, kesonová nemoc) je způsobena tvorbou velmi drobných bublinek plynu (dusíku) v kloubech, cévním systému a ostatních tkáních těla. Při potápění je lidské tělo vystavováno zvyšujícímu se tlaku v závislosti na tom, jak hluboko se potápí. Dusík, který je vdechován pod stále větším tlakem se stále více rozpouští v krvi. Jestliže se potápěč vynoří rychle, tlak v těle se vrací rychle k normálu, což způsobí, že dusík se rychle uvolňuje z roztoku, nestačí se rychle vydýchat a tvoří drobné bublinky. Bublinky pak takto blokují drobné cévy a způsobují stav zvaný embolie. Tato embolie je obzvláště nebezpečná, jsou-li blokovány cévy v mozku.

Příznaky provázející dekompresní nemoc mohou být následující: bolest v kloubech, závratě, nenormální držení těla nebo potíže při chůzi, zkrácený dech, svědění kůže, nebo částečné či přechodné ochrnutí. Nástup těchto příznaků je podle závažnosti do několika minut až několika hodin.

První pomoc

• vytažení postiženého z vody,
• uložení do stabilizované polohy na levém boku (snaha zabránit plicní embolii),
• uložení hlavou dolů (snaha zabránit mozkové embolii),
• inhalace čistého kyslíku (je-li k dispozici),
• zabránit ztrátám tepla (podchlazení může zhoršit dekompresní nemoc),
• co nejrychlejší transport do nejbližšího zařízení, kde je k dispozici přetlaková (hyperbarická) komora k léčbě těchto stavů.

Zde je provedena rekomprese pod odborným lékařským dohledem a postupná, pomalá dekomrese. Velkou úlohu hraje časový faktor od nehody do poskytnutí odborné pomoci. Prodleva může znamenat závažné odradit ostatní od pokusů postiženého znovu ponořit do předchozí hloubky a tím provést zbytečný pokus o "rekompresi". To je velmi nebezpečné a může to naopak dekompresní nemoc zhoršit. Je třeba mít na paměti, že dekompresní nemoc se může manifestovat při cestě letadlem, při kterém je tělo dekomprimováno poklesem tlaku v závislosti na výšce letu. To může způsobit opožděnou reakci na dekompresi při potápění.

Dusíková narkóza

Dusík je inertní plyn, což znamená, že při běžném atmosférickém tlaku, na který jsme zvyklí, na nás nikterak nepůsobí. Je-li však vdechován pod vysokým tlakem, objevují se u něj vlastnosti, které pozorujeme u anestetik (látky, které nás omamují, nebo přímo uspávají). Obecně je dusíková narkóza stav, který se může objevit při dlouhotrvajícím potápění v hloubkách větších než 35 metrů.

Budete-li poskytovat první pomoc potápěči postiženému dusíkovou narkózou, budete mu spíše poskytovat první pomoc při poraněních, nebo jiných situacích, které budou tímto stavem způsobeny.

Jaké jsou příznaky? Pocit euforie, iracionální chování, poruchy soustředění, závrať, brnění a znecitlivění rtů, úst a prstů a extrémní únava. Postižení potápěči si strhávají dýchací náústky, brýle a ploutve, nebo se náhle potápějí do větších a nebezpečnějších hloubek. Postižený potápěč podlehne velmi pravděpodobně panice a příliš rychle se vynořuje, nebo zůstává příliš dlouho na dn, neschopen se pro velkou únavu vynořit. Všechny tyto iracionální činy mohou způsobit vážné poranění nebo smrt nejen postiženého, ale i neškoleného zachránce.

První pomocí je dostat postiženého co nejrychleji z vody. Jsme-li svědky takové příhody, je třeba dotyčného odradit od dalšího potápění a přemluvit jej k odpočinku za kontroly až do zotavení. Pokud se nemocný zotavuje velmi pomalu je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Je třeba mít na paměti, že dusíková narkóza může být spojena s potápěčskou nemocí a zkomplikovat postupné vynořování.

Stlačení potápěčských brýlí

Jedná se o nepříjemnou příhodu, která je způsobena změnou tlaku vzduchu uvnitř potápěčských brýlí během sestupu. Objem vzduchu uvnitř brýlí se zmenšuje s hloubkou a gumová nebo latexová manžeta brýlí může stlačit nebo sevřít tkáně obličeje. Jestliže není tlak vzduchu v brýlích vyrovnáván, mohou být oči nebo tkáně obličeje spolu se vzrůstajícím tlakem vody přímo nasávány do brýlí. Potápěč musí vyrovnat nosem tlak v brýlích a tím situaci zvládnout. Podtlak v brýlích působí nejen na oči a tkáně tváře, ale i na nosní, čelní a čelistní dutiny, což může způsobit náhlé a silné krvácení z nosu. Krvácení z nosu většinou člověka na souši moc nerozhází, ale v několikametrové hloubce vždy působí hrozivě a panika při potápění může skončit velmi nebezpečnou situací. Krev může přilákat i některé hladovce.

Příznaky stlačení brýlí mohou být: bolest a nepříjemný tlak okolo tváří a očí, popraskané cévky v bělmu, bolest hlavy, bolesti v hlavových dutinách a následné červené podlitiny, modřiny a otok tváře.

První pomocí je ošetření krvácení z nosu a prohlídka dalších škod u lékaře.

Před cestou k moři mějme na paměti:

• potápění do menších hloubek se "šnorchlem" bez kyslíkového přístroje je bezpečnější po krátkém nácviku,
• nafukovací bóje je i při tomto druhu potápění velmi vhodná, neboť lodní šrouby motorových člunů mohou potápěčům zamotat hlavu,
• potápění s dýchacím přístrojem vyžaduje dobrý nácvik pod vedením zkušeného potápěče,
• nikdy se nepotápět pouze sám, neboť čím více lidí je přítomno, tím větší je naděje na záchranu při jakékoliv náhlé příhodě,
• pokud je vám víc než 45 let, nebo máte zdravotní potíže, nechte se před kursem vyšetřit vaším lékařem a zkonzultujte s ním svůj zdravotní stav,
• mořskou faunu a jiná lákadla je bezpečnější obdivovat spíše z povzdálí, zvláště nerozeznáme-li žraloka od delfína!

Pojedete-li letos k moři vezměte si s sebou brýle, ploutve a šnorchl. Je to fajn!!