Předčasný porod. Lékaři již dopředu dokážou zjistit, že se tak stane

Zdravé těhotenství zpravidla trvá 40. týdnů. Za předčasný se považuje takový porod, kdy se miminko narodí před ukončeným 37. gestačním týdnem. V Česku se za hranici životaschopnosti považuje porodní hmotnost 500 gramů nebo ukončený 24. týden těhotenství, přičemž lékaři jsou dnes v některých případech schopni zachránit i miminka narozená už ve 22. týdnu těhotenství.

Podle délky trvání těhotenství je předčasný porod dělen do třech základních podskupin:

• extrémně předčasný (extremely preterm): < 28. týdne (tedy méně než 28+0),
• velmi předčasný (very preterm): od 28+0 do 31+6 týdne těhotenství,
• mírný až pozdní předčasný (moderately to late preterm): od 32+0 do 36+6 týdne.

Příčiny předčasného porodu

Příčina spontánního předčasného porodu dosud není spolehlivě objasněna. Rizikové faktory předčasného porodu rozdělujeme na neovlivnitelné a ovlivnitelné.

Mezi neovlivnitelné rizikové faktory zejména patří:

• předchozí předčasný porod,
• infekce těhotné ženy,
• nadměrně rozepjatá děloha (u vícečetných těhotenství),
• těhotenství v pozdním věku, zvláště pak u prvorodiček.

Mezi ovlivnitelné rizikové faktory předčasného porodu patří:

• kouření a užívání drog u těhotné ženy,
• chybějící prenatální péče,
• krátký interval mezi porody,
• anémie (chudokrevnost) i stres těhotné ženy.

Předčasný porod mohou lékaři předpovědět

Během krátké návštěvy do 45 minut délky mohou lékaři předpovědět riziko hrozícího předčasného porodu. Metoda míří především na skupinu žen se zatíženou porodnickou anamnézou. Jsou to těhotné, které prodělaly předchozí předčasný porod, narození mrtvého dítěte nebo potrat ve 2. trimestru (či dva a více potratů v 1. trimestru), případně mají zkrácené děložní hrdlo pod 25 mm. 

Pro koho ja všetření vhodné

Vyšetřeni je určeno pro těhotné ženy s vysokým rizikem předčasného porodu, které:

• v minulosti již předčasně porodily (před 36+6 týdnem těhotenství),
• nebo v předchozím těhotenství potratily po 16. týdnu těhotenství,
• nebo mají zkrácené hrdlo dělohy (cervikometrie < 25 mm do 25. týdne těhotenství).

Jak všetření probíhá

Vyškolený tým lékařů a porodních asistentek odebere u těhotné ženy anamnézu, to znamená, že ženy jsou pečlivě vyzpovídány. Cílem je hledat ve zdravotní historii faktory, které se podílejí na riziku předčasného porodu. Následuje odběr krve, moči, slin a stěr z pochvy.  Vyšetření se provádí mezi 20. až 27+6. týdnem těhotenství a jedním z parametrů pro vyhodnocení je koncentrace fetálního fibronektinu. Fetální fibronektin je glykoprotein přítomný ve vaginálním sekretu v časné fázi těhotenství. S postupujícím těhotenstvím mizí a jeho přítomnost naznačuje blížící se předčasný porod. Součástí je vaginální vyšetření ultrazvukem (odborně cervikometrie), kde se ověřuje délka hrdla dělohy.

Vyšetřeni je zcela zdarma a je určeno pro ženy z celé České republiky. Na základě výsledků se vypočítá, jak je vysoká pravděpodobnost rizika, že může k porodu dojít v nejbližších týdnech, nebo dokonce dnech. Žena po vyšetření dostane písemně výsledek, který předá svému lékaři. Dle výsledku vyšetření může lékař porod oddálit nebo rodičku více sledovat. U některých žen se podaří porod oddálit až k donošení dítěte.

Pilotní projekt realizuje Národní screeningové centrum ÚZIS ČR ve spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou 1. LF UK a VFN v Praze za finanční podpory z Operačního programu Zaměstnanost. V rámci projektu bude vyšetřeno přes tisícovku žen v riziku předčasného porodu z celé ČR. Cílem pilotního projektu je připravit, otestovat a posoudit zavedení této screeningové metody do standardní zdravotnické péče v České republice.

Vyšetření rizika předčasného porodu, které vychází z britské studie QUiPP, provádějí zdarma v pražské porodnici u Apolináře a mohou se na něj přes internetový portál predcasnyporod.eu objednat těhotné ženy z celé republiky, které patří do rizikové skupiny a obávají se předčasného porodu, zvláště pokud již dříve prodělaly předčasný porod či jinou komplikaci po 16. týdnu těhotenství.

I když většina z předčasně narozených si dnes do života nebere žádné trvalé následky, pro většinu rodin se i tak jedná o velmi stresující a vyčerpávající záležitost.