Z analýzy průzkumu vyplývá, že 65 % respondentů by podstoupilo preventivní vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic, pokud by jim to lékař doporučil. Avšak pouze 38 % respondentů uvedlo, že už slyšeli o programu časného záchytu rakoviny plic (screeningu) v ČR. 39 % o něm dosud neslyšelo a zbylých 23 % si není jistých, zda o něm slyšeli. Zajímavé je, že rozdíly v povědomí mezi kuřáky a nekuřáky jsou zanedbatelné, přitom právě kuřákům je program určen – o to víc by o něm měli být informováni.
Kuřáci (i bývalí) se mohou hlásit sami
O screeningu by měli informovat praktičtí lékaři všechny své pacienty, kteří jsou současnými či bývalými kuřáky se zátěží 20 balíčkoroků a více (20 cigaret denně po dobu 20 let, 40 cigaret denně po dobu 10 let, atd.). Kuřáci však na oslovení od praktického lékaře nemusí čekat a sami se mohou na účast v programu dotázat.
„Na program časného záchytu karcinomu plic by se měli svého praktického lékaře zeptat všichni současní a bývalí kuřáci. Ošetřující lékař doporučí pneumologické vyšetření na základě zátěže – počtu vykouřených cigaret a roků, kdy pacient kouřil. Počáteční stadia karcinomu plic nemají příznaky a pro úspěch léčby je zásadní, aby byl nádor odhalen co nejdříve,“ popisuje MUDr. Jana Krejčí, pneumoonkoložka z Fakultní nemocnice Bulovka. Bližší informace o screeningu jsou dostupné na www.prevenceproplice.cz
Rakovina plic ohrožuje i nekuřáky
Průzkum také mapoval, zda si Češi uvědomují, že může rakovinou plic onemocnět i nekuřák. Povědomí o tom má 83 % respondentů (resp. s tímto tvrzením souhlasí). Zároveň však téměř polovina respondentů souhlasí s tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění přivodila svým životním stylem. Toto stigma může mít u pacientů s rakovinou plic za následek pocit viny a ovlivnit tak jejich psychiku a postoj k vlastní léčbě.
Mezi celoživotní nekuřáky, kteří onemocněli rakovinou plic, patří také paní Ilona Mančíková. K lékaři ji přivedl přetrvávající kašel po prodělaném onemocnění COVID-19, díky tomu byl nádor odhalen ve stádiu, které bylo možné operovat. „Jsem zářný příklad, že se tato nemoc nevyhýbá ani nekuřákům. Nikdy jsem nekouřila, ani nikdo z mé rodiny. Přesto mám diagnózu adenokarcinom plic. Nikdo, ani nekuřáci, by neměl podceňovat jakékoliv problémy s dechem nebo kašel. Vždy navštivte lékaře – je lepší zjistit, že nejde o nic vážného, než něco zanedbat. Kuřákům bych chtěla vzkázat: přestaňte kouřit, když tím můžete snížit riziko nejen své, ale také svých blízkých ohrožených pasivním kouřením. Jděte příkladem mladým a řekněte jim, ať kouřit nezačínají – protože sami víte, jak těžko se přestává,“ vzkazuje paní Mančíková, která se stala ambasadorkou projektu PROdýchej organizace Amelie, z.s.
Projekt pomáhá pacientům s rakovinou plic a metastatickým onemocněním plic zorientovat se v množství informací, které se jejich diagnózy týkají. Také poskytuje psychosociální podporu, mimo jiné se zpracováním pocitů viny či křivdy. „Ty mohou nemocní často zažívat – ať už to jsou kuřáci a nemoc si ‘mohli zavinit’ – nebo nekuřáci vnímající nespravedlnost, protože i když nekouřili, onemocněli. Nenechte se těmito pocity zavalovat, mluvte o tom, co cítíte, požádejte o konzultaci psychologa nebo psychoterapeuta, sdílejte s jinými,“ povzbuzuje ředitelka Amelie Michaela Čadková Svejkovská.
Shrnutí výsledků průzkumu:
Povědomí o programu časného záchytu rakoviny plic
- O programu časného záchytu rakoviny plic (screeningu) již někdy slyšelo 38 % lidí
- 39 % o něm dosud neslyšelo
- 23 % si není jistých, zda o něm slyšeli
- Častěji je program povědomý ženám (42 %) než mužům (33 %)
- Nejširší povědomí je ve věkové kategorii 50+ (rovná polovina dotázaných)
- Nejmenší znalost je mezi lidmi mladšími 20 let
- Rozdíly v povědomí mezi kuřáky a nekuřáky jsou zanedbatelné
Uposlechnutí doporučení lékaře podstoupit vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic
- Pokud by lékař doporučil preventivní vyšetření pro odhalení raného stádia rakoviny plic, většina lidí by na jeho doporučení dala (65 %), zatímco 13 % by spíše nebo určitě nešlo, 21 % neví
- Přístup se nijak neliší mezi kuřáky a nekuřáky
- Obecně lze říci, že s věkem roste ochota nechat se na doporučení lékaře vyšetřit
- Maximální ochotu nalezneme v segmentu lidí starších 60 let (71 %), naopak nejnižší u lidí mladších 20 let, kde by celých 30 % na radu lékaře spíše nebo určitě nedalo
Souhlas s tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění způsobila sama
- S tvrzením, že většina pacientů s rakovinou plic si onemocnění přivodila svým životním stylem, souhlasí téměř polovina dospělé populace
- Důležité je, zdali dotyčný kouří či v minulosti kouřil: s tvrzením souhlasí 68 % celoživotních nekuřáků a 53 % nynějších či bývalých kuřáků
- Čím starší člověk je, tím je více přesvědčen, že kuřáci si svou rakovinu plic způsobují sami
- Nejvíce jsou o tom přesvědčení lidé starší 60 let, kde tomu věří 69 % (oproti nejmladším, kde je to 52 %).
Povědomí o riziku onemocnění u nekuřáků
- Povědomí o tom, že rakovinou plic mohou onemocnět i nekuřáci, má v ČR 83 % (resp. s tímto tvrzením souhlasí)
- Nejširší povědomí o tom je ve věkové skupině 50+ (88 %), naopak nejnižší u nejmladší pod 20 let (70 %)
Povědomí o možnosti vyléčení chirurgickou cestou v případě odhalení nádoru v raném stádiu
- S tvrzením, že pokud je rakovina plic odhalena v raném stádiu, je možné pacienta vyléčit operativním odstraněním nádoru, souhlasí 59 % lidí (pouze 6 % nesouhlasí)
- Důležité je však i zjištění, že více jak 35 % lidí v tomto nemá jasno (názor).
Zdroj: plice.online