ahojte, pomáhá z těla odstranovat těžké kovy,toxiny a další jedovaté látky,pomáhá odstranit chronickou zácpu,čistí trávící ustrojí,jako probiotikum podporuje tvorbu prospěšných lactobacilů a bifidobakterií,podporuje zdravou krvetvorbu,zvyšuje hladinu hemoglinu,podporuje kožní metabolismus,hojení ran a vředů,posiluje imunitu organismu proti virovým onemocněním,podporuje zdravé funkce reprodukčních orgánů,prospívá celkové regeneraci organismu,zvyšuje energii a vitalitu a další a další věci my ji bereme celá rodinka plus malej má 4 a už jí bere od 1 roku a jsme s ní moooc spokojeni proto posílám dál více se dozvíte zde jsou tam supr články http://chlorellamrmia.blogspot.com/
Neexistuje snad žádná oblast výživy, která by byla tak bohatá na informace, jako oblast vztahu výživy k rakovině a současně žádná oblast, kde by se vyskytovalo tolik dezinformací, poskytujících klamnou naději pro pacienty s nádorovým onemocněním. Všechny údaje o nových zaručeně účinných protinádorových látkách, získané na laboratorních zvířatech, hlavně na hlodavcích, je třeba brát se značnou rezervou.
Také údaje epidemiologických studií, porovnávajících výskyt rakoviny s výživou lidí v různých zemích mohou vést k mylným závěrům. Tak se např. zjistilo, že existuje statisticky těsný vztah mezi rakovinou tlustého střeva a spotřebou tuku či masa. Jenže podobný těsný vztah se našel i pro nevýživový, ekonomický ukazatel - hrubý domácí produkt. Industrializované země mají vyšší úmrtnost na nádory tlustého střeva, ale současně i úplně jiný životní styl, takže obvinit maso či tuk jako přímou příčinu rakoviny není vědecky korektní.
Cílem tohoto přehledu je referovat o posledních seriozních výzkumech, které do určité míry spolehlivě dokazují vztah mezi některými faktory výživy a různými druhy rakoviny. Spolehlivé jsou pouze dlouhodobé, finančně značně náročné studie na vybraných lidských populacích, protože většina nádorů má dlouhou indukční periodu (= dobu mezi začátkem působení karcinogenu a vznikem nádorového onemocnění).
Každoročně se objevuje mnoho nových vědeckých studií věnovaných výzkumu rakoviny, ale přesné příčiny nádorového onemocnění dodnes neznáme. Díky molekulární biologii víme, že v podstatě jde o poruchu v přenosu informací, následkem toho se určitý druh buněk začne nekontrolovatelně množit. V pozadí tohoto procesu jsou poruchy nukleových kyselin, které jsou nosičem dědičnosti. K poruchám, které nakonec vyústí do nádorového onemocnění, může docházet pod vlivem různých druhů záření, látek v cigaretovém dýmu, v ovzduší, vodě i v potravinách. Negativní úlohu v těchto procesech má zhoubné působení volných kyslíkových radikálů, nad kterými organismus ztratil kontrolu.
I když hrozba rakoviny je často dědičná, je možné ji zmírnit správnou životosprávou, některé výživové faktory totiž mohou působit preventivně. Je zajímavé, že výživová doporučení pro prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocnění jsou podobná, i když jde o zdánlivě úplně rozdílné nemoci.
Zkušenosti z velikých intervenčních preventivních programů ukazují, že když se podaří prosadit do života zásady protisklerotické výživy, neklesne jen počet infarktů, ale často i výskyt rakoviny. Nejlepším důkazem je zkušenost z Finska, kde snížení spotřeby živočišných tuků a cigaret, společně se zvýšením spotřeby ovoce, zeleniny, ořechů a jiných plodin, vedlo k prudkému poklesu kardiovaskulárních chorob a současně k 50% poklesu úmrtnosti na různé druhy nádorového onemocnění.
Mnoho odborníků připouští, že jedním z rizikových faktorů pro vznik rakoviny je příliš vysoký příjem energie z potravy. Platí to hlavně pro některé druhy rakoviny u žen: obézní ženy mají zvýšené riziko onemocnění na rakovinu prsu a gynekologických nádorů. Jde však jen o statistický, pravděpodobnostní vztah, který nevylučuje, že podobný typ rakoviny vůbec neohrozuje i štíhlé ženy.
Nejvyšší úmrtnost na tyto druhy novotvarů je v severozápadní Evropě - ve Velké Británii, Irsku, Holandsku, Dánsku a na Islandu. Naopak nejnižší je výskyt rakoviny prsu v Africe a v Asii, kde je spotřeba tuků všeobecně nízká. Je však potřebné zdůraznit, že důležitou úlohu tu hrají i genetické a hormonální faktory. Nápadně zvýšené je riziko rakoviny prsu u svobodných, bezdětných a sterilních žen a u žen, které poprvé otěhotněly ve vyšším věku a měly jediné dítě.
Rozsáhlé výzkumy ukázaly, že ovoce a zelenina obsahují veliké množství biologicky aktivních látek, schopných snižovat riziko vzniku rakoviny. V těch částech světa, kde je nízká spotřeba ovoce a zeleniny, je úmrtnost na rakovinu vysoká, a naopak v zemích s vysokou spotřebou ovoce a zeleniny je výskyt různých druhů nádorů nižší. Nejde tu jen o náhodný statistický vztah, protože toto pravidlo platí i individuálně: výzkumy, ve kterých se na dobrovnících porovnával výskyt rakoviny se spotřebou zeleniny a ovoce, přišly k stejnému závěru.
Ovoce a zelenina totiž obsahují mnoho biologicky cenných látek potřebných pro řízení biochemických procesů a pro imunitní systém. Mezi tyto látky patří vitaminy C a E, karotenoidy, flavonoidy a mnoho dalších, méně probádaných látek. Jejich významnou úlohou je ochrana tkání před působením aktivních forem kyslíku, jejichž vznik v lidském těle podporuje kouření, konzumace alkoholických nápojů, hlavně destilátů, různé druhy záření a znečištěné životní prostředí. Jestliže člověk vystavený působení těchto faktorů současně konzumuje potravu s nízkým obsahem ovoce a zeleniny, jeho tkáně jsou více ohroženy zhoubným bujením.
Kromě ovoce a zeleniny existuje ještě další velká skupina potravin rostlinného původu, ve kterých odborníci až v posledních letech nacházejí množství látek se slibným protirakovinovým účinkem. Luštěniny jako fazole, hrách a sója, stejně tak jako obilí a ořechy jsou semena, jejichž posláním je rozmnožovat mateřskou rostlinu. Obsahují proto látky, jejichž úlohou je chránit klíčící rostlinu (při jejímž růstu se tvoří obrovské množství kyslíkových radikálů) před sebezničením.
Z luštěnin je pozoruhodná sója, která obsahuje i velké množství selenu. Selen je prvek, který jako součást enzymu (glutation peroxidázy) rozkládá škodlivé produkty kyslíkových radikálů. Naše strava má všeobecně nízký obsah selenu a hlavně veganská strava je na selen nedostatková.
Poměrně nedávno se podařilo odhalit další látky se silným protinádorovým účinkem v některých čajích, zejména v čaji zeleném. V tomto směru jsou pozoruhodnou skupinou některé jedlé houby. V Japonsku, v zemi s nízkým výskytem nádorů, je oblíbená houba šii-take, která obsahuje protinádorové látky. U nás se pěstuje šii-take příbuzná houba - hlíva ústřičná, ve které se též nachází mnoho biologicky cenných látek.
Pro minimalizaci rizika některých druhů nádorů se tedy doporučuje zvýšit spotřebu zeleniny, ovoce a luštěnin. Na druhé straně se doporučuje snížit spotřebu červeného masa, nasycených živočišných tuků, soli, cukru a koncentrovaných destilátů. Spotřeba ochranných látek z přirozených zdrojů je mnohem užitečnější v srovnání s konzumací jednotlivých vitaminů z farmaceutických preparátů.
Přidat nový komentář