„V lednu jsme byli s kamarády na běžkách a já se najednou ve stopě necítil vůbec dobře. Měl jsem tlaky na hrudníku, špatně se mi dýchalo,“ vzpomíná pan Vladimír a doplňuje:
„Po návratu jsem šel k lékaři, ten však nezjistil nic zásadního, a tak jsem v únoru vyrazil opět do hor.“ Při výstupu na Praděd se ale rozkašlal jako o život. „Byl to suchý, křaplavý kašel a jeden kolemjdoucí to dokonce komentoval, ať se mi všichni raději vyhnou pořádným obloukem, že prý kašlu jako bych měl tuberu,“ popisuje Vladimír a s úsměvem dodává.
„Ten člověk dodnes netuší, že jako jediný to už tehdy poznal.“
Čtěte také: Tuberkulóza napadá nejen plíce, ale i pohlavní orgány nebo kosti
Zdravotní stav se začal panu Vladimírovi zhoršovat. Navštívil proto nejrůznější specialisty, kteří mu provedli rentgen, CT a další vyšetření, nikdo ale s jistotou nedokázal určit diagnózu. Lékaři jej posílali na další a další vyšetření až skončil na Plicní klinice Fakultní nemocnice v Olomouci. Tam i přes veškerou péči stále tápali, co že to má pan Vladimír za záhadnou chorobu.
„Začali přibývat pochybnosti, jestli se jedná o atypický zápal plic, atypickou fibrózu, atypickou rakovinu anebo kombinaci všech těchto nelehkých chorob,“ vypráví pan Vladimír a dodává:
„Toto všechno rozhodně nepřidávalo na psychice mé rodině a už vůbec mě samotnému. Všichni jsme doufali, že lékaři snad už brzy přijdou na to, co mi vlastně je a že se konečně začnu léčit.“ Po další sérii vyšetření a laboratorních testů se diagnóza konečně vyjevila – k překvapení všech panu Vladimírovi zjistili přítomnost Kochova bacilu a diagnostikovali mu tuberkulózu, po téměř 4 měsících od počátku potíží. Ihned byl umístěn do izolace a lékaři mu nasadili potřebné léky.
„Po těžkých dvou měsících v léčebně v naprosté izolaci a velkých dávkách léků jsem nyní zcela zdráv,“ říká pan Vladimír.
„Musím nesmírně poděkovat své rodině, přátelům a kolegům za jejich neuvěřitelný přístup. Nikdy mi nikdo z nich nedal absolutně najevo, že tuberkulóza je pro ně z nějakého důvodu nepřijatelná. Prostě všichni se chovali úplně normálně a podporovali, za což jsem moc rád.“ Blízcí pana Vladimíra museli také podstoupit testy na tuberkulózu, u nikoho dalšího se nemoc nepotvrdila.
Čtěte také: Nejčastější nemoci plic
Vladimír se po vyléčení opět vrátil do práce a ke svým koníčkům. Nyní je v důchodě, v aktivitě ale nepolevuje.
„I po takovéto nemoci se dá žít skoro plnohodnotný život. Chodím po horách, vloni jsem naběžkoval asi 450 kilometrů a letos už jsem na 250. Denně ujdu 8 kilometrů s pejskem a ujedu 5 km na kole,“ uzavírá pan Vladimír.
