Přírodní antioxidanty

Přírodní antioxidanty jsou různorodé látky přírodní povahy. Mají schopnost eliminovat negativní účinky volných radikálů, které jsou dávány do souvislosti se stárnutím a vznikem různých onemocnění, mimo jiné např. kardiovaskulárních a nádorových. Také různé choroby, související s pokročilým věkem, mohou být podmíněny účinkem volných radikálů. Volné radikály však nemají jen účinky negativní, jsou důležité např. pro ochranu organismu před mikrobiálními infekcemi, je však důležité, aby se efekt pozitivního účinku nezměnil v efekt opačný. O to se stará právě několikastupňový antioxidační systém, kde klíčovou roli hrají antioxidačně působící látky.

Mezi ně patří v první řadě vitamin E a vitamin C, některé karotenoidy a flavonoidy. Důležitých antioxidantem je selen. V další řadě to pak jsou pak enzymy, které mají schopnost volné radikály rozkládat. Tyto enzymy potřebují ke svému působení tzv. kofaktory, např. riboflavin a niacin, konstituční součástí určitých enzymů jsou některé stopové prvky, např. zinek a měď.

Pokud má organismus dostatek potřebných látek, lze předpokládat, že antioxidační ochranný systém bude eliminovat nežádoucí přebytečné volné radikály. Je velmi důležité si uvědomit, že antioxidační látky spolu navzájem kooperují, jsou zapojeny do velmi propracovaného systému antioxidační ochrany a proto bychom je měli přijímat v komplexu, nikoliv izolovaně. Nejlepší a pro organismus nejvýhodnější způsob příjmu je pestrá a vyvážená strava, ve které nechybí ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, maso, mléko a mléčné výrobky.

Ovoce a zelenina jsou bohatým zdrojem vitaminu C (hlavního antioxidantu rozpustného ve vodě) a karotenoidů. Karotenoidy jsou látky, které dávají ovoci a zelenině jejich zabarvení. Některé z nich vykazují antioxidační vlastnosti. Nejznámější je zřejmě beta-karoten, mezi další patří např. lutein, lykopen a zeaxanthin.

V rostlinných olejích, obilovinách a luštěninách je vitamin E, který na rozdíl od vitaminu C působí v lipidické fázi. Chrání fosfolipidy buněčných membrán před oxidací.

Pivo obsahuje celou řadu vitaminů, některých minerálních látek a zejména polyfenolů, kterým jsou připisovány antioxidační, antikarcenogenní a antimutagenní účinky. Do piva se dostávají ze sladu a chmele. Vhodná dávka pro dospělého muže je cca 40 g alkoholu za den, což odpovídá dvěma pivům (1 litr). Důležité je, aby toto množství nebylo vypito najednou, ale v průběhu celého dne. Pro ženy je optimální dávka alkoholu menší. Ve víně je velmi důležitou látkou s antioxidačními a antikarcinogenními vlastnostmi resveratrol, jedná se rovněž o látku fenolické povahy. Resveratrol je obsažen zejména v červeném víně, v bílém jsou jeho koncentrace daleko nižší. Lze tedy doporučit umírněné pití piva a vína.

Také čaj, obsahuje celou řadu prospěšných látek, zejména katechinů, které vykazují antikarcinogenní a antimutagenní účinky. Vysoký obsah katechinů je v zeleném čaji, fermentací přechází katechiny na thearubiny a theaflaviny. Důležitý není jen výběr čaje, ale i doba jeho louhování. Čaj by se měl nechat louhovat asi 2 minuty, po delší době přechází do výluhu více taninu, jehož konzumace není žádoucí.

Z méně tradičních potravinářských surovin je pohanka výborným zdrojem rutinu, flavonoidu, který má příznivé účinky na cévy. Amarant obsahuje celou řadu prospěšných látek, např. vitaminů (vitamin C, vitaminy skupiny B), minerálních látek (vápník, hořčík, železo, draslík a fosfor), má vysoký podíl vlákniny a nenasycených mastných kyselin.

Antioxidanty jsou tedy látky, které lidský organismus potřebuje k ochraně před negativním působením volných radikálů. Některé z nich si nedovede organismus sám vytvořit a musí je přijímat z vnějšího prostředí. Je nutné mít na paměti, že antioxidanty se vzájemně ve svých účincích doplňují, proto je nejvýhodnější způsob příjmu prostřednictvím pestré a vyvážené stravy. V případě potřeby je však dostupná celá řada preparátů - doplňků stravy, které antioxidační látky obsahují.